Benešová přišla s kompromisem. V jakých případech budou u soudu laičtí přísedící?

Přísedícím se podle zákona může stát plně svéprávný a bezúhonný člověk starší 30 let. Do této čestné funkce jej volí zastupitelstvo obce či kraje, a to na čtyři roky, přičemž je možné i opakované zvolení. V současné době přísedící působí v soudních senátech při rozhodování pracovněprávních sporů a v závažnějších trestních řízeních, kde nerozhoduje samosoudce. Náleží jim paušální částka za každý den jednání, náhrada mzdy a také hotových výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem funkce.

"Zastávám názor, že by tento laický prvek měl být zachován. V původním záměru se totiž objevily teze, že by tento institut měl být zrušen. Nakonec jsme se ale domluvili na kompromisu, přísedící zůstanou zachováni u těžkých zločinů a pracovněprávních sporů," vzkázala Benešová.

Podle důvodové zprávy, kterou má ČTK k dispozici, by tříčlenné senáty složené ze soudce a dvou přísedících nadále působily jen u kauz úmyslných trestných činů, kde činí horní hranice trestní sazby nejméně deset let - ovšem s výjimkou trestných činů majetkových a hospodářských, kde by nově rozhodoval pouze samotný soudce.

Ministerstvo argumentuje mimo jiné tím, že projednávané závažné hospodářské a majetkové zločiny jsou vysoce odborně náročné a laik o nich mnohdy nemůže kvalifikovaně rozhodnout, pokud nemá ekonomické či právní vzdělání.

Podle dostupných statistik působilo u českých soudů k loňskému červnu 5415 laických přísedících, z toho 959 u soudů krajských.