Jak zastavit "divoký" lobbing

V Česku má slovo lobbing nádech nezákonného "kšeftaření" spjatého s korupcí, které bývá pečlivě skryté před zraky veřejnosti, zatímco v USA je oficiální živnosti, kterou tam dělají desítky tisíc lidí. Pro lobbing tam fungují zvláštní pravidla. Lidé, kteří mají v popisu práce ovlivňovat hlasování kongresmanů, se musí například registrovat v parlamentu a uvést, pro koho "kopou". Dvakrát do roka zároveň musí předložit seznam politiků, s nimiž se sešli a o jakých zákonech jednali.

S tím vším počítal i včera odmítnutý návrh. Především měl zpustit registr lobbistů, který by vedlo ministerstvo vnitra. Do něj by se museli přihlásit všichni, kteří by lobbing uvedli jako svoji živnost. Zároveň by lobbisté museli každé tři měsíce ministerstvu vnitra oznamovat všechny své schůzky s politiky. Rovněž by pod hrozbou pokuty až 100 tisíc korun museli zveřejnit i údaje o tom, který zákon na vzájemném setkání probírali.

Nejčastějším důvodem, proč včera většina poslanců návrh nepodpořila, byla podle nich skutečnost, že by nic nevyřešil. V Česku by sice po přijetí zákona vznikl registr lobbistů, jenže ty největší "štiky" by v něm vůbec zaznamenány nebyly. "Tento zákon přinese jen informace o legálním lobbingu. Nejsem si však jist, zda také přinese nějaké informace o nelegálním lobbingu," řekl Miroslav Kalousek z TOP 09.

Autoři návrhu přesto tvrdí, že je nutné, aby byl lobbing českými zákony nějak upraven. Dosud tomu tak není, což včera opakovaně uznali i poslanci, kteří zákon potopili.