Odchod ČSSD z vlády? Babišovi by to zkomplikovalo situaci, mohl by padnout i on

Tříměsíční tahanice mezi sociálními demokraty a prezidentem Milošem Zemanem o právu vládní strany na nominaci a jmenování ministra podle její vůle může podle části ČSSD vyústit v odchod sociálních demokratů z kabinetu.

Předseda ČSSD Jan Hamáček, který se v neděli vrátí z dovolené, dostal už sice od širšího vedení strany možnost jednat bez dalších stranických jednání, o věci ale zřejmě bude diskutovat páteční předsednictvo.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud zdůrazňoval snahu o další spolupráci se sociálními demokraty, na druhou stranu ale odmítá podat na prezidenta kompetenční žalobu. Média tak spekulují o dalším Babišově postupu včetně možnosti pokračování jeho vlády bez ČSSD. Na konci července předseda vlády avizoval, že v případě Zemanovy nečinnosti udělá "nějaké zásadní kroky" po vládních prázdninách, tedy 26. srpnu. Statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka míní, že pokud Babiš nepřiměje prezidenta ke změně postoje, nebo pokud na něj nepodá kompetenční žalobu, měli by ministři ČSSD podat demisi.

Variantu pokračování kabinetu bez ČSSD zmiňují média, porušena by v tom případě byla koaliční smlouva, podle které musí celý kabinet podat demisi, pokud se jedna z koaličních stran rozhodne ze společného projektu odejít. Pokud by tak ČSSD učinila a ANO by smlouvu s ní nerespektovalo, rekonstruovanému kabinetu bez ČSSD by stačilo mít k dispozici rovných 100 poslanců, aby zabránil svému pádu v důsledku hlasování o nedůvěře. Pro vyslovení nedůvěry je podle ústavy zapotřebí nejméně 101 poslanců. Pokud by vláda na své straně měla 100 poslanců, pak 101. hlas by pro nedůvěru chyběl.

Vládní hnutí ANO má ve Sněmovně 78 poslanců. S hlasy 15 poslanců KSČM, která vládu doposud tolerovala, by to bylo 93 poslanců. Vláda by potřebovala dostat na svoji stranu dalších sedm zákonodárců. Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna řekl nedávno Mf DNES, že by vládu podpořil i v případě odchodu ČSSD. Podle deníku by se zachoval stejně i Antonín Staněk, který je rovněž poslancem. S nimi by měla vláda 95 hlasů.

Pokud by vládu nepodpořilo 19 poslanců z klubu SPD, je ve Sněmovně ještě pětice nezařazených poslanců. Tvoří ji tři poslanci zvolení původně za SPD: Ivana Nevludová, Lubomír Volný a Marian Bojko. 

Dalšími nezařazenými poslanci jsou Zuzana Majerová Zahradníková a Václav Klaus, zvolení původně za ODS, kteří nyní reprezentují nové hnutí Trikolora. "My vítáme, pokud ČSSD odejde z vlády, protože vliv ministra (zahraničních věcí Tomáše) Petříčka, (ministryně práce Jany) Maláčové a (ministra vnitra Jana) Hamáčka považujeme za devastující pro Českou republiku," řekl dnes Klaus ČTK.

"My nemáme ani mandát od voličů, ani dostatek poslanců, abychom se teď zaobírali rekonstruovanou vládou. Hlasovali jsme vždy proti ní a připravujeme se na to, abychom po příštích volbách vytvořili vládu lepší," dodal.

K získání důvěry ve Sněmovně vláda nemusí vždy potřebovat 101 poslanců, protože potřebné kvorum se odvíjí od počtu přítomných poslanců. Pokud by chyběli někteří opoziční poslanci opustili jednací sál nebo by se z jednání omluvili, potřebný počet hlasů by se úměrně tomu snížil.

Vláda by však potřebovala nejméně 101 hlasů na to, aby přehlasovala senátní veta zákonů nebo aby odmítla pozměňovací návrhy horní parlamentní komory. Senát například vetoval novelu zákona o evidenci tržeb, která rozšiřuje EET na všechny zbývající obory. Senátoři také chtějí zrušit daň z nabytí nemovitostí nebo zákaz prodejů v obchodech o vybraných svátcích. Hlasování o těchto návrzích čeká Sněmovnu na podzim.

Související

Zdeněk Koudelka Rozhovor

25 let od opoziční smlouvy. Navzdory nálepkování zajistila stabilní vládu a snížila schodek rozpočtu, míní Koudelka

Před čtvrtstoletím, 9. července 1998, uzavřely dvě tehdy nejsilnější tuzemské politické strany Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, známou jako opoziční smlouva. Výsledkem byla jednobarevná vláda vítěze voleb, ČSSD vedené Milošem Zemanem, tolerovaná druhou stranou v pořadí, ODS v čele s Václavem Klausem. Ačkoliv se proti tomuto uspořádání kriticky vymezovaly menší politické subjekty a část veřejnosti i médií, mezi voliči ČSSD a ODS mělo nezanedbatelnou podporu, uvádí v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz politolog a právník Zdeněk Koudelka. 

Více souvisejících

ČSSD Vláda ČR Andrej Babiš Jan Hamáček Václav Klaus ml. Trikolóra hnutí občanů

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy