Poslanci dali zelenou zákonu, který má bojovat s nelegální prací

Praha - Poslanci ve středu odsouhlasili novelu zákona o zaměstnanosti, která tak poputuje do druhého čtení. Hlavním cílem úpravy je podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) účinněji potírat nelegální práci nebo zpřísnit podmínky pro pracovní agentury.

Podle návrhu tak bude nově lidem, kteří budou vykonávat pravidelné zaměstnání bez zaměstnaneckého poměru, hrozit jednorázová desetitisícová pokuta. V případě opakovaného provinění potom může hříšník zaplatit i pokutu dosahující až stotisícové částky."Na základě navrhované nové definice nelegální práce bude možné postihnout výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, tedy na základě jiné, zejména občanskoprávní smlouvy," plánuje ministr práce a sociálních věcí Drábek.Když nebude fyzická osoba schopná se při kontrole na pracovišti prokázat, jakým způsobem je zaměstnaná, zaplatí místo současné pětitisícové pokuty sankci ve výši 10 tisíc korun. Takovou pokutu bude moci zaměstnanec pracující načerno dostat opakovaně až do částky 100 tisíc korun. Navíc se má zvýšit i pokuta za nelegální práci, která je kvalifikovaná rovnou jako přestupek podle zákona o zaměstnanosti, a to ze současných 10 na 100 tisíc korun.Norma má dále omezit zneužívání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zefektivnit podporu tohoto zaměstnávání na chráněných pracovních místech."Naším cílem je zpřehlednit stávající systém a snížit administrativní zátěž spojenou s podporou. Pomoc by měla být cílenější a adresnější podporou pro lidi se zdravotním postižením," řekl ve středu Drábek.Stát vyplatil zaměstnancům na práci handicapovaných jen v roce 2010 více než třímiliardový příspěvek. "Předpokládáme, že na základě novelou upravených podmínek dojde ke snížení vyplácených příspěvků zejména díky eliminaci fiktivního zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Takto uspořené prostředky se využijí pro další podporu skutečného zaměstnávání osob se zdravotním postižením," jsou přesvědčení autoři zákona.Další novinkou má být zrušení podpory při hledání zaměstnání pro člověka, kterému úřad práce už jednou místo našel, ale on ho svévolně opustil nebo o něj přišel kvůli hrubému porušení pracovní kázně. V takovém případě má být hříšník z evidence uchazečů o zaměstnání na půl roku vyřazený.Diskutovanou změnou, s níž norma také počítá, je zavedení nabídky veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně pro uchazeče o zaměstnání. "Nepřijetí nabídky veřejně prospěšných prací bez vážných důvodů bude mít za následek vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro odmítnutí vhodného zaměstnání," píše ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Stejný dopad bude podle zákona mít i odmítnutí veřejné služby uchazečem o zaměstnání vedeným v evidenci krajské pobočky úřadu práce déle než dva měsíce.S částí návrhu o veřejně prospěšných pracích opozice nesouhlasí. Sociálně demokratický poslanec František Bublan jako příklad uvedl případ učitelky, která musela po ztrátě práce zametat chodníky. "Kolem ní procházeli žáci, které dřív učila. Asi si umíte představit, jak se k ní chovali. Ta žena se po týdnu psychicky zhroutila," řekl.Jeho výtku však ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) rázně odmítl. "Já bych se nestyděl zametat chodník svým sousedům, kteří mi vydělávají na podporu. Na tom nevidím nic ostudného," odvětil na to ministr.Přísnější metr chystá ministerstvo práce a sociálních věcí také na agentury práce. Tyto firmy budou muset být nově pojištěné do výše trojnásobku přepokládaného měsíčního výdělku všech svých klientů. Opatření má agenturní zaměstnance ochránit ve chvíli, kdy agentura zkrachuje, aby nezůstali bez prostředků.Předloha zákona se opozičním poslancům nelíbila. "Na nezaměstnané se zde pohlíží jako na další potenciální zdroj pro stát. Pokud jim nabídneme zaměstnání, tak za úplatu, kterou budou dlouhodobě splácet. To je pro nás naprosto nepřijatelné, některá ustanovení jsou navíc čistě protismyslná s jednoznačně negativními důsledky," řekl poslanec KSČM Stanislav Grospič a navrhnul, aby se zákon vrátil zpět předkladatelům. Tento jeho návrh, stejně jako návrh na zamítnutí novely v prvním čtení však neprošel. Koaliční poslanci tak svou většinou poslali návrh do druhého čtení, mezitím jej projedná sněmovní výbor pro sociální politiku.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna zaměstnání

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

před 9 hodinami

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

před 10 hodinami

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

před 11 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

před 12 hodinami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 12 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 13 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 14 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 14 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Princ Andrew unikl dalšímu policejnímu vyšetřování. Není prý důvod ho obnovit

Bývalý britský princ Andrew si může oddechnout. Metropolitní policie oznámila, že nehodlá podniknout žádné další kroky ohledně nařčení, že bratr krále Karla III. žádal členy vlastní policejní ochranky o informace o Virginii Giuffreové. Informovala o tom BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy