Poslanci propustili do druhého čtení změnu jednacího řádu obou komor i zákon o audiovizi

Senátní novela ruší možnost přílepků zavedením negativní definice pozměňovacího návrhu. Jejím cílem je zamezit, aby mohli poslanci k zákonům podávat pozměňovací návrhy, které s projednávaným zákonem vůbec nesouvisí, což je zákonodárci tolik oblíbený přílepek. Jeho nejznámějším užitím bylo schválení přílepku k novele o spotřební dani, který zajistil energetickému kolosu ČEZ emisní povolenky v hodnotě 68 miliard korun.Hlavních změn, které novela o jednacím řádu sněmovny přináší, je podle předkladatelky Soni Paukrtové (nez.) celkem sedm. Například důvodová zpráva k návrhu zákonů má povinně obsahovat odhad dopadů na výdaje právnických a fyzických osob. "Důvodová zpráva se musí upravit. V současné době má veliká většina důvodových zpráv k návrhům zákonů spíše formální charakter," uvedla senátorka.V normě se upravuje také postup přezkoumávání náležitostí, které musí podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny návrh zákona splňovat při jeho podání. Zlepšit by se mělo podle Paukrtové také odůvodnění předkládaných pozměňovacích návrhů. Návrh má podporu Senátu obsazeného většinově sociálními demokraty. Poslancům za ČSSD se ale normy nelíbí a podpořit je nechtějí.Do druhého čtení v úterý prošel také zákon o audiovizi. Ten počítá s tím, že Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie zanikne, aby ho nahradil nový Státní fond kinematografie. Ten budou financovat i poplatky z audiovizuálních mediálních služeb. Státní fond kinematografie by podle vládního návrhu byl nástupnickou organizací současného fondu. Jeho úkolem bude v případě, že zákon projde celým legislativním procesem, výkon správy audiovizuálních poplatků, poplatků z vysílání reklamy nebo poplatků za žádosti na poskytnutí podpory kinematografie.Fond by vedl evidenci v oblasti audiovize a poskytoval podporu kinematografii. Kromě toho by ale měl v popisu práce výkon majetkových autorských práv a práv výrobců audiovizuálních děl nebo přidělování koprodukčního statutu. Mezi finanční zdroje fondu bude patřit například poplatek z vysílání reklamy, poplatek z kinematografického představení nebo z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Poplatek z kinematografického představení zákon zvyšuje z původní jedné koruny na úroveň jednoho procenta se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Dospělí diváci pražských multiplexů tak budou do kasy fondu přispívat dvě koruny u klasických filmů a tři koruny za představení ve 3D.Do druhého čtení se podívá také novela tiskového zákona, která počítá s tím, že Radniční periodika budou v budoucnosti muset objektivně informovat o jednání všech zastupitelů jednotlivých samospráv, pokud o to projeví zájem."Stávající znění tiskového zákona vydávání periodik územními samosprávnými celky neupravuje," vysvětluje důvodová zpráva materiálu. Podle ministryně kultury Aleny Hanákové (STAN) navíc díky novele dojde k posílení práv opozice v radničním tisku. Často se ale v radničních materiálech neobjeví žádné texty, které by prosazovaly nebo alespoň upozorňovaly na názory opozice. Zákon by měl nově definovat novou kategorii - periodický tisk územních samosprávných celků, který bude mít povinnost dát prostor všem politickým názorům. Obsahové příkazy se nebudou týkat internetových stránek měst. Naopak budou jej muset respektovat i vydavatelé, kteří mají s radnicemi smlouvu. Tento dodatek přidalo ministerstvo kvůli nebezpečí, že by radniční listy vydávaly cizí firmy a zákon by byl v tom případě neúčinný.Prvním čtením prošel i zákon, který navrhuje společnou výplatu rodičovského příspěvku i příspěvku na péči u zdravotně postižených dětí až do sedmi let věku, bez ohledu na míru závislosti. "Chceme vyřešit problém, který nový zákon vytvořil u pěstounských rodin. Paradoxně totiž nyní mohou rodiny se zdravými dětmi pobírat rodičovské příspěvky vyšší než pěstouni se zdravotně postiženým dítětem," uvedla jedna z předkladatelů poslankyně Milada Emmerová (ČSSD).Autoři návrhu uvádějí, že rodinám s postiženým dítětem se hranice pobírání rodičovského příspěvku snížila na tři roky bez možnosti volby výše příspěvku. To podle nich znamená, že v některých případech přicházejí o více než 10 tisíc korun měsíčně. Ačkoliv se vláda vyslovila k předloze negativně, navrhovaný zákon v úterý poslanci napříč politickým spektrem přikázali k projednání výboru pro sociální politiku.Poslanci v úterý naopak odmítli návrh Libereckého kraje, aby status tzv. úřední osoby měli také členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby. Zastupitel Libereckého kraje Pavel Novák (ČSSD) potřebnost zákona poslancům odůvodnil stále častějšími útoky na záchranáře, kteří by se díky normě cítili bezpečněji. Zastupitelé navíc počítali s tím, že na rozdíl od strážců zákona či soudců by se na ně v případě, že se dopustí trestného činu, nevztahovalo ustanovení o přísnějším postihu. "Opakované útoky na příslušníky zdravotnické záchranné služby ukázaly, že chybí účinná právní ochrana záchranářů při výjezdu mimo zdravotnické zařízení. Té by se jim přitom dostalo, pokud by byli zahrnuti do nepřímé definice úředních osob podle ustanovení § 327," zdůvodňovala krajská politická reprezentace své pohnutky.Poslanec Rudolf Chlad (TOP 09) však proti zákonu ostře vystoupil. "Ani sami záchranáři tento návrh nechtějí," uvedl. Sněmovna se pak přiklonila k návrhu koaličních poslanců zákon zamítnout v prvním čtení.36. schůze bude pokračovat ve středu ráno. Ze sněmovny ale poslanci neodešli, v šest hodin večer je totiž čeká zahájení schůze mimořádné, kde budou hlasovat o vyjádření nedůvěry vládě Petra Nečase (ODS).