Praha - Po delší diskusi sněmovna přerušila projednávání změny Smlouvy o fungování Evropské unie, která upravuje záchranný mechanismus eurozóny. Pokud se Česko rozhodne přejít na euro, muselo by podle ní odvést miliardu eur do Bruselu a dalších devět miliard mít připravených ve formě záruk.
Kvůli schválení úpravy smlouvy proběhla ve sněmovně poměrně dlouhá debata. Poslanec Viktor Paggio (LIDEM) dolní parlamentní komoře vysvětlil, že Evropský stabilizační mechanismus (ESM) se bude týkat České republiky až ve chvíli jejího vstupu do eurozóny. To však nebyl pro oponenty dostatečný argument. "Omezujete možnosti vyjednávání těch, kteří o tom budou za osm až deset let rozhodovat. Taková je realita. Vláda přistupuje k dohodám pod tlakem obav, jestli Brusel proplatí nebo neproplatí miliardy. Strach ze zavírání kohoutků v Bruselu je důvod, proč je tady ambice všechno rychle schvalovat," myslí si poslanec Vít Bárta (nez.).Dalším z odpůrců změny Lisabonské smlouvy byl i poslanec Pavel Bém (nez.). Nelíbí se mu, že systém zavazuje členské státy eurozóny bezpodmínečně platit požadavky Evropské rady."Lze ESM odmítnout, a přitom zůstat proevropský. Evropský stabilizační mechanismus má pro Českou republiku určité rizikové faktory. Věci veřejné ESM nepodpoří," podotkla místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová.Premiér Petr Nečas (ODS) sněmovně v průběhu diskuse několikrát vysvětlil, že změna Lisabonské smlouvy nepředjímá okamžik přistoupení České republiky do eurozóny. "Tuto změnu schvalují i země, které mají opt-out z eurozóny. Neschválení této změny znamená, že tato změna nevstoupí v platnost. Znamená to, že je tady velké riziko, že mezinárodní smlouva o ESM bude prohlášena za neplatnou. Znamená to výrazný destabilizační krok celé eurozóny. Znamená to vhození celé nůše klacků pod nohy našim partnerům," uvedl premiér. Zdůraznil, že stabilita eurozóny je i v zájmu České republiky.Na úpravě záchranného mechanismu se shodla Evropská rada a počítá v ní se zřízením Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), fondu s kapitálem 700 miliard eur. Osmdesát miliard z nich mají členské státy eurozóny převést do fondu přímo a dalších 620 miliard mají mít připravených ve formě záruk.Novinka má platit po dokončení ratifikace ve všech členských státech Evropské unie od 1. ledna 2013.Pro Českou republiku ze změny na první pohled nic nevyplývá. V předkládací zprávě premiér Petr Nečas (ODS) zákonodárcům napsal: "ČR, stejně jako ostatní nečlenské státy eurozóny, nebude smluvní stranou této mezinárodní smlouvy, bude se nicméně případně moci zapojit do operací prováděných ESM dobrovolně na ad hoc bázi." Předseda vlády ale zároveň přiznal, že po vstupu do eurozóny by Česko bylo k přistoupení k mezinárodní smlouvě vyzváno.Jaké podmínky by pro Českou republiku po přijetí eura začaly platit, upozornil předseda Strany svobodných občanů Petr Mach."Členské státy se mají na splacení kapitálu podílet podle klíče pro upisování kapitálu Evropské centrální banky (ECB)," zmínil Mach a doplnil: "Protože podíl ČR na kapitálu ECB je v současnosti stanoven na 1,45 procenta, byla by Česká republika vázána uhradit kapitál ESM ve výši 10 miliard eur (250 miliard korun), z toho jednu miliardu eur bezprostředně a devět miliard eur formou záruk splatných na požádání."Dokument již schválil Senát.
Související
Poslanci připravují Pavlovi návrhy na vyznamenané. Nechybí exprezident Zeman
Opozice kvůli chování vlády svolává mimořádnou schůzi Sněmovny. Chystá se na masivní obstrukce
Poslanecká sněmovna , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 2 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 3 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 4 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 5 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 6 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 7 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák