Tříměsíční tahanice mezi sociálními demokraty a prezidentem Milošem Zemanem o právu vládní strany na nominaci a jmenování ministra podle její vůle může podle části ČSSD vyústit v odchod sociálních demokratů z kabinetu.
Předseda ČSSD Jan Hamáček, který se v neděli vrátí z dovolené, dostal už sice od širšího vedení strany možnost jednat bez dalších stranických jednání, o věci ale zřejmě bude diskutovat páteční předsednictvo.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud zdůrazňoval snahu o další spolupráci se sociálními demokraty, na druhou stranu ale odmítá podat na prezidenta kompetenční žalobu. Média tak spekulují o dalším Babišově postupu včetně možnosti pokračování jeho vlády bez ČSSD. Na konci července předseda vlády avizoval, že v případě Zemanovy nečinnosti udělá "nějaké zásadní kroky" po vládních prázdninách, tedy 26. srpnu. Statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka míní, že pokud Babiš nepřiměje prezidenta ke změně postoje, nebo pokud na něj nepodá kompetenční žalobu, měli by ministři ČSSD podat demisi.
Variantu pokračování kabinetu bez ČSSD zmiňují média, porušena by v tom případě byla koaliční smlouva, podle které musí celý kabinet podat demisi, pokud se jedna z koaličních stran rozhodne ze společného projektu odejít. Pokud by tak ČSSD učinila a ANO by smlouvu s ní nerespektovalo, rekonstruovanému kabinetu bez ČSSD by stačilo mít k dispozici rovných 100 poslanců, aby zabránil svému pádu v důsledku hlasování o nedůvěře. Pro vyslovení nedůvěry je podle ústavy zapotřebí nejméně 101 poslanců. Pokud by vláda na své straně měla 100 poslanců, pak 101. hlas by pro nedůvěru chyběl.
Vládní hnutí ANO má ve Sněmovně 78 poslanců. S hlasy 15 poslanců KSČM, která vládu doposud tolerovala, by to bylo 93 poslanců. Vláda by potřebovala dostat na svoji stranu dalších sedm zákonodárců. Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna řekl nedávno Mf DNES, že by vládu podpořil i v případě odchodu ČSSD. Podle deníku by se zachoval stejně i Antonín Staněk, který je rovněž poslancem. S nimi by měla vláda 95 hlasů.
Pokud by vládu nepodpořilo 19 poslanců z klubu SPD, je ve Sněmovně ještě pětice nezařazených poslanců. Tvoří ji tři poslanci zvolení původně za SPD: Ivana Nevludová, Lubomír Volný a Marian Bojko.
Dalšími nezařazenými poslanci jsou Zuzana Majerová Zahradníková a Václav Klaus, zvolení původně za ODS, kteří nyní reprezentují nové hnutí Trikolora. "My vítáme, pokud ČSSD odejde z vlády, protože vliv ministra (zahraničních věcí Tomáše) Petříčka, (ministryně práce Jany) Maláčové a (ministra vnitra Jana) Hamáčka považujeme za devastující pro Českou republiku," řekl dnes Klaus ČTK.
"My nemáme ani mandát od voličů, ani dostatek poslanců, abychom se teď zaobírali rekonstruovanou vládou. Hlasovali jsme vždy proti ní a připravujeme se na to, abychom po příštích volbách vytvořili vládu lepší," dodal.
K získání důvěry ve Sněmovně vláda nemusí vždy potřebovat 101 poslanců, protože potřebné kvorum se odvíjí od počtu přítomných poslanců. Pokud by chyběli někteří opoziční poslanci opustili jednací sál nebo by se z jednání omluvili, potřebný počet hlasů by se úměrně tomu snížil.
Vláda by však potřebovala nejméně 101 hlasů na to, aby přehlasovala senátní veta zákonů nebo aby odmítla pozměňovací návrhy horní parlamentní komory. Senát například vetoval novelu zákona o evidenci tržeb, která rozšiřuje EET na všechny zbývající obory. Senátoři také chtějí zrušit daň z nabytí nemovitostí nebo zákaz prodejů v obchodech o vybraných svátcích. Hlasování o těchto návrzích čeká Sněmovnu na podzim.
Související
25 let od opoziční smlouvy. Navzdory nálepkování zajistila stabilní vládu a snížila schodek rozpočtu, míní Koudelka
Události Petra Nutila: Pokrytec Babiš, znovuzrození ČSSD a psychopat Jaromír Soukup
ČSSD , Vláda ČR , Andrej Babiš , Jan Hamáček , Václav Klaus ml. , Trikolóra hnutí občanů
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 2 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 5 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 8 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 11 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák