Návrh na referendum bude moci podat každý občan, ale musí získat 250 tisíc podpisů

Praha - O zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu by si Češi mohli nově rozhodnout v celostátním referendu. Počítá s tím vládní návrh ústavního zákona, o kterém mají ve středu hlasovat ministři a podle něhož by politici museli vyhlásit plebiscit na základě petice se čtvrtmilionem podpisů.

Deník Shopaholičky

"Návrh na konání celostátního referenda je oprávněn podat každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 250 tisíci občany ČR, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na konání celostátního referenda se podává vládě a musí obsahovat konkrétní otázku, o níž se má celostátní referendum konat," uvádí návrh ústavního zákona.Každé celostátní referendum by muselo být opřené o vlastní zákon, obdobně jako když Češi hlasovali v roce 2003 o vstupu do Evropské unie. Nově by ale politici měli povinnost takový zákon připravit, pokud je k tomu občané vyzvou. Samotné hlasování by pak proběhlo za čtvrt roku po vyhlášení příslušné legislativní normy, výběr konkrétního termínu by byl na prezidentovi."Pokud by se mělo toto referendum konat v posledních šesti měsících volebního období Poslanecké sněmovny, třetiny Senátu nebo Evropského parlamentu nebo funkčního období zastupitelstev územních samosprávných celků, vyhlásí prezident republiky celostátní referendum tak, aby se konalo spolu s těmito volbami," stojí dále ve vládním návrhu.Celostátní referendum by mohla, stejně jako dosud, vyhlásit i vláda. Ta by se přitom o žádné podpisy občanů opírat nemusela.Aby byl plebiscit platný, muselo by se k jeho otázce vyjádřit aspoň 35 procent občanů starších 18 let. Stejná hranice platí pro už zavedený mechanismus krajského referenda. V rámci jednoho referenda by mohli lidé odpovídat i na víc otázek, na každé téma by mohl padnout ale dotaz vždy jen jeden. Podmínkou je, aby položená otázka byla jasná a umožňovala odpověď buď ano, nebo ne.Celostátní referendum by vyústilo v rozhodnutí občanů ve chvíli, kdy by na položenou otázku odpověděla nadpoloviční většina hlasujících kladně. Výsledek plebiscitu by pak oznámil prezident a byl by závazný pro všechny osoby a orgány. V případě kladného a prezidentem vyhlášeného výsledku referenda by mohlo všelidové hlasování o stejné věci proběhnout znovu nejdřív za dva roky.Otázka pro celostátní referendum by podle návrhu vlády nemohla směřovat například ke změně podstatných náležitostí demokratického právního státu a k zásahu do základního fungování státu, k porušení ústavně zaručených práv a svobod nebo k rozhodnutí, které by odporovalo mezinárodním závazkům České republiky.Zapovězený by byl také zásah do právní úpravy nebo správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a k rozhodnutí o státním rozpočtu. Lidé by nemohli přímo také vyměnit konkrétního člověka v jeho funkci, zasahovat do řízení, které rozhoduje o právech a povinnostech osob nebo do výkonu moci ústavodárné či zákonodárné.A nepřípustné by podle návrhu bylo i vyjádření k bezpečnostním otázkám státu nebo zásahy do působnosti České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu.Arbitrem toho, jestli je danou otázku v celostátním referendu možné položit, by byl podle navrženého zákona Ústavní soud. O verdikt by ho mohla požádat vláda, Poslanecká sněmovna nebo Senát.V případě vyhlášeného stavu ohrožení, nouzového nebo válečného stavu by podle návrhu šlo celostátní referendum stranou. Příslušné lhůty by v takovém případě byly přerušené až do doby, než příslušný stav opadne.Vláda připomněla, že náklady na referendum o přistoupení Česka k Evropské unii byly v roce 2003 zhruba 400 milionů korun. Tři čtvrtiny částky využily územní samosprávné celky, po 50 milionech získalo tehdy ministerstvo vnitra a Český statistický úřad. Necelý čtyři miliony pak šly na účet ministerstva zahraničí.Kabinet Petra Nečase (ODS) připravil zákon o celostátním referendu na základě svého programového prohlášení. V minulosti přitom už odmítl obdobnou snahu sociální demokracie. Právě podpora ČSSD bude pro osud návrhu klíčová. Norma musí získat 120 hlasů od poslanců a souhlas tří pětin senátorů přítomných při hlasování, vládní koalice bez sociálních demokratů takový počet nedá dohromady.Kromě nového zákona je součástí návrhu i změna Ústavy ČR tak, aby celostátní referendum umožnila. Změny by měly začít účinkovat 1. září poté, co bude novinka vyhlášená ve sbírce zákonů.

Deník Shopaholičky

Související

Tomio Okamura (SPD) ve sněmovní lavici vedle bratra Hayata (KDU-ČSL). Komentář

Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr

Tomio Okamura, předseda krajně pravicové SPD, usedl do čela Poslanecké sněmovny a stal se tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do jeho rukou skládá prezident přísahu, v případě krize může převzít část jeho pravomocí. Moc, která by měla patřit osobnosti sjednocující veřejnost, se tak dostala do rukou politika, jenž staví kariéru na strachu, dezinformacích a rozdělování společnosti. Okamurův nástup do čela Sněmovny je varováním před erozí samotné demokracie.
Předávání státních vyznamenání prezidentem Petrem Pavlem (28. října 2025) Komentář

Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to

Státní vyznamenání prezidenta Petra Pavla opět ukázala nejen sílu tradice, ale i slabost politické reprezentace. Zatímco občané vnímají ceremoniál na Pražském hradě jako symbol úcty a sounáležitosti, pro část politiků se stal jen nepovinnou společenskou formalitou. Jejich neúčast není problémem sama o sobě, ale odrazem dlouhodobého trendu, kterým je ztráta respektu k institucím, které mají zosobňovat republiku. Politici se uzavírají do vlastního světa, vzdálení od lidí i symbolů státu, který by měli s hrdostí reprezentovat.

Více souvisejících

politika referendum

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?

Válka na Ukrajině se pro ruské muže stala inzerovanou pracovní příležitostí, srovnatelnou s jakoukoli jinou profesí. Náborové nabídky pro službu na frontě se objevují na komunikační platformě Telegram, kde slibují náborové bonusy až do výše padesáti tisíc dolarů (milion korun). To jsou v zemi s průměrnými měsíčními platy pod tisíc dolarů (20 tisíc korun) život měnící částky. K finančním pobídkám se přidávají i přísliby úlev od dluhů, bezplatné péče o děti pro rodiny vojáků a garantované univerzitní vzdělání pro jejich potomky.

před 1 hodinou

Napadení Čecha na ubytovně

Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku

Na slovenské ubytovně v obci Slovenská Ľupča u Banské Bystrice došlo 29. listopadu k brutálnímu útoku policisty na českého občana, který byl navíc živě vysílán na sociální síti TikTok. Napadený muž, Ardian Bobaj, který má původ v Albánii, ale je české národnosti, po zásahu vykašlával a zvracel krev. Podle Bobajova vyjádření pro deník SME zaútočil na ubytovně policista, který neměl viditelné služební číslo.

před 2 hodinami

sport

Skupiny fotbalového MS rozlosovány. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR

V americkém Washingtonu D.C. byly v pátek rozlosovány základní skupiny jednoho z nejočekávanějších sportovních svátků příštího roku, tedy fotbalového mistrovství světa, které se bude v létě konat v USA, Kanadě a Mexiku. Poprvé se světového šampionátu zúčastní hned 48 týmů, avšak v osudí bylo známo dosud jen 42 mužstev. O zbylých šesti účastnících se ještě rozhodne jak v rámci mezikontinentální baráže, tak i v rámci evropské baráže. A právě v jedné z jejích čtyř větví figuruje i Česko. To tak koncem března bude bojovat o to, aby se mohlo na závěrečném turnaji utkat ve skupině A s domácím Mexikem, Jižní Koreou a Jihoafrickou republikou.

před 2 hodinami

David Svoboda

Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda

Rusko může podniknout agresi proti Evropě ještě dříve, než zdolá své nesnáze s Ukrajinou, tak jako Adolf Hitler zaútočil na Sovětský svaz, aniž by zlomil Británii, řekl historik a expert na soudobé dějiny Ukrajiny David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V něm zhodnotil současný průběh „mírového procesu“, roli Spojených států a také Evropy. „Evropa si už nemůže dovolit přihlížet východnímu dramatu z pozice přežvykujícího pozorovatele, a dozajista jsou to její protesty, co drží Trumpa na uzdě, aby nepřekročil hranici, za níž začíná otevřená zrada,“ upozornil.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jindřich Rajchl

Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka

Na republikovém sněmu strany PRO (Právo Respekt Odbornost) byl jejím předsedou opět zvolen zakladatel a současný poslanec Jindřich Rajchl. Ve volbě neměl žádného protikandidáta a získal jednomyslnou podporu všech 101 hlasujících. Rajchl si klade ambiciózní cíl: chce z PRO učinit sebevědomou, suverénní a vůdčí sílu v České republice do příštích sněmovních voleb.

před 4 hodinami

Maďarsko - Hévíz

Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva

Maďarsko v pátek oficiálně vyloučilo možnost vydání eurobondů na podporu Ukrajiny. Tímto krokem Evropskou unii připravilo o potenciální záložní plán pro případ, že se nepodaří najít způsob, jak využít zmrazená ruská státní aktiva k financování půjčky ve výši 165 miliard eur pro Kyjev. Evropská komise usiluje o to, aby se 27 členských zemí EU na summitu koncem měsíce dohodlo na podpoře kolísající ukrajinské ekonomiky. To by mělo proběhnout prostřednictvím půjčky zajištěné znehybněnými rezervami ruské centrální banky.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Steve Witkoff

USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války

Vysoce postavení vyjednavači z Ukrajiny a Spojených států společně vyzvali Rusko, aby prokázalo „vážné odhodlání k dlouhodobému míru“. Tato výzva přichází poté, co rozhovory v Moskvě na začátku týdne nepřinesly žádný průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a tajemník ukrajinské Rady pro národní bezpečnost Rustem Umerov vedli na Floridě dvoudenní „konstruktivní jednání“, jak uvádí společné prohlášení.

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek

Švédské námořnictvo se v Baltském moři setkává s ruskými ponorkami „téměř každý týden“, uvedl jeho náčelník operací, kapitán Marko Petkovic. Námořnictvo se rovněž připravuje na další nárůst těchto střetů v případě, že v ukrajinské válce dojde k příměří nebo klidu zbraní. Kapitán Petkovic prohlásil, že Moskva „neustále posiluje“ svou přítomnost v oblasti. Zpozorování ruských plavidel je tak pro švédské námořnictvo pravidelnou součástí každodenního života a je „velmi běžné“. Dodal, že počet těchto pozorování se v posledních letech zvýšil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 15 hodinami

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen

Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti. 

včera

Důchody

Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad

Důchody budou od ledna po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale nejde o jedinou změnu. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna na základě změny zákona přestává automaticky zasílat valorizační oznámení v listinné podobě. Změna směřuje k modernizaci a zefektivnění komunikace s klienty a ke snížení množství listinných dokumentů. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Patrik Hezucký

Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký

Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí. 

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

včera

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy