Odchod ČSSD z vlády? Babišovi by to zkomplikovalo situaci, mohl by padnout i on

Tříměsíční tahanice mezi sociálními demokraty a prezidentem Milošem Zemanem o právu vládní strany na nominaci a jmenování ministra podle její vůle může podle části ČSSD vyústit v odchod sociálních demokratů z kabinetu.

Předseda ČSSD Jan Hamáček, který se v neděli vrátí z dovolené, dostal už sice od širšího vedení strany možnost jednat bez dalších stranických jednání, o věci ale zřejmě bude diskutovat páteční předsednictvo.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud zdůrazňoval snahu o další spolupráci se sociálními demokraty, na druhou stranu ale odmítá podat na prezidenta kompetenční žalobu. Média tak spekulují o dalším Babišově postupu včetně možnosti pokračování jeho vlády bez ČSSD. Na konci července předseda vlády avizoval, že v případě Zemanovy nečinnosti udělá "nějaké zásadní kroky" po vládních prázdninách, tedy 26. srpnu. Statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka míní, že pokud Babiš nepřiměje prezidenta ke změně postoje, nebo pokud na něj nepodá kompetenční žalobu, měli by ministři ČSSD podat demisi.

Variantu pokračování kabinetu bez ČSSD zmiňují média, porušena by v tom případě byla koaliční smlouva, podle které musí celý kabinet podat demisi, pokud se jedna z koaličních stran rozhodne ze společného projektu odejít. Pokud by tak ČSSD učinila a ANO by smlouvu s ní nerespektovalo, rekonstruovanému kabinetu bez ČSSD by stačilo mít k dispozici rovných 100 poslanců, aby zabránil svému pádu v důsledku hlasování o nedůvěře. Pro vyslovení nedůvěry je podle ústavy zapotřebí nejméně 101 poslanců. Pokud by vláda na své straně měla 100 poslanců, pak 101. hlas by pro nedůvěru chyběl.

Vládní hnutí ANO má ve Sněmovně 78 poslanců. S hlasy 15 poslanců KSČM, která vládu doposud tolerovala, by to bylo 93 poslanců. Vláda by potřebovala dostat na svoji stranu dalších sedm zákonodárců. Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna řekl nedávno Mf DNES, že by vládu podpořil i v případě odchodu ČSSD. Podle deníku by se zachoval stejně i Antonín Staněk, který je rovněž poslancem. S nimi by měla vláda 95 hlasů.

Pokud by vládu nepodpořilo 19 poslanců z klubu SPD, je ve Sněmovně ještě pětice nezařazených poslanců. Tvoří ji tři poslanci zvolení původně za SPD: Ivana Nevludová, Lubomír Volný a Marian Bojko. 

Dalšími nezařazenými poslanci jsou Zuzana Majerová Zahradníková a Václav Klaus, zvolení původně za ODS, kteří nyní reprezentují nové hnutí Trikolora. "My vítáme, pokud ČSSD odejde z vlády, protože vliv ministra (zahraničních věcí Tomáše) Petříčka, (ministryně práce Jany) Maláčové a (ministra vnitra Jana) Hamáčka považujeme za devastující pro Českou republiku," řekl dnes Klaus ČTK.

"My nemáme ani mandát od voličů, ani dostatek poslanců, abychom se teď zaobírali rekonstruovanou vládou. Hlasovali jsme vždy proti ní a připravujeme se na to, abychom po příštích volbách vytvořili vládu lepší," dodal.

K získání důvěry ve Sněmovně vláda nemusí vždy potřebovat 101 poslanců, protože potřebné kvorum se odvíjí od počtu přítomných poslanců. Pokud by chyběli někteří opoziční poslanci opustili jednací sál nebo by se z jednání omluvili, potřebný počet hlasů by se úměrně tomu snížil.

Vláda by však potřebovala nejméně 101 hlasů na to, aby přehlasovala senátní veta zákonů nebo aby odmítla pozměňovací návrhy horní parlamentní komory. Senát například vetoval novelu zákona o evidenci tržeb, která rozšiřuje EET na všechny zbývající obory. Senátoři také chtějí zrušit daň z nabytí nemovitostí nebo zákaz prodejů v obchodech o vybraných svátcích. Hlasování o těchto návrzích čeká Sněmovnu na podzim.

Související

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

Více souvisejících

ČSSD ,  Vláda ČR ,  Andrej Babiš ,  Jan Hamáček ,  Václav Klaus ml. ,  Trikolóra hnutí občanů

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 4 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 5 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 7 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 13 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 14 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy