Vyvlastňování pozemků pro infrastrukturu bude rychlejší

Ministři se k zákonu vrátili po pěti měsících, poprvé se jím zabývali už na konci loňského října. "Tento návrh vychází ze standardních západoevropských úprav. Není to nic, co by bylo excesivního. Nic, co by se pohybovalo mimo mantinely," uvedl předseda vlády. Připomněl přitom, že v Česku je dosud jednodušší stavbu zablokovat než něco ve veřejném zájmu postavit.

Zákonem se vloni v listopadu a letos v únoru zabývala porada ekonomických ministrů (PEM). "Základním tématem byla možnost poskytnutí vyšší náhrady vyvlastňovanému, stanovení její maximální výše a určení subjektu příslušného o vyšší náhradě rozhodovat," shrnulo obsah jednání ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako předkladatel zákona.

Ministerstvo se rozhodlo výhradám PEM vyhovět a zapracovat je do výsledného návrhu. Soud by tak měl při určování výše náhrady za vyvlastněný pozemek zohlednit všechny okolnosti tak, aby dospěl ke spravedlivé ceně. "V odůvodněných případech stanoví částku vyšší s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, popřípadě k mimořádným okolnostem věci," připojilo MMR.

"U rozhodnutí o ceně může soud přihlédnout ke zvláštním okolnostem, čili to bude pro lidi výhodnější. Mohou dostat vyšší cenu," nastínil Nečas. Jako příklad uvedl situaci, kdy bude stát vyvlastňovat pozemek, ke kterému mají jeho majitelé citovou vazbu, protože ho vlastní už po generace. "Z těchto zvláštních důvodů může být cena soudem navýšena," dodal.

Výše náhrad za vyvlastnění bude na základě připomínek ekonomických ministrů opřená hned o dva znalecké posudky. Ministerstvo také ustoupilo a vrátilo možnost podávat námitky i těm vyvlastňovaným, kteří znalci neumožní přístup k nemovitosti.

Vyvlastňovaný měl dosud jistotu, že získá náhradu ve výši nejméně 420 korun za čtvereční metr, což byl základ pro jeho vyjednávací pozici. Nově by se měla být náhrada stanovovat podle skutečného stavu užívání pozemku v době jeho ocenění pro vyvlastnění.

"Jedná-li se o pole či louku, musí tomu odpovídat i cena a ta se dnes pohybuje okolo 16 korun za metr čtvereční a méně. Je-li předmětem vyvlastnění stavební parcela, musí výše náhrady odpovídat hodnotě stavební parcely, v tomto případě je cena samozřejmě řádově vyšší," uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous.

Před přistoupením k vyvlastnění bude moci investor navrhnout vlastníkovi pozemku výkupní cenu až o 100 procent vyšší oproti jeho aktuální ceně. Ministr dopravy Pavel Dobeš (VV) už dříve uvedl, že 100procentní bonus se bude týkat výkupu zemědělské půdy. U stavebních parcel bude navýšení ceny oproti té, která je v čase a místě obvyklá, jen 15procentní.

Novelizovaný zákon má jasně stanovit podmínky, za nichž bude možné získat pozemky pro stavbu objektů ve veřejném zájmu. Na samotné podstatě zákona se podle MMR nic nemění. Podat návrh na vyvlastnění bude moci investor až poté, kdy se neúčinně pokusil získat potřebné pozemky dohodou. "Neúčinnost tohoto pokusu musí jasně prokázat investor, jinak k vyvlastnění nesmí dojít," dodal Kalous.

Návrh novely také odděluje procesy vyvlastnění a stanovení přiměřené náhrady. Pokud se jedna ze stran odvolá proti výši náhrady určené soudem, na samotné vyvlastnění, a tedy i na realizaci stavby ve veřejném zájmu to už nebude mít vliv. "Nebude tak docházet ke zbytečným a zejména drahým prodlevám při výstavbě," uzavřel náměstek ministra pro místní rozvoj.

Ustanovení zákona nejsou retroaktivní, nedotknou se tak proto už řešených žádostí o vyvlastnění. Zákon má po souhlasu vlády, parlamentu a premiéra nabýt účinnosti "prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení".