"Spolupracující" obce budou dostávat miliony, zvažuje vláda

Podle stávající úpravy můžou roční kompenzaci tři miliony korun dostávat jen ty obce, na jejichž katastrálním území se úložiště radioaktivních odpadů už nachází. Platné nařízení ale neumožňuje, aby peníze získávala také ta sídla, v jejichž katastru má hlubinné úložiště radioaktivních odpadů teprve vzniknout a kde je kvůli tomu už stanovené průzkumné nebo chráněné území.

"Na základě stanovení průzkumného území sice nemusí nutně dojít k vybudování hlubinného úložiště (zejména pokud průzkum ukáže, že daná lokalita není pro toto vybudování vhodná, anebo že jsou jiné lokality vhodnější), přesto však dochází k určitému vlivu na život v obcích, na jejichž katastrálním území se průzkumné území nachází," stojí v odůvodnění návrhu. Obec průzkum limituje především v tom, že se nemůže na zkoumaných pozemních dál rozvíjet.

Nově by měli starostové dostávat do rozpočtu fixní roční příspěvek ve výši 600 tisíc korun. K němu navíc získají 30 haléřů za každý čtvereční metr katastrálního území, na němž je stanovené "průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech". Obce, které mají ve svém katastru za stejným účelem takzvané chráněné území, získají na rok tři miliony korun. Maximální částka do jedné obecní pokladny je omezena na čtyři miliony korun.

Peníze mají plynout z jaderného účtu, na kterém je za uplynulé roky od producentů jaderného odpadu nastřádaná částka 16 miliard korun. Každý rok sem navíc 1,3 miliardy korun přibývá.

Podle předpokladů MPO má být příspěvek na jedno zkoumané území, které se nachází v katastru vždy zhruba šesti obcí, okolo osmi až 13 miliony korun za rok. Průzkumné práce podle zdůvodnění návrhu čekají nejvýš čtyři lokality, na každé by měly trvat maximálně dva roky. Všechny obce na jednom území by podle představ předkladatelů měly za jeden rok dostat dohromady zhruba 41 milionů korun.

V Česku má podle vládní koncepce z roku 2002 vzniknout jediné hlubinné úložiště radioaktivních odpadů, a to někdy kolem roku 2065. "Až do té doby bude vyhořelé palivo z jaderných elektráren skladováno v transportně-skladovacích kontejnerech umístěných v samostatných skladech vybudovaných přímo v areálech obou jaderných elektráren," zmiňuje dokument. Úprava mění také sazbu, kterou platí původci malého množství radioaktivního odpadu. Za jeden 216litrový sud mají Správě úložišť radioaktivního odpadu zaplatit téměř 25 tisíc korun s tím, že částka se bude každoročně zvyšovat o šest procent. Ti, kdo dodají vyhořelé palivo v nestandardním balení, zaplatí za sud téměř o tři tisíce korun víc. Každoroční šestiprocentní valorizace se navíc bude týkat i jich.

Vládní nařízení, které rozšiřuje možnosti kompenzací pro obce za budoucí radioaktivní odpad na jejich území, vychází z novely atomového zákona. Mělo by začít účinkovat ode dne svého vyhlášení tak, aby platilo už pro kalendářní rok 2012.