Ministři projednají možnosti financování vodních staveb

Mezi příležitosti, které ministerstvo zemědělství do roku 2015 vidí, patří třeba i novela vodního zákona, kterou by chtělo aplikovat princip "uživatel platí" za využití vodních zdrojů, za nakládání s vodami a za protipovodňovou ochranu.

Mezi roky 2013 a 2027 předpokládá Nečasův kabinet s výdaji na protipovodňová opatření v hodnotě 50 miliard korun. Úředníci se chtějí zamyslet, jak získat peníze i mimo státní rozpočet. "Jedná se o úpravy zpoplatnění odběrů vody z vodních zdrojů a využívání energetického potenciálu vodních toků. Rovněž je třeba vést diskusi o zapojení měst a obcí do financování protipovodňových opatření," uvádí materiál.

Mohla by také pokračovat "povodňová stokoruna", kterou zavedl parlament od letošního roku. Přesnou hodnotu odvodu z daně ale úředníci nepíší.

Materiál připravili úředníci ve velmi obecné rovině, protože některá ministerstva zásadně odmítla zvyšování poplatků. "Proto původní záměry byly, po diskusi s pracovníky ministerstva financí, přiměřeně upraveny a zformulovány jako témata, o jejichž přijetí a prosazení se povede diskuse," uvádějí pracovníci ministerstva.

Je třeba také vyřešit financování zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS), která se stará o hlavní odvodňovací zařízení a čerpací stanice. Ty by měl spravovat Národní pozemkový úřad, který ale ještě nebyl vytvořený. "Předpoklad nároků na státní rozpočet pro ZVHS na uvedené přechodné období je odhadován na přibližně 50 milionů korun ročně," dodává ministerstvo.

Protože byla správa drobných vodních toků převedená pod financování státních podniků Povodí a Lesy ČR, může dojít k vyrovnání rozpočtů těchto státních podniků. "Což v případě státního podniku Povodí poněkud zvýší cenu za odběry povrchových vod. Rozsah tohoto zvýšení však nebude dramatický a nepřekračuje 10 procent původní úrovně," myslí si úřad.