Praha - Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie zanikne a nahradí ho Státní fond kinematografie, který budou nově financovat i poplatky z audiovizuálních mediálních služeb. Počítá s tím zákon o audiovizi, který ve středu schválila vláda, potvrdil Mediafaxu zdroj obeznámený s jednáním.
Státní fond kinematografie bude nástupnickou organizací současného fondu. Jeho úkolem bude výkon správy audiovizuálních poplatků, poplatku z vysílání reklamy nebo poplatků za žádosti na poskytnutí podpory kinematografie.
Fond povede evidenci v oblasti audiovize a bude poskytovat podporu kinematografii. Kromě toho bude mít v popisu práce výkon majetkových autorských práv a práv výrobců audiovizuálních děl nebo přidělování koprodukčního statutu.
Sídlem fondu bude Praha, na členy rady i výboru a na všechny zaměstnance se bude vztahovat společná povinnost mlčenlivosti. Výjimku budou mít ale žádosti třetích osob, které se budou chtít dozvědět kdo, kolik a na co dostal peněz.
Rada i dozorčí výbor budou devítičlennými orgány, které zvolí Poslanecká sněmovna na návrh šéfa rezortu kultury, každý rok se obmění třetina členů. Při první volbě se losem určí, kdo bude ve funkci na kolik let.
V obou případech by mělo jít o uznávané a zkušené osobnosti v oblasti kinematografie. Jejich seznam dají dohromady občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a zájmová sdružení právnických osob působících v oblasti kinematografie, dále pak střední, vyšší odborné a vysoké školy filmového zaměření. Do jmen naopak nebudou mít co mluvit kolektivní správci autorských práv.
Úkolem rady bude stanovit koncepci a strategii podpory kinematografie, stanovit a zveřejnit kritéria hodnocení projektů na základě politiky podpory filmové tvorby a především pak posouzení jednotlivých žádostí o poskytnutí podpory. Na vyhodnocení každé žádosti bude mít přitom rada 90 dnů.
Dozorčí výbor má dohlížet na to, jestli byly prostředky na podporu kinematografie využité účelně a hospodárně. Pokud zjistí opak nebo bude mít na možnou nehospodárnost jenom podezření, předá výbor svá zjištění i se všemi podklady k prošetření kanceláři fondu.
Mezi finanční zdroje fondu bude patřit například poplatek z vysílání reklamy, poplatek z kinematografického představení nebo z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.
Poplatek z vysílání reklamy je základním pilířem fungování fondu a tvoří ho dvouprocentní odvod z reklamních výnosů nebo příjmů televizí, které vysílají kinematografická díla. Povinnost se vztahuje na volně šířené stanice, které nemají místní nebo regionální charakter. Prakticky se proto na tento poplatek skládají komerční televize Nova, Prima a Barrandov.
Poplatek z kinematografického představení zákon zvyšuje z původní jedné koruny na úroveň jednoho procenta se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Dospělí diváci pražských multiplexů tak budou do kasy fondu přispívat dvě koruny u klasických filmů a tři koruny za představení ve 3D.
Sazbu za poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání norma stanuje na půl procenta z poplatku za zhlédnutí nebo ceny předplatného. I tady se má ale zaokrouhlovat na celé koruny směrem nahoru. Provozovatelé služeb jako Voyo.cz nebo Videotéka O2 TV tak budou do fondu odvádět korunu za každý snímek, za který jim jejich uživatelé zaplatí jednorázově, nebo půl procenta ze sazby za předplatné.
Součástí zákona je také povinnost distributorů audiovizuálních děl opatřit tato díla titulky pro sluchově postižené. Filmy budou pak muset mít z hlediska vhodnosti svého obsahu pro děti a mladistvé jednu ze čtyř klasifikací. Buď půjde o snímky přístupné bez omezení, nebo nevhodné pro děti do 12 let, případně nepřístupné pro děti do 15 let, a konečně nepřístupné pro děti a mladistvé do 18 let.
Zákon má začít účinkovat od 1. ledna 2013. Výjimku má jen ustanovení o poplatcích z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, které by mělo odstartovat až v roce 2016.
Související
Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
před 2 hodinami
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
před 3 hodinami
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
před 3 hodinami
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
před 4 hodinami
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
před 5 hodinami
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 6 hodinami
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 7 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 8 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 8 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 10 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
včera
Uspěli jsme, prohlásil Macron ve svém posledním projevu k francouzské armádě
včera
USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump
včera
Německo a Francie si předvolaly ruského velvyslance. Na kyberútoky odpovíme, vzkazují Moskvě
včera
Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě
Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.
Zdroj: Libor Novák