Kuriózní situace: Komunisté zvolili prezidentem "nepřítele socialistického zřízení"

Havlově cestě na Pražský hrad ovšem předcházelo velmi složité vyjednávání, a to nejen u tehdejších komunistických poslanců, ale také v rámci Občanského fóra.Když padla komunistická vláda a prezident Gustáv Husák přislíbil abdikaci, hledal se nový prezident. Vedle Václava Havla se zmiňovala ještě jména dalších osobností, bylo to například jméno federálního premiéra Ladislava Adamce či dva politici pražského jara 1968 - Alexandr Dubček a Čestmír Císař.Vedení Občanského fóra se 8. prosince definitivně shodlo na Havlově kandidatuře a Dubček se stal předsedou Federálního shromáždění. Havlova kandidatura se veřejnosti oznámila 10. prosince, a Občanské fórum vzápětí zahájilo mohutnou prezidentskou volební kampaň pod heslem "Havel na Hrad".Vyjednávání s poslanci Federálního shromáždění se ujal bývalý komunistický funkcionář Marián Čalfa. Právě on přesvědčil komunistické poslance, aby Havla zvolili. Za to Čalfa stanul v čele polistopadové vlády. "Dohodli se, že Havel Čalfovi za podporu při volbě prezidenta zaručí setrvání ve funkci, a Čalfa si také vybojoval záruku, že se nebude útočit na komunisty a jejich majetky," uvedl politolog Jan Kubáček. "Dohoda samozřejmě nebyla oficiální. Došlo k ní necelý měsíc po takzvané sametové revoluci, protože koncem prosince se konaly prezidentské volby," vysvětlil. Díky takovému paktu byl Havel 29. prosince 1989 ve Vladislavském sále Pražského hradu zvolený do úřadu hlavy státu téměř jednomyslně.Na volbu navázalo slavnostní Te Deum ve Svatovítské katedrále vedené kardinálem Tomáškem. Po 41 letech tak opět na Hradě zasedl nekomunistický prezident. Tímto symbolickým vítězstvím dosavadní opozice skončilo období velkých demonstrací, odvolaly se stávky a stávkové pohotovosti a společnost se začala vracet do normálního stavu.