Vláda kývla na rozpočet pro rok 2020: Sekyra 40 miliard. Cesta do zaostalosti, glosuje Kalousek

Vláda dnes schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Příští rok i v dalších letech počítá ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Prioritami rozpočtu v příštím roce je opět jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. V případě učitelů plánuje ministerstvo růst platů i v roce 2021. Dále rozpočet počítá se zvýšením rodičovského příspěvku, růstem výdajů ministerstva obrany nebo snížení počtu míst u ministerstev o deset procent.

Finální verze rozpočtu se ovšem ještě může změnit. Loni v červnu v první verzi například ministerstvo financí navrhovalo pro letošní rok i další roky schodek rozpočtu 50 miliard korun. Nakonec byl schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Komunisté, kteří pomohli vládě ANO a ČSSD schválit rozpočet pro letošní rok a tolerují menšinovou vládní koalici, trvají na snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok na 30 miliard korun.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Během léta ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě.

Státní rozpočet se stal zdrojem na PR A.Babiše a poslední krabičkou záchrany pro ČSSD v klinické smrti. Dnes vládou schválený 40 miliardový deficit v době růstu to potvrzuje. Jako za socialismu už zase válcuje politika elementární ekonomické zákonitosti. https://t.co/vA5mkG9kju

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) 24. června 2019

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru uvedla, že tento návrh rozpočtu nemůže podpořit. "Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce," napsala na twitteru.

Každá mince má dvě strany. Stejně tak je to i s návrhem rozpočtu na rok 2020. Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce! @CSSD

— Jana Maláčová (@JMalacova) 24. června 2019

"Jedná se o typicky socialistický přerozdělovací rozpočet. Vláda vyvíjí negativní rozpočtové úsilí a vědomě tak zhoršuje strukturu rozpočtu. Nadále klesá podíl investic do budoucna, což je cesta do zaostalosti," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Zároveň dodal, že i přes výhrady k rozpočtu je TOP 09 připravena jednat o jeho podpoře za podmínky, že podíl investic bude alespoň deset procent.

Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo MF na 1,558 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2019 dochází k nárůstu o 92,8 miliardy Kč. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun.

Průměrná penze by se měla příští rok zvednout přesně o 900 korun na 14.358 korun, tedy o 6,7 procenta. Podle odhadů by to mohlo být asi o 150 až 180 korun víc, než teď nařizuje zákon. Mimořádné navyšování důchodů se ale zřejmě podle materiálu v letech 2021 a 2022 už opakovat nebude.

Suma na platy ve státní správě a službách by se měla zvednout proti letošku o dvě procenta, učitelům o deset procent a neučitelským profesím o sedm procent. Na výdělky a platby za provedenou práci na ministerstvech, v úřadech a příspěvkových organizacích by mělo v rozpočtu být o 13 miliard víc než letos. Celkem by to činilo kolem 220,5 miliardy. Tuto sumu by si měli rozdělit lidé na 465.429 pozicích.

Podle schváleného materiálu by ve veřejné správě a službách v příštím roce měla přibýt téměř tisícovka nových míst. Víc lidí by se totiž mělo přijmout a víc pozic obsadit, než kolik by se mělo seškrtat. Podle MF by se sice mělo zrušit přes 5700 postů, přibýt by ale mělo 1600 učitelů, 3150 lidí v neučitelských profesích, 1000 vojáků a přes 900 příslušníků bezpečnostních sborů.

Materiál k rozpočtu počítá s tím, že by od ledna měla na ministerstvech ubýt desetina míst. V dalších resortních úřadech by to mělo být pět procent. V příspěvkových organizacích, jako jsou třeba knihovny, divadla, nemocnice, muzea, galerie, dětské domovy či ústavy, by to pak měla být tři procenta. Polovina uspořených peněz na platy ze seškrtaných míst by se využila na odměny.

Podle aktuálního návrhu rozpočtu mají příští rok proti letošku klesnout například výdaje resortu zahraničí o 237 milionů korun, financí o téměř 376 milionů a kultury o skoro 424 milionů Kč. Výdaje resortu dopravy se mají snížit o 12,3 miliardy korun a zemědělství o 2,5 miliardy. Porostou naopak výdaje pro školství, místní rozvoj, zdravotnictví, spravedlnost, obranu, vnitro a zvýšit se mají také pro resort práce a sociálních věcí a rovněž průmyslu a obchodu.

Související

Ministryně financí Alena Schillerová

Vláda ruší NERV. Pavla pustí do Mnichova, Macinka pojede samostatně

Vláda Andreje Babiše rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), která v uplynulém období poskytovala odborná doporučení například v oblasti důchodové reformy nebo úpravy veřejných financí. Ministryně financí Alena Schillerová tento krok odůvodnila tím, že rada byla zřízena pro potřeby předchozího kabinetu a současná vláda již využívá široké spektrum vlastních expertů na úrovni poradců premiéra i jednotlivých ministerstev.  

Více souvisejících

Vláda ČR státní rozpočet Ministerstvo financí Alena Schillerová důchody Miroslav Kalousek Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Alexej Navalnyj

Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?

Britská vláda a její evropští spojenci přišli s přelomovým odhalením týkajícím se smrti Alexeje Navalného. Podle závěrů mezinárodního vyšetřování byl tento nejvýraznější kritik Vladimira Putina otráven vzácným toxinem epibatidinem, který se přirozeně vyskytuje v kůži ekvádorských pralesniček. Tato zjištění, zveřejněná u příležitosti druhého výročí jeho úmrtí, staví do nového světla oficiální verzi ruských úřadů, které po celou dobu trvaly na přirozené příčině smrti v důsledku srdeční arytmie.

před 2 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci

Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.

před 3 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že válka na Ukrajině se v současné fázi mění v souboj o to, „kdo se zlomí dříve“. Podle něj se Rusko snaží otestovat vytrvalost ukrajinského lidu, zatímco jeho vlastní ekonomika se ocitá pod rostoucím tlakem. Sikorski upozornil, že Vladimir Putin sice mluví o míru, ale jeho představa je založena na kapitulaci Ukrajiny a potlačení její identity.

před 3 hodinami

Markéta Davidová

Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami

V sobotu se v italské Anterselvě v rámci Zimních olympijských her jel další biatlonový závod a po pátečním sprintu mužů se tentokrát jednalo o sprint žen. Jednalo se po smíšené štafetě o druhý závod, kterého se zúčastnila Markéta Davidová platící za biatlonovou jedničku mezi českými ženami. Jenže, jak známo, na olympiádě se potýká Davidová s následky svého dlouhodobého problému s vyhřezlými ploténkami a bohužel tak navázala na svůj nepovedený finiš ve smíšené štafetě. Fyzicky na tom zkrátka nebyla dobře ani tentokrát, k tomu se ji nedařilo na střelnici a bylo z toho nakonec až 81. místo. Nejlepší Češkou byla naopak devatenáctá Tereza Voborníková. Závod vyhrála Norka Maren Kirkeeideová před dvěma Francouzkami Michelonovou a Jeanmonnotovou.

před 4 hodinami

Mette Frederiksen

Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování

Dánská premiérka Mette Frederiksenová na okraj mezinárodního setkání ostře zkritizovala současný postup Ruska na Ukrajině. Podle ní útoky na energetickou infrastrukturu v mrazech dosahujících minus 25 stupňů Celsia jasně dokazují, že Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem. Frederiksenová označila toto jednání za šílené a dodala, že takové kroky jsou pro Rusko typické a nelze očekávat, že by se jeho přístup v dohledné době změnil.

před 5 hodinami

Jednotky ICE

Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v poslední době výrazně zintenzivnilo své snahy o identifikaci osob, které na sociálních sítích kritizují imigrační úřad ICE nebo sledují pohyb jeho agentů. Technologičtí giganti jako Google, Meta, Reddit či Discord obdrželi v posledních měsících stovky administrativních obsílek. Tyto právní žádosti vyžadují poskytnutí jmen, e-mailových adres, telefonních čísel a dalších identifikačních údajů majitelů účtů, kteří vystupují anonymně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Anna Fernstädtová

Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru

V pátečním sedmém soutěžním dni letošních Zimních olympijských her v Mláně a Cortině d´Ampezzo se v rámci biatlonového programu předistavili muži ve sprintu a i v tomto závodě dominovali francouzské vlajky. Konkrétně Quentin Fillon Maillet navázal na svůj triumf ve smíšené štafetě a bere zlato i z desetikilometrové sprinterské trati. I tentokrát mezi muži byl nejlepším Čechem Vítězslav Hornig, jenž uzavřel TOP 20. Poprvé na těchto Hrách se také ukázala skeletonistka Anna Fernstädtová, která svými dílčími výsledky v letošním Světovém poháru mohla být fanoušky pasována mezi ty, kteří získají olympijskou medaili. Po svých prvních dvou jízdách ovšem figuruje na 11. místě. Ani v dalších dvou zápasech proti Švýcarům a Norům se pak své první výhry na olympiádě nedočkal český mužský curlingový tým. Své třetí zlato na těchto Hrách naopak získal norský běžec na lyžích Johannes Klaebo a za zmínku stojí i nečekaný průběh a výsledek krasobruslařského závodu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Alexej Navalnyj

Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček

Britské ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo, že ruský opoziční lídr a protikorupční aktivista Alexej Navalnyj byl otráven smrtícím toxinem. Podle Londýna je za jeho smrt „s vysokou pravděpodobností“ zodpovědné Rusko, které k útoku využilo látku epibatidin. Tento silný neurotoxin se v přírodě vyskytuje v kůži jihoamerických pralesniček, konkrétně u druhů z Ekvádoru, a způsobuje paralýzu, zástavu dechu a bolestivou smrt.

před 7 hodinami

Keir Starmer

Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer

Britský premiér Keir Starmer na Mnichovské bezpečnostní konferenci varoval, že dlouholetá stabilita míru v Evropě začíná povážlivě křehnout. Podle něj byl pro většinu Britů válečný konflikt po generace něčím vzdáleným, co se jich sice hluboce dotýkalo, ale odehrávalo se mimo jejich bezprostřední dosah. Nyní však lídři musí čelit varovným signálům z Ruska a připravit se na budoucnost, ve které mír již nebude samozřejmostí.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na konferenci v Mnichově s projevem, v němž poděkoval všem spojencům, kteří při Ukrajině stojí nejen emocemi a slovy, ale především konkrétními činy. Zvláštní pozornost věnoval mechanismu PURL, tedy seznamu prioritních požadavků, skrze který Spojené státy dodávají zbraně nezbytné pro boj proti ruské agresi. Zdůraznil, že jednou z nejtěžších věcí pro lídra je slyšet, že jednotkám protivzdušné obrany došlo střelivo a nemohou odrážet útoky, které často přicházejí v poslední sekundě.

před 10 hodinami

Slovenský hokejový tým

Finové si zlepšili chuť, Slováci zdolali domácí Italy. Kanada postupuje přímo do čtvrtfinále

V pátek pokračoval svým dalším hracím dnem ostře sledovaný hokejový turnaj pod milánskými pěti kruhy. V rámci B došlo k severskému derby mezi Finskem a Švédskem a byla to země tisíce jezer, která si spravila chuť poté, co nezvládl vstup do turnaje, když podlehla nečekaně Slovákům. V souboji se svým největším rivalem totiž zvítšzili 4:1. Slováci si připsali druhou výhru na turnaji, když tedy po Finsku porazili 3:2 i domácí Itálii, i když jim to dalo poněkud více zabrat. I favorizovaná Kanada má za sebou dvě výhry ve skupinové fázi, když si po Česku poradila se suverénností sobě vlastní i se Švýcarskem 5:1. Zámořští hokejisté se tak můžou těšit z přímého postupu do čtvrtfinále.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Marco Rubio

„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který se nesl v duchu historické paralely i ostré kritiky poválečného směřování Západu. Rubio připomněl počátky konference v roce 1963, kdy Evropu dělila železná opona a osud západní civilizace visel na vlásku. Podle něj nás tehdy sjednotil společný cíl, za který stálo za to bojovat, ovšem vítězství v této zkoušce nás dovedlo k nebezpečnému sebeklamu.

před 11 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci

Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních

Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s vizí zásadní proměny evropské bezpečnosti. Podle jeho slov musí Evropa v reakci na agresivní politiku Ruska navrhnout vlastní bezpečnostní architekturu, která bude nezávislá na vnějších mocnostech. Macron zdůraznil, že stávající rámec, vytvořený v dobách studené války, již neodpovídá současné realitě a potřebám kontinentu.

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek

Mnoho Ukrajinců se během letošní zimy, která je zatím nejmrazivější od začátku války, ocitlo bez vytápění v důsledku neustálých ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina je vůči těmto úderům obzvláště zranitelná kvůli dědictví ze sovětské éry v podobě komunálního centrálního vytápění. Tento systém využívají celá sídliště a obytné bloky, což Moskvě umožňuje jediným zásahem odstavit od tepla rozsáhlé oblasti.

před 13 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Cvičení jednotek NATO se zúčastnili i Ukrajinci. Výsledky byly otřesné, dva prapory rozmetali za jediný den

Vojenské cvičení Hedgehog 2025, které proběhlo v Estonsku na jaře roku 2025, přineslo nečekané výsledky a odhalilo zranitelnost moderních armád NATO. Do manévrů se zapojilo přes 16 000 vojáků z 12 členských států Aliance, včetně britské brigády a estonské divize. Vedle nich se cvičení zúčastnili také ukrajinští experti na drony, z nichž někteří dorazili přímo z frontové linie, uvedl list The Wall Street Journal.

před 15 hodinami

včera

V metru proběhne další víkendová výluka. Lidé budou muset do tramvají

Metro o nadcházejícím víkendu ovlivní další z pravidelných výluk, které nastávají kvůli probíhajícím rekonstrukcím stanic. V oblasti obsluhované linkou B budou cestující muset v sobotu a neděli do tramvají. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy