Havel nepojede na konferenci k výročí konce Varšavské smlouvy

Havlovu zdravici přednesl ředitel Nadace Forum 2000 Oldřich Černý. "Varšavská smlouva byla jedním ze základních pilířů celého komunistického společenství a hovořit o jejím konci bylo tabu," zavzpomínal Havel na dobu těsně po listopadu 1989. "Nikdo v té době přesně nevěděl, co dělat, ale věděli jsme, že není mnoho času na přemýšlení," doplnil.

Bývalý prezident ve svém vzkazu zavzpomínal na jednání v Moskvě, kde se podle něj Maďarsko postavilo proti zrušení Varšavského paktu. On sám považoval za klíčové, když mohl říct větu: "Varšavský pakt od této chvíle neexistuje."

"Rozpad Varšavského paktu umožnil sjednocení Německa a celé Evropy," uvedl další z řečníků, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) a dodal: "Železný vojenský svěrák ztratil svoji důležitost."

Jakkoli je podle šéfa české diplomacie jasné, že se v Evropě za uplynulých 20 let zvýšila bezpečnost, stále je podle něj nutné hledat na severní polokouli takové uspořádání, který by ztížilo nebo ideálně zcela znemožnilo odstartování nového vojenského konfliktu. "Musíme se připravit na problémy budoucnosti. To, co se tenkrát stalo, je velikým poučením."

"Všichni si tento týden připomínáme dvojí dvacetileté výročí – odchodu sovětských vojsk a rozpadu Varšavské smlouvy," připojil ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Připomněl, že Varšavský pakt byl mocenským nástrojem, kterým si Moskva držela své satelity pod kontrolou a že jedinou jeho vojenskou akcí byla okupace Československa v roce 1968.

Vondra se dál zaměřil na odchod sovětských vojsk, která v Československu zůstávala přes 20 let. "Pro nás byla zlomovým momentem návštěva Václava Havla v Moskvě a jeho jednání s Michailem Gorbačovem," zmínil ministr obrany. Ocenil pak tehdejší sovětské vyjednavače, že ustoupili od původního pětiletého období a přestoupili na lhůtu 18 měsíců. Poslední voják Sovětského svazu tak opustil základnu v Milovicích 25. června 1991.

Účastníkům konference poslal zdravici také bývalý sovětský prezident Gorbačov. Přednesl ji Boris Pankin, který byl v letech 1990 až 1991 velvyslancem v Československu a poté ministrem zahraničí v Gorbačovově kabinetu. Organizátoři setkání slibovali původně také vzkaz od tehdejšího amerického prezidenta George Bushe, na něj ale nakonec nedošlo. Hosté a řečníci v Černínském paláci zavzpomínali na amerického diplomata Ronalda D. Asmuse, který byl klíčovou postavou v rozšíření NATO o bývalé státy Varšavské smlouvy.

Rozpuštění Varšavské smlouvy se před dvaceti lety odehrálo právě v pražském sídle ministerstva zahraničních věcí. Cílem konference je posoudit změnu evropské bezpečností architektury.

První den setkání se zaměřuje na zahraničně-politickou analýzu vývoje transatlantické a euroasijské bezpečnostní spolupráce v posledních dvaceti letech a také její směřování do budoucna. Zabývá se především dalším rozšiřováním NATO a vztahy členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie s Ruskem. Druhý den konference bude věnovaný historickému ohlédnutí za událostmi, které zrušení Varšavské smlouvy předcházely, a dále pobytem a odsunem sovětských vojsk.

Součástí konference je slavnostní večer ve Valdštejnské zahradě v sídle Senátu Parlamentu České republiky spojený s vernisáží dobové fotografické výstavy připravované Vojenským historickým ústavem a obecně prospěšnou společností Opona. Výstava bude přístupná veřejnosti od úterý do konce srpna a záštitu nad ní převzal 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).