Vláda kývla na rozpočet pro rok 2020: Sekyra 40 miliard. Cesta do zaostalosti, glosuje Kalousek

Vláda dnes schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Příští rok i v dalších letech počítá ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Prioritami rozpočtu v příštím roce je opět jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. V případě učitelů plánuje ministerstvo růst platů i v roce 2021. Dále rozpočet počítá se zvýšením rodičovského příspěvku, růstem výdajů ministerstva obrany nebo snížení počtu míst u ministerstev o deset procent.

Finální verze rozpočtu se ovšem ještě může změnit. Loni v červnu v první verzi například ministerstvo financí navrhovalo pro letošní rok i další roky schodek rozpočtu 50 miliard korun. Nakonec byl schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Komunisté, kteří pomohli vládě ANO a ČSSD schválit rozpočet pro letošní rok a tolerují menšinovou vládní koalici, trvají na snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok na 30 miliard korun.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Během léta ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě.

Státní rozpočet se stal zdrojem na PR A.Babiše a poslední krabičkou záchrany pro ČSSD v klinické smrti. Dnes vládou schválený 40 miliardový deficit v době růstu to potvrzuje. Jako za socialismu už zase válcuje politika elementární ekonomické zákonitosti. https://t.co/vA5mkG9kju

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) 24. června 2019

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru uvedla, že tento návrh rozpočtu nemůže podpořit. "Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce," napsala na twitteru.

Každá mince má dvě strany. Stejně tak je to i s návrhem rozpočtu na rok 2020. Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce! @CSSD

— Jana Maláčová (@JMalacova) 24. června 2019

"Jedná se o typicky socialistický přerozdělovací rozpočet. Vláda vyvíjí negativní rozpočtové úsilí a vědomě tak zhoršuje strukturu rozpočtu. Nadále klesá podíl investic do budoucna, což je cesta do zaostalosti," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Zároveň dodal, že i přes výhrady k rozpočtu je TOP 09 připravena jednat o jeho podpoře za podmínky, že podíl investic bude alespoň deset procent.

Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo MF na 1,558 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2019 dochází k nárůstu o 92,8 miliardy Kč. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun.

Průměrná penze by se měla příští rok zvednout přesně o 900 korun na 14.358 korun, tedy o 6,7 procenta. Podle odhadů by to mohlo být asi o 150 až 180 korun víc, než teď nařizuje zákon. Mimořádné navyšování důchodů se ale zřejmě podle materiálu v letech 2021 a 2022 už opakovat nebude.

Suma na platy ve státní správě a službách by se měla zvednout proti letošku o dvě procenta, učitelům o deset procent a neučitelským profesím o sedm procent. Na výdělky a platby za provedenou práci na ministerstvech, v úřadech a příspěvkových organizacích by mělo v rozpočtu být o 13 miliard víc než letos. Celkem by to činilo kolem 220,5 miliardy. Tuto sumu by si měli rozdělit lidé na 465.429 pozicích.

Podle schváleného materiálu by ve veřejné správě a službách v příštím roce měla přibýt téměř tisícovka nových míst. Víc lidí by se totiž mělo přijmout a víc pozic obsadit, než kolik by se mělo seškrtat. Podle MF by se sice mělo zrušit přes 5700 postů, přibýt by ale mělo 1600 učitelů, 3150 lidí v neučitelských profesích, 1000 vojáků a přes 900 příslušníků bezpečnostních sborů.

Materiál k rozpočtu počítá s tím, že by od ledna měla na ministerstvech ubýt desetina míst. V dalších resortních úřadech by to mělo být pět procent. V příspěvkových organizacích, jako jsou třeba knihovny, divadla, nemocnice, muzea, galerie, dětské domovy či ústavy, by to pak měla být tři procenta. Polovina uspořených peněz na platy ze seškrtaných míst by se využila na odměny.

Podle aktuálního návrhu rozpočtu mají příští rok proti letošku klesnout například výdaje resortu zahraničí o 237 milionů korun, financí o téměř 376 milionů a kultury o skoro 424 milionů Kč. Výdaje resortu dopravy se mají snížit o 12,3 miliardy korun a zemědělství o 2,5 miliardy. Porostou naopak výdaje pro školství, místní rozvoj, zdravotnictví, spravedlnost, obranu, vnitro a zvýšit se mají také pro resort práce a sociálních věcí a rovněž průmyslu a obchodu.

Související

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

Více souvisejících

Vláda ČR státní rozpočet Ministerstvo financí Alena Schillerová důchody Miroslav Kalousek Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

před 4 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

před 5 hodinami

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

před 6 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

před 7 hodinami

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

před 10 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

před 11 hodinami

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

před 12 hodinami

před 19 hodinami

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

včera

včera

Policie ČR

Vražda v Prachaticích objasněna. Cizinec byl opilý

Až osmnáct let za mřížemi hrozí cizinci obviněnému v případu pondělní vraždy na ubytovně v jihočeských Prachaticích. Policie prozradila podrobnosti a popsala, jak k činu došlo. Ukázalo se, že útočník jednal pod vlivem alkoholu. 

včera

včera

Babiš se rozčílil kvůli cenám na benzinkách. Problém má se dvěma firmami

Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve čtvrtek rozčílil kvůli vysokým cenám pohonných hmot, které podle jeho zjištění překročily hranici 50 korun za litr. Problém má především se dvěma firmami, které neváhal jmenovat. Dokonce jim pohrozil zásahem antimonopolního úřadu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy