Praha - Poslanci ve středu odsouhlasili novelu zákona o zaměstnanosti, která tak poputuje do druhého čtení. Hlavním cílem úpravy je podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) účinněji potírat nelegální práci nebo zpřísnit podmínky pro pracovní agentury.
Podle návrhu tak bude nově lidem, kteří budou vykonávat pravidelné zaměstnání bez zaměstnaneckého poměru, hrozit jednorázová desetitisícová pokuta. V případě opakovaného provinění potom může hříšník zaplatit i pokutu dosahující až stotisícové částky."Na základě navrhované nové definice nelegální práce bude možné postihnout výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, tedy na základě jiné, zejména občanskoprávní smlouvy," plánuje ministr práce a sociálních věcí Drábek.Když nebude fyzická osoba schopná se při kontrole na pracovišti prokázat, jakým způsobem je zaměstnaná, zaplatí místo současné pětitisícové pokuty sankci ve výši 10 tisíc korun. Takovou pokutu bude moci zaměstnanec pracující načerno dostat opakovaně až do částky 100 tisíc korun. Navíc se má zvýšit i pokuta za nelegální práci, která je kvalifikovaná rovnou jako přestupek podle zákona o zaměstnanosti, a to ze současných 10 na 100 tisíc korun.Norma má dále omezit zneužívání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zefektivnit podporu tohoto zaměstnávání na chráněných pracovních místech."Naším cílem je zpřehlednit stávající systém a snížit administrativní zátěž spojenou s podporou. Pomoc by měla být cílenější a adresnější podporou pro lidi se zdravotním postižením," řekl ve středu Drábek.Stát vyplatil zaměstnancům na práci handicapovaných jen v roce 2010 více než třímiliardový příspěvek. "Předpokládáme, že na základě novelou upravených podmínek dojde ke snížení vyplácených příspěvků zejména díky eliminaci fiktivního zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Takto uspořené prostředky se využijí pro další podporu skutečného zaměstnávání osob se zdravotním postižením," jsou přesvědčení autoři zákona.Další novinkou má být zrušení podpory při hledání zaměstnání pro člověka, kterému úřad práce už jednou místo našel, ale on ho svévolně opustil nebo o něj přišel kvůli hrubému porušení pracovní kázně. V takovém případě má být hříšník z evidence uchazečů o zaměstnání na půl roku vyřazený.Diskutovanou změnou, s níž norma také počítá, je zavedení nabídky veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně pro uchazeče o zaměstnání. "Nepřijetí nabídky veřejně prospěšných prací bez vážných důvodů bude mít za následek vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro odmítnutí vhodného zaměstnání," píše ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Stejný dopad bude podle zákona mít i odmítnutí veřejné služby uchazečem o zaměstnání vedeným v evidenci krajské pobočky úřadu práce déle než dva měsíce.S částí návrhu o veřejně prospěšných pracích opozice nesouhlasí. Sociálně demokratický poslanec František Bublan jako příklad uvedl případ učitelky, která musela po ztrátě práce zametat chodníky. "Kolem ní procházeli žáci, které dřív učila. Asi si umíte představit, jak se k ní chovali. Ta žena se po týdnu psychicky zhroutila," řekl.Jeho výtku však ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) rázně odmítl. "Já bych se nestyděl zametat chodník svým sousedům, kteří mi vydělávají na podporu. Na tom nevidím nic ostudného," odvětil na to ministr.Přísnější metr chystá ministerstvo práce a sociálních věcí také na agentury práce. Tyto firmy budou muset být nově pojištěné do výše trojnásobku přepokládaného měsíčního výdělku všech svých klientů. Opatření má agenturní zaměstnance ochránit ve chvíli, kdy agentura zkrachuje, aby nezůstali bez prostředků.Předloha zákona se opozičním poslancům nelíbila. "Na nezaměstnané se zde pohlíží jako na další potenciální zdroj pro stát. Pokud jim nabídneme zaměstnání, tak za úplatu, kterou budou dlouhodobě splácet. To je pro nás naprosto nepřijatelné, některá ustanovení jsou navíc čistě protismyslná s jednoznačně negativními důsledky," řekl poslanec KSČM Stanislav Grospič a navrhnul, aby se zákon vrátil zpět předkladatelům. Tento jeho návrh, stejně jako návrh na zamítnutí novely v prvním čtení však neprošel. Koaliční poslanci tak svou většinou poslali návrh do druhého čtení, mezitím jej projedná sněmovní výbor pro sociální politiku.
Související
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona
Aktuálně se děje
včera
Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá
včera
Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato
včera
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
včera
CzechTourism se přesouvá pod Havlíčkovo ministerstvo
včera
Hormuzský průliv patří USA, naznačil Trump na sociální síti
včera
Zemřel Josef Vávra, reklamou proslavený sládek pivovaru Bernard
včera
Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí
včera
Armáda se připravuje na obnovení provozu vrtulníků Venom a Viper
včera
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka odhalil, kolik chce lidem přidat
včera
Fotbalovou Spartu posílil exslávista Jurásek. Vlna odchodů z Letné nadále pokračuje
včera
Exministr Blažek komentoval rozhodnutí Ústavního soudu
včera
Britská princezna Eugenie odtajnila jméno novorozené dcery
včera
Pondělní počasí pomohlo. Déšť ukončil výstrahu před požáry
včera
Padlo obvinění v případu nedělní vraždy v Českých Budějovicích
včera
Babišova vláda se pouští do boje se suchem. Obnovila Národní koalici
včera
Rusové tajně budují základny, z nichž by mohly ohrozit státy NATO
včera
Deštivé počasí dorazilo. Meteorologové řekli, kde napršelo nejvíc
včera
Moskva se rozhodla varovat Londýn. V Rusku útočí drony vyrobené v Británii
včera
Počasí o nadcházejícím víkendu: Teploty budou citelně nižší než o tom uplynulém
17. srpna 2026 21:20
Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival
V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.
Zdroj: Libor Novák