Návrh na referendum bude moci podat každý občan, ale musí získat 250 tisíc podpisů

Praha - O zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu by si Češi mohli nově rozhodnout v celostátním referendu. Počítá s tím vládní návrh ústavního zákona, o kterém mají ve středu hlasovat ministři a podle něhož by politici museli vyhlásit plebiscit na základě petice se čtvrtmilionem podpisů.

"Návrh na konání celostátního referenda je oprávněn podat každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 250 tisíci občany ČR, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na konání celostátního referenda se podává vládě a musí obsahovat konkrétní otázku, o níž se má celostátní referendum konat," uvádí návrh ústavního zákona.Každé celostátní referendum by muselo být opřené o vlastní zákon, obdobně jako když Češi hlasovali v roce 2003 o vstupu do Evropské unie. Nově by ale politici měli povinnost takový zákon připravit, pokud je k tomu občané vyzvou. Samotné hlasování by pak proběhlo za čtvrt roku po vyhlášení příslušné legislativní normy, výběr konkrétního termínu by byl na prezidentovi."Pokud by se mělo toto referendum konat v posledních šesti měsících volebního období Poslanecké sněmovny, třetiny Senátu nebo Evropského parlamentu nebo funkčního období zastupitelstev územních samosprávných celků, vyhlásí prezident republiky celostátní referendum tak, aby se konalo spolu s těmito volbami," stojí dále ve vládním návrhu.Celostátní referendum by mohla, stejně jako dosud, vyhlásit i vláda. Ta by se přitom o žádné podpisy občanů opírat nemusela.Aby byl plebiscit platný, muselo by se k jeho otázce vyjádřit aspoň 35 procent občanů starších 18 let. Stejná hranice platí pro už zavedený mechanismus krajského referenda. V rámci jednoho referenda by mohli lidé odpovídat i na víc otázek, na každé téma by mohl padnout ale dotaz vždy jen jeden. Podmínkou je, aby položená otázka byla jasná a umožňovala odpověď buď ano, nebo ne.Celostátní referendum by vyústilo v rozhodnutí občanů ve chvíli, kdy by na položenou otázku odpověděla nadpoloviční většina hlasujících kladně. Výsledek plebiscitu by pak oznámil prezident a byl by závazný pro všechny osoby a orgány. V případě kladného a prezidentem vyhlášeného výsledku referenda by mohlo všelidové hlasování o stejné věci proběhnout znovu nejdřív za dva roky.Otázka pro celostátní referendum by podle návrhu vlády nemohla směřovat například ke změně podstatných náležitostí demokratického právního státu a k zásahu do základního fungování státu, k porušení ústavně zaručených práv a svobod nebo k rozhodnutí, které by odporovalo mezinárodním závazkům České republiky.Zapovězený by byl také zásah do právní úpravy nebo správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a k rozhodnutí o státním rozpočtu. Lidé by nemohli přímo také vyměnit konkrétního člověka v jeho funkci, zasahovat do řízení, které rozhoduje o právech a povinnostech osob nebo do výkonu moci ústavodárné či zákonodárné.A nepřípustné by podle návrhu bylo i vyjádření k bezpečnostním otázkám státu nebo zásahy do působnosti České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu.Arbitrem toho, jestli je danou otázku v celostátním referendu možné položit, by byl podle navrženého zákona Ústavní soud. O verdikt by ho mohla požádat vláda, Poslanecká sněmovna nebo Senát.V případě vyhlášeného stavu ohrožení, nouzového nebo válečného stavu by podle návrhu šlo celostátní referendum stranou. Příslušné lhůty by v takovém případě byly přerušené až do doby, než příslušný stav opadne.Vláda připomněla, že náklady na referendum o přistoupení Česka k Evropské unii byly v roce 2003 zhruba 400 milionů korun. Tři čtvrtiny částky využily územní samosprávné celky, po 50 milionech získalo tehdy ministerstvo vnitra a Český statistický úřad. Necelý čtyři miliony pak šly na účet ministerstva zahraničí.Kabinet Petra Nečase (ODS) připravil zákon o celostátním referendu na základě svého programového prohlášení. V minulosti přitom už odmítl obdobnou snahu sociální demokracie. Právě podpora ČSSD bude pro osud návrhu klíčová. Norma musí získat 120 hlasů od poslanců a souhlas tří pětin senátorů přítomných při hlasování, vládní koalice bez sociálních demokratů takový počet nedá dohromady.Kromě nového zákona je součástí návrhu i změna Ústavy ČR tak, aby celostátní referendum umožnila. Změny by měly začít účinkovat 1. září poté, co bude novinka vyhlášená ve sbírce zákonů.

Související

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025) Komentář

Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění

Rok 2025 převrátil českou politiku vzhůru nohama. Říjnové volby vrátily k moci Andreje Babiše a spolu s ním vznikla křehká koalice ANO, SPD a Motoristů, v níž reálný vliv drží Filip Turek. Vznik vlády provázejí spory s prezidentem Petrem Pavlem i vážné pochyby o kompetenci a etice aktérů. Dosavadní pětikoalice mezitím zaplatila za vlastní komunikační chaos a aféry. Rok 2026 proto spíš, než stabilitu slibuje turbulence a vleklé vnitřní konflikty.

Více souvisejících

politika ,  referendum

Aktuálně se děje

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

včera

12. října 2026 21:58

12. října 2026 21:12

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

12. října 2026 20:39

Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové

Dva centimetry sněhu ležely v pondělí ráno na Sněžce v Krkonoších. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že jde o první den od konce minulé zimy, kdy na některé ze stanic ležela souvislá sněhová pokrývka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy