Vláda procitla! Už zná cesty k miliardám, Paroubek to jistí trestním oznámením

"Stále jsou ve hře čtyři varianty, jakými může postupovat český stát. Nadále analyzujeme možnost připojit se přímo k trestnímu řízení jako poškozený. Za další je tu možnost připojit se civilní žalobou k trestnímu řízení," prohlásil předseda vlády. Třetí variantou je podle něj využití paragrafů 70 a 105 švýcarského trestního zákoníku, které dávají možnost jít cestou takzvaného propadnutí majetkové hodnoty a možnost ČR přihlásit se k nároku na část těchto finančních prostředků. "Čtvrtou možností je čistě civilní žaloba na náhradu škody," dodal.Na dotaz Mediafaxu, kdy bude o výběru konkrétní varianty jasno, premiér uvedl: "O tom právním postupu a výběru jedné ze čtyř variant se rozhodne v horizontu několika týdnů. Teď nemluvím o několika týdnech ve smyslu sedm osm devět, ale spíše jedna dva tři."Páteční schůzka na Úřadě vlády byla také částečnou prohrou ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který vytrvale tvrdil, že české orgány činné v trestním řízení nejdřív musí poukázat na skutek, ze kterého měla Česku vzejít újma. Později v pátek pro iDNES uvedl, že se česká vláda pokusí získat ze Švýcarska pouze 3,5 miliardy korun, protože tolik podle švýcarské strany činí škoda, která Česku kvůli machinacím kolem privatizace MUS vznikla."Shodli jsme se na tom, že není naprosto nezbytné, aby v České republice byl definován z hlediska českého právního řádu trestný čin, který se tu stal," prohlásil Nečas, aby doplnil: "Je dostatečné, že byl definován tento skutek na straně švýcarských orgánů podle švýcarského trestního řádu, aby nás to opravňovalo připojit se k této žalobě."Premiér také uvedl, že Česká republika si najme pro právní pomoc ve Švýcarsku místní právní kancelář a že vznikne speciální tým, který bude mít za úkol propojit vyšetřování okolností privatizace MUS v České republice a ve Švýcarsku.Nečas dále upozornil na liknavost českých orgánů činných v trestním řízení především v letech 1999 až 2005, tedy v době vlády ČSSD. Zkritizoval také úlohu tehdejší nejvyšší státní zástupkyně a nynější místopředsedkyně sociálních demokratů Marie Benešové, která měla v roce 2004 vyšetřování okolností privatizace MUS stopnout.Ve Strakově akademii o zablokovaných 12 miliardách z privatizace MUS v pátek hodinu a půl jednal premiér Nečas, vicepremiérka Karolína Peake (VV), ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), vicepremiér a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), ministr vnitra Jan Kubice (nestr.) a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Před novináře pak přišel předseda vlády se společným stanoviskem.Vláda se i tak nevyhnula kritice. Poslanci Jiřímu Paroubkovi (NS-LEV 21) se nelíbí, že jednala až nyní. "Je otázkou, zda už není pozdě a kroky, které dnes přijala, povedou k úspěšnému získání zadržených miliard. Proto jsem podal také trestní oznámení, které je pojistkou, že v případě neúspěchu bude nad těmi, kdo tento šlendrián zapříčinili, viset pověstný Damoklův meč a nebudeme opět svědky nechutného dětinského žalobníčkování mezi členy vlády i justičními orgány," uvedl ve své tiskové zprávě.Rovněž i ČSSD se pozastavuje nad tím, proč vládě Petra Nečase trvalo více než rok, než reagovala na pět písemných výzev švýcarských státních orgánů."Vláda zareagovala až pod tlakem zájmů médií a opozice dnešní narychlo svolanou schůzkou u premiéra Nečase, což nelze pokládat za nic jiného, než za vynucenou reakci. Dokladuje úřednickou lhostejnost, naprostý nezájem, alibismus a neprofesionalitu jednání příslušných úřadů. Za tyto průtahy jsou jednoznačně politicky odpovědní ministři financí a spravedlnosti Nečasovy vlády," prohlásil v tiskové zprávě předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Nečas by měl podle něj zvážit, zda tyto ministry neodvolat.Sociální demokraté pak chtějí požádat vedení sněmovny o zařazení nového bodu na nadcházející schůzi, v němž by měl premiér vysvětlit stav celé záležitosti.