ROZHOVOR: Vondra: Klaus se má starat hlavně o pověst republiky, ne o svou image

Rep.: Jak byste zhodnotil roli prezidenta Václava Klause během předsednictví?

A.V.: Jeho pozice byla určitě ambivalentní. On na jedné straně mnohokrát zdůrazňoval, že o nic ani zas až tak nejde a že je to jenom ceremoniální záležitost, kde jde spíš o propisovačky a dárky než o faktickou politiku. Z druhé strany, pokud měl příležitost se slunit na summitech s Čínou, Ruskem a podobně, tak si ji samozřejmě nenechal ujít a velmi o ní usiloval. Čili zanechalo to ve mně dojem, že mu šlo spíše o PR stránku. Jen škoda, že v rozhodujících chvílích, kdy se tu hrálo o osud předsednictví po pádu vlády, neudělal víc proto, aby pověst země neutrpěla. A myslím si, že z definice funkce prezidenta republiky by mělo jit zejména o dobrý obraz země, které vládne, a teprve v druhé řadě o dobrý obraz jeho osoby.

Rep.: V souvislosti s určitými kroky prezidenta hovořili někteří čeští politici dokonce o možnosti impeachmentu. Jak Vy se na to díváte?

A.V.: Ne, já si myslím, že ta situace rozhodně na impeachment není. To neodpovídá realitě. Prezident se svým podpisem pod Lisabonskou smlouvu vyčkává, protože samozřejmě asi nechce krátit na ústavních právech skupinku senátorů, kteří avizovali, že se chtějí s nějakým dotazem obrátit na ústavní soud. Faktem je také to, že Česká republika zatím není žábou na prameni. Čeká se na výrok německého ústavního soudu, čeká se na druhé irské referendum, čili není to tak, že by Česká republika nebo její prezident v tuto chvíli bránili vstupu smlouvy v platnost.

Rep.: Nemohou evropští partneři chápat prezidentovo rozhodnutí být poslední při podpisu negativně?

A.V.: Já sám nemám žádný dobrý pocit z toho, že on dopředu oznamuje, že bude poslední, protože může nastat situace, kdy se jako stát budeme obracet o pomoc na naše spojence v Evropě a určitě bychom pak nebyli rádi, kdybychom pak slyšeli: Jo, jo, my možná půjdeme pomoct, ale až jako poslední.