Praha - Poslanci ve středu odsouhlasili novelu zákona o zaměstnanosti, která tak poputuje do druhého čtení. Hlavním cílem úpravy je podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) účinněji potírat nelegální práci nebo zpřísnit podmínky pro pracovní agentury.
Podle návrhu tak bude nově lidem, kteří budou vykonávat pravidelné zaměstnání bez zaměstnaneckého poměru, hrozit jednorázová desetitisícová pokuta. V případě opakovaného provinění potom může hříšník zaplatit i pokutu dosahující až stotisícové částky."Na základě navrhované nové definice nelegální práce bude možné postihnout výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, tedy na základě jiné, zejména občanskoprávní smlouvy," plánuje ministr práce a sociálních věcí Drábek.Když nebude fyzická osoba schopná se při kontrole na pracovišti prokázat, jakým způsobem je zaměstnaná, zaplatí místo současné pětitisícové pokuty sankci ve výši 10 tisíc korun. Takovou pokutu bude moci zaměstnanec pracující načerno dostat opakovaně až do částky 100 tisíc korun. Navíc se má zvýšit i pokuta za nelegální práci, která je kvalifikovaná rovnou jako přestupek podle zákona o zaměstnanosti, a to ze současných 10 na 100 tisíc korun.Norma má dále omezit zneužívání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zefektivnit podporu tohoto zaměstnávání na chráněných pracovních místech."Naším cílem je zpřehlednit stávající systém a snížit administrativní zátěž spojenou s podporou. Pomoc by měla být cílenější a adresnější podporou pro lidi se zdravotním postižením," řekl ve středu Drábek.Stát vyplatil zaměstnancům na práci handicapovaných jen v roce 2010 více než třímiliardový příspěvek. "Předpokládáme, že na základě novelou upravených podmínek dojde ke snížení vyplácených příspěvků zejména díky eliminaci fiktivního zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Takto uspořené prostředky se využijí pro další podporu skutečného zaměstnávání osob se zdravotním postižením," jsou přesvědčení autoři zákona.Další novinkou má být zrušení podpory při hledání zaměstnání pro člověka, kterému úřad práce už jednou místo našel, ale on ho svévolně opustil nebo o něj přišel kvůli hrubému porušení pracovní kázně. V takovém případě má být hříšník z evidence uchazečů o zaměstnání na půl roku vyřazený.Diskutovanou změnou, s níž norma také počítá, je zavedení nabídky veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně pro uchazeče o zaměstnání. "Nepřijetí nabídky veřejně prospěšných prací bez vážných důvodů bude mít za následek vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro odmítnutí vhodného zaměstnání," píše ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Stejný dopad bude podle zákona mít i odmítnutí veřejné služby uchazečem o zaměstnání vedeným v evidenci krajské pobočky úřadu práce déle než dva měsíce.S částí návrhu o veřejně prospěšných pracích opozice nesouhlasí. Sociálně demokratický poslanec František Bublan jako příklad uvedl případ učitelky, která musela po ztrátě práce zametat chodníky. "Kolem ní procházeli žáci, které dřív učila. Asi si umíte představit, jak se k ní chovali. Ta žena se po týdnu psychicky zhroutila," řekl.Jeho výtku však ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) rázně odmítl. "Já bych se nestyděl zametat chodník svým sousedům, kteří mi vydělávají na podporu. Na tom nevidím nic ostudného," odvětil na to ministr.Přísnější metr chystá ministerstvo práce a sociálních věcí také na agentury práce. Tyto firmy budou muset být nově pojištěné do výše trojnásobku přepokládaného měsíčního výdělku všech svých klientů. Opatření má agenturní zaměstnance ochránit ve chvíli, kdy agentura zkrachuje, aby nezůstali bez prostředků.Předloha zákona se opozičním poslancům nelíbila. "Na nezaměstnané se zde pohlíží jako na další potenciální zdroj pro stát. Pokud jim nabídneme zaměstnání, tak za úplatu, kterou budou dlouhodobě splácet. To je pro nás naprosto nepřijatelné, některá ustanovení jsou navíc čistě protismyslná s jednoznačně negativními důsledky," řekl poslanec KSČM Stanislav Grospič a navrhnul, aby se zákon vrátil zpět předkladatelům. Tento jeho návrh, stejně jako návrh na zamítnutí novely v prvním čtení však neprošel. Koaliční poslanci tak svou většinou poslali návrh do druhého čtení, mezitím jej projedná sněmovní výbor pro sociální politiku.
Související
Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
Poslanecká sněmovna , zaměstnání
Aktuálně se děje
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
včera
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
včera
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
včera
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
včera
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
včera
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
včera
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
včera
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
včera
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
15. července 2026 21:40
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák