Tříměsíční tahanice mezi sociálními demokraty a prezidentem Milošem Zemanem o právu vládní strany na nominaci a jmenování ministra podle její vůle může podle části ČSSD vyústit v odchod sociálních demokratů z kabinetu.
Předseda ČSSD Jan Hamáček, který se v neděli vrátí z dovolené, dostal už sice od širšího vedení strany možnost jednat bez dalších stranických jednání, o věci ale zřejmě bude diskutovat páteční předsednictvo.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud zdůrazňoval snahu o další spolupráci se sociálními demokraty, na druhou stranu ale odmítá podat na prezidenta kompetenční žalobu. Média tak spekulují o dalším Babišově postupu včetně možnosti pokračování jeho vlády bez ČSSD. Na konci července předseda vlády avizoval, že v případě Zemanovy nečinnosti udělá "nějaké zásadní kroky" po vládních prázdninách, tedy 26. srpnu. Statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka míní, že pokud Babiš nepřiměje prezidenta ke změně postoje, nebo pokud na něj nepodá kompetenční žalobu, měli by ministři ČSSD podat demisi.
Variantu pokračování kabinetu bez ČSSD zmiňují média, porušena by v tom případě byla koaliční smlouva, podle které musí celý kabinet podat demisi, pokud se jedna z koaličních stran rozhodne ze společného projektu odejít. Pokud by tak ČSSD učinila a ANO by smlouvu s ní nerespektovalo, rekonstruovanému kabinetu bez ČSSD by stačilo mít k dispozici rovných 100 poslanců, aby zabránil svému pádu v důsledku hlasování o nedůvěře. Pro vyslovení nedůvěry je podle ústavy zapotřebí nejméně 101 poslanců. Pokud by vláda na své straně měla 100 poslanců, pak 101. hlas by pro nedůvěru chyběl.
Vládní hnutí ANO má ve Sněmovně 78 poslanců. S hlasy 15 poslanců KSČM, která vládu doposud tolerovala, by to bylo 93 poslanců. Vláda by potřebovala dostat na svoji stranu dalších sedm zákonodárců. Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna řekl nedávno Mf DNES, že by vládu podpořil i v případě odchodu ČSSD. Podle deníku by se zachoval stejně i Antonín Staněk, který je rovněž poslancem. S nimi by měla vláda 95 hlasů.
Pokud by vládu nepodpořilo 19 poslanců z klubu SPD, je ve Sněmovně ještě pětice nezařazených poslanců. Tvoří ji tři poslanci zvolení původně za SPD: Ivana Nevludová, Lubomír Volný a Marian Bojko.
Dalšími nezařazenými poslanci jsou Zuzana Majerová Zahradníková a Václav Klaus, zvolení původně za ODS, kteří nyní reprezentují nové hnutí Trikolora. "My vítáme, pokud ČSSD odejde z vlády, protože vliv ministra (zahraničních věcí Tomáše) Petříčka, (ministryně práce Jany) Maláčové a (ministra vnitra Jana) Hamáčka považujeme za devastující pro Českou republiku," řekl dnes Klaus ČTK.
"My nemáme ani mandát od voličů, ani dostatek poslanců, abychom se teď zaobírali rekonstruovanou vládou. Hlasovali jsme vždy proti ní a připravujeme se na to, abychom po příštích volbách vytvořili vládu lepší," dodal.
K získání důvěry ve Sněmovně vláda nemusí vždy potřebovat 101 poslanců, protože potřebné kvorum se odvíjí od počtu přítomných poslanců. Pokud by chyběli někteří opoziční poslanci opustili jednací sál nebo by se z jednání omluvili, potřebný počet hlasů by se úměrně tomu snížil.
Vláda by však potřebovala nejméně 101 hlasů na to, aby přehlasovala senátní veta zákonů nebo aby odmítla pozměňovací návrhy horní parlamentní komory. Senát například vetoval novelu zákona o evidenci tržeb, která rozšiřuje EET na všechny zbývající obory. Senátoři také chtějí zrušit daň z nabytí nemovitostí nebo zákaz prodejů v obchodech o vybraných svátcích. Hlasování o těchto návrzích čeká Sněmovnu na podzim.
Související
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových
ČSSD , Vláda ČR , Andrej Babiš , Jan Hamáček , Václav Klaus ml. , Trikolóra hnutí občanů
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
před 2 hodinami
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
před 3 hodinami
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
před 4 hodinami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 6 hodinami
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 7 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 8 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 9 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 11 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.
Zdroj: Libor Novák