Brno - Sociální demokracie chce, aby malé děti chodily před nástupem do prvních tříd povinně do posledního ročníku školky. Agentuře Mediafax to v pondělí řekl poslanec a školský expert ČSSD Ivan Ohlídal.
"Jednoznačně chceme, aby poslední ročník školky byl povinný. Osvědčilo se to ve vyspělém zahraničí. Hlavně pro děti z rodin, kterým rodiče nevěnují až tak velkou pozornost, to bude přínosem," řekl agentuře Mediafax Ohlídal.
Požadavek na povinnou školku zakotvili sociální demokraté do své vlastní střednědobé až dlouhodobé vize školské politiky, kterou straničtí experti na školství dokončují a podle které hodlají v případě volebního vítězství postupovat.
Sociální demokracie - pokud bude v příštím období u moci, upraví i financování všech typů škol. Ohlídal totiž označil současný normativní způsob financovámí škol za zhoubný. "Školy stát financuje podle počtu žáků. Klesá proto permanentně úroveň vzdělání na všech stupních - od základních přes střední až po vysoké školy. Ohledně financování škol chce zavést ČSSD takzvaná kritéria kvality - základní školy by například nově získávaly peníze podle toho, jak jejich žáci uspějí při povinných státních srovnávacích testech v 5. a 9. ročníku.
"Kritériem kvality středních škol je pak i její úspěšnost při státní maturitě. Ta je naprosto nutná - nesouhlasíme ale s její současnou formou a organizací, která je administrativně nabubřelá, finančně náročná a pro maturanty stresující," řekl Ohlídal. Školský expert ČSSD zároveň zkritizoval rozdělení státních maturit do dvou úrovní. "Nižší úroveň je velmi triviální, taková ani není hodna maturantů," řekl Ohlídal. Maturita by se měla podle něj na jednotlivých typech škol lišit a měla by být jednostupňová.
Podle názoru ČSSD je třeba optimalizovat veřejné a krajské střední školy. Škol je nyní tolik, že jejich naplněnost kolísá mezi 60 až 70 procenty. "Vede to k obrovským ekonomickým ztrátám a vede to i k úpadku středních škol," řekl Ohlídal. Školy proto musí stát začít slučovat. "Bylo by přínosem optimalizovat i dokonale rozvrácené učňovské školství," řekl poslanec.
Univerzitní profesor Ohlídal, který přednášel na řadě zahraničních vysokých škol, kritizoval i současný stav univerzit.
"Drtivá většina soukromých vysokých škol je na špatné úrovni - jsou jen jakoby lepšími středními školami," řekl. Stát proto musí jejich vysoký počet redukovat. "Ty, které nevyhoví akreditačním podmínkám, musejí být zrušeny," zdůraznil Ohlídal. V této souvislosti zmínil i potřebu přebudovat akreditační komisi pro vysoké školy v profesionální a výkonný orgán. Dnes se podle poslance věnuje akreditační komise oborům v jedné škole "v průměru tři minuty". Soukromé školy proto v Česku podle názoru ČSSD rozbujely - avšak na úkor kvality.
Vysoké školy by měl začít stát více ovlivňovat prostřednictvím správních rad. "Autonomie univerzit ovšem musí zůstat zachována. Někde ale začaly v akademických senátech převládat skupinové zájmy," řekl Ohlídal. Výsledkem je pak i skutečnost, že Česku chybí asi deset tisíc vysokoškolsky vzdělaných techniků. "Počet absolventů technických univerzit degeneruje trvale ve prospěch humanitních oborů," poznamenal Ohlídal. Stát by proto měl zaměření škol - právě prostřednictvím akreditačních komisí, začít více směřovat podle potřeb pracovního trhu.
Související
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
Zrušení devátých tříd nebude. Je to nekoncepční výplod okurkové sezony, tvrdí Plaga
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
před 2 hodinami
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
před 3 hodinami
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
před 4 hodinami
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
před 6 hodinami
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
před 7 hodinami
Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky
před 8 hodinami
Počasí přinese do konce týdne tropy, ty vystřídají bouřky a ochlazení
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Zdroj: Libor Novák