Krajům dorazila miliarda na dofinancování sociálních služeb. Kolaps to jen odsouvá, tvrdí asociace

Kraje dnes dostaly nebo nejpozději v pondělí dostanou slibovanou miliardu korun na dofinancování sociálních služeb. ČTK o tom informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Jak budou peníze mezi jednotlivé sociální služby rozděleny, je plně v kompetenci krajů. Některé už avizovaly, že svolají mimořádná zastupitelstva během prázdnin, jiné rozhodnou o přerozdělení peněz během podzimu.

"Kdy kraje mimořádná kola dotačního řízení vyhlásí, je plně v gesci hejtmanů," uvedla ministryně Jana Maláčová (ČSSD).

Peníze dostanou od ministerstva i sociální služby s nadregionální a celostátní sociální působností. Oproti původnímu plánu obdrží 90 milionů do konce července. Ze státního rozpočtu tak na sociální služby šlo podle ministerstva 16,78 miliardy korun.

Zástupci krajů a poskytovatelé péče si nicméně stěžují na to, že jim chybí ještě miliarda, a žádají o její doplacení. Sněmovní sociální výbor ministryni před počátkem června žádal, aby o požadované sumě znovu vyjednávala s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a ve vládě. Ministerstvo trvá na tom, že chybějící peníze mohou kraje získat z evropských fondů. Vyčlenilo kvůli tom 1,5 miliardy korun z programu zaměstnanosti.

"Peníze na individuální projekty je možné čerpat už nyní. Ministryně Maláčová slíbila maximální součinnost ze strany resortu i zkrácení lhůt při podávání těchto žádostí tak, aby došlo k co nejrychlejšímu čerpání ještě v roce 2019. Žádost podalo zatím sedm krajů," informoval dnes úřad.

Ministerstvo dodalo, že schválená miliarda krajům dorazí dřív, než se počítalo. Podle dřívějších informací měla hejtmanství peníze dostat kolem poloviny srpna. Suma se regionům přerozdělí podle stejného klíče jako běžné dotace, tedy podle takzvaného směrného čísla.

Podle vyjádření prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) Jiřího Horeckého a zástupců krajů z minulého týdne dodatečná jedna miliarda kolaps péče o seniory, postižené a další potřebné ale jen odsouvá ze září na listopad. Situaci označil za vážnou i sněmovní sociální výbor. Bez rychlé reakce vlády se podle něj řada organizací dostane do potíží a bude muset propouštět a omezovat služby.

Poskytovatelé požadovali pro letošek na sociální služby 20,38 miliardy korun. Rozpočet nepočítá s výraznějším zvýšením platů a zvláštních příplatků, které vláda schválila až před koncem loňského roku. Maláčová je přesvědčena o tom, že požadavky krajů na dofinancování splnila.

Související

Ministerstvo práce

Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh

Do léta mají být příspěvky na péči vypláceny v současné výši. Částka má poté výrazně vzrůst ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku zřejmě dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím návrh, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Příspěvek na péči se v roce 2024 zvýší. Stát dá na navýšení miliardy korun

Jen do léta budou příspěvky na péči vypláceny v současné výši. Ta totiž od léta výrazně poroste ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím poslanecký pozměňovací návrh zákona o sociálních službách, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Více souvisejících

sociální péče kraje Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy