Praha - Česká i Slovenská republika podporuje vstup Chorvatska i Srbska do Evropské unie, prohlásil v sobotu na zámku v Lánech prezident Václav Klaus po jednání se svým srbským, chorvatským a slovenským protějškem. Členství obou zemí v EU by prý významně pomohlo i České republice.
"Bez ohledu na to, jaké kdo z nás má názory na tu či onu politiku EU, na ty či ony další plány EU, bez ohledu na to všechno, jsme vyjádřili jasnou podporu jak členství Chorvatska, tak budoucímu členství Srbska," uvedl Klaus na tiskové konferenci. "Bude to výhodné pro nás, až tyto země tam budou. Neříkám to z altruistických důvodů, je to výlučně ze sobeckých, egoistických důvodů. Až bude Chorvatsko a Srbsko v EU, bude to pro nás lepší a výhodnější," dodal. Slovenský prezident Ivan Gašparovič zdůraznil, že členství obou zemí významně prospěje také politické a ekonomické stabilitě celého Balkánu. Evropská unie by proto neměla klást Srbsku kvůli udělení statusu kandidáta podmínku, aby uznalo nezávislost Kosova. "Srbsko neuzná nezávislost Kosova, ale bude se snažit přispět k stabilnější situaci v jihovýchodní Evropě a k tomu, aby zde nedocházelo ke konfliktům," slíbila srbská hlava státu Boris Tadić. Problémy s ratifikačním procesem vstupu Chorvatska do Evropské unie pak prý jistě v České republice nenastanou, řekl Klaus. "To, že nás Slovensko časově předběhlo, je náhoda, nikoliv záměr z naší strany. Naše země mnoho věcí spojuje, my na mnohé věci máme stejné názory. My si myslíme, že se to může projevovat v celé řadě hlasování, zda souhlasíme s tou či onou novou legislativou," uvedl Klaus a dodal: "Aby všechny politiky nebyly šity na míru jen těm ekonomicky nejvyspělejším zemím. Doufám, že to budou naši spolubojovníci proti falešné politické korektnosti, která se rozmáhá v Evropě a která je jedním z největších zel soudobého světa." Klaus ocenil, že se setkání všech čtyř prezidentů – srbského Borise Tadiće, chorvatského Iva Josipoviče a slovenského Ivana Gašparoviče – uskutečnilo. "Tato schůzka prokázala užitečnost, plodnost setkání. Ukazuje se, že naše čtyři země mají mnoho společného, mnoho společného v minulosti, současnosti a podobnou starost o budoucnost. O tom jsme hovořili jak při pracovním obědě, tak i při našich jednáních. Budeme pokračovat i bilaterálními setkáními a pak při večeři," dodal český prezident s tím, že všichni představitelé států se shodli na tom, že setkání musí v brzké době opět zopakovat.
Jeho slova potvrdil i srbský prezident Boris Tadić. "Náš rozhovor byl přínosný a kvalitní. Přirozeným důsledkem je příprava dalšího setkání. Podle mého názoru je to velmi významné, zajišťuje to bezpečnost ve střední a východní Evropě. Spolupráce našich států může přispět ke stabilitě regionu, v němž se naše země nachází," prohlásil.
Hlavy států prý při jednáních využily skutečnosti, že se jejich země nacházejí v různých fázích integračního procesu do Evropské unie. "Členství Srbska v EU vnímáme jako formu politické investice. Srbsko členstvím získá, ale jsou tu i určité náklady. Jsem přesvědčen, že členství přináší přínos navzdory určitým nákladům," prohlásil srbský prezident.
Problémy současného světa prý všichni přítomní chtějí řešit racionálně a tak, aby jejich řešení byla přínosná pro občany všech čtyř zemí.
Chorvatský prezident Jasipovič poděkoval Klausovi za setkání. O vstup do Evropské unie pak prý jeho země velmi stojí. "Přístupové rozhovory pomohly Chorvatsku modernizovat standardy. Účet zisku a ztrát v Evropské unii je pozitivní. Víc jsme získali, než ztratili během rozhovorů. Umožnilo to přijetí vyšších standardů, než na jaké jsme byli zvyklí. Pokud se jedná o vztahy v regionu, vztahy se Srbskem a ostatními sousedy – často problémy v minulosti jsou hůře řešitelné, než problémy v současné době," uvedl.
Zdůraznil, že všechny čtyři země mají mnoho společného. "Máme podobné písně, máme podobné barvy na vlajkách, srovnávali jsme naše jazyky, naši historii. Celá tradice, kterou máme v této oblasti, nám pomůže, abychom byli společně silnější v rámci EU. Prostřednictvím spolupráce budeme moci prosazovat naše zájmy," uzavřel chorvatský prezident.
Související
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 1 hodinou
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 2 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 3 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 4 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 5 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 7 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 7 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 8 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 9 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 10 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 10 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Zdroj: Libor Novák