V Praze přistávala letadla najímaná CIA pro tajné mise

Stejná letadla přitom létala opakovaně i z Washingtonu na základnu Guantánamo na Kubě.

V září a říjnu 2004 přistála v Praze dvě malá trysková letadla společnosti Richmore Aviation. Měla diplomatický status a byla na cestě mezi Spojenými státy a několika místy na Blízkém východě. Vyplývá to ze soudních kopií faktur, které má Český rozhlas k dispozici.

Společnost Richmore Aviation si najímala americká CIA přes dvě další zprostředkovatelské společnosti. Jenže firma Richmore si po několika letech spolupráce začala stěžovat, že nedostala zaplaceno a podala žalobu. Právě tak se lety začaly probírat u soudu ve státě New York a do soudního spisu se dostaly průkazní materiály: mimo jiné faktury o tom, kam společnost Richmore létala a za kolik peněz.

Z dokumentů vyplývá, že se létalo pro CIA. Stejná letadla, která přistála v září a říjnu 2004 v Praze, létala často také na Guantánamo. Na palubě měla obvykle několik pasažérů. Přistávala také na jiných evropských letištích.

Mezi 19. a 22. zářím roku 2004 přistálo a natankovalo v Praze letadlo se dvěma pasažéry, o týden později další stroj, který měl na palubě sedm lidí. S největší pravděpodobností šlo o muže podezřelé z terorismu, které CIA nechala přepravovat do tajných věznic. Americký velvyslanec v Česku Norman Eisen toto podezření odmítá komentovat, stejně jako fakt, že americká letadla skutečně na Ruzyni přistála."Nebudu komentovat nepodložené zprávy. Jen obecněji řeknu, že se Obamova administrativa jednoznačně zavázala k válce proti terorismu a slíbila, že to bude vždy dělat v souladu s americkým, i mezinárodním právem," uvedl.

Americké ministerstvo zahraničí vydávalo soukromým leteckým společnostem, které CIA k letům využívala, potvrzení, že jde o přepravu diplomatů. Nikdy ale nebylo přesně uvedeno, kdo je na palubě. Protože šlo o soukromé lety, nebylo ani možné zjistit, kdo a kolik lidí v letadle sedí.

"Vnitrostátní orgány mají bez zbytečného zdržení zkontrolovat dokumentaci letadla, technický stav, průkazy posádky, ale pokud tyto věci, jejichž seznam je přesně dán, jsou v pořádku, pak v podstatě úřad nemá důvod a ani možnost zasáhnout. Pokud to není let obchodní, pak samozřejmě není ani povinnost mít na palubě seznam cestujících," vysvětluje Petr Navrátil z Úřadu pro civilní letectví.

Čeští politici vždy popírali, že by o tajných letech CIA, které využívaly i česká letiště, cokoli věděli. Totéž tvrdí i tehdejší šéf rozvědky Karel Randák. "Ne, my jsme o tom žádné informace neměli. Nebyl důvod něco takového prověřovat. To je jako byste chtěl kontrolovat v dnešní době private jety a podobně. Nic takového se nedělalo," uvedl Českému rozhlasu.

Faktury, které má Český rozhlas k dispozici, potvrzují to, o čem už mluvila zpráva vyšetřovacího výboru Evropského parlamentu. Ten odhalil po Evropě celkem přes 1200 tajných letů CIA. Jednadvacetkrát takové lety mezipřistály v České republice, devatenáctkrát v Praze a dvakrát na letišti v Pardubicích.

Na případ upozornila britská nevládní organizace Reprieve a poskytla materiály britskému listu Guardian, americkému Washington Post a agentuře Associated Press. O něco později je dostal k dispozici i Český rozhlas od jednoho ze zmíněných médií a našel mezi stovkami dokumentů faktury svědčící o přistáních v Praze.