Rozhovor: Šojdrová by komunisty zakázala

REP.: Jak jste prožívala listopad 1989?

M.Š.: Čekala jsem druhého syna a chodila jsem s kočárkem na naprosto poklidné demonstrace v Kroměříži, kde jsem v té době žila. Zastihlo mě to v podstatě nepřipravenou, takže jsem neměla žádné plány, co budu dělat. Než přišel listopad, měla jsem docela deprimující pocity, že se mé děti opět narodí do totality. Listopad byl pro nás, kteří jsme tu změnu chtěli, velká šance, a navíc jsem již v té době byla členkou lidové strany, proto jsem rovněž měla možnost jít někam pracovat. Byla to naděje, že se mým dětem otevře jiná budoucnost.

REP.: Splnila se vaše tehdejší očekávání, a čím jste naopak zklamaná?

M.Š.: Čekali jsme velkou prosperitu, velkou svobodu, ale nikdo z nás vlastně nevěděl, co to přinese. Svoboda má i druhou stránku a tou je zodpovědnost sám za sebe, větší individualismu a větší samostatnost. Musely také vzniknout nové instituce, podmínky pro život, tím se otevřelo spoustu nových možností. Určitě jsme se snažili, samozřejmě se vše ale nedělo tak, jak bychom si přáli. Určitě jsem zklamaná z toho, že kovaným komunistům, kterým se v minulosti dařilo dobře, velmi rychle přišli k majetkům, se dobře daří dál. Pokud se jim daří tím, že pracují, tak dobře. Ale mně vadí, že se daří těm, co parazitují na společnosti, a nevíme, jak vlastně ke svým penězům přišli. Přes všechny problémy, kterým dnes ale čelíme, považuji vývoj uplynulých let za úspěšný. Mrzí mě, že nebyli potrestáni ti, kteří byli odpovědní za několik desítek let totality a mají na svědomí oběti v lágrech. Trápí mě, že jsme nechali po revoluci komunistickou stranu dál rozvíjet, a že jsme tyto lidi nepotrestali. Chtěli jsme být jiní, velkorysí. Dnes je na to pozdě a nejde to.

REP.: Vy byste komunistickou stranu zakázala?

Osobně bych zvedla ruku pro zákon, který by postavil komunisty mimo zákon, ale s vědomím toho, že vysvětlit to dnešním generacím, je velmi těžké. Asi to už ani nepochopí. Během komunismu vlastně nebyla hmotná bída, ale zmařené lidské životy uplynulých generací se již nevrátí.

REP.: Jak si tedy vysvětlujete, že komunisté mají stále mnoho příznivců a stále je volí velké množství občanů, ačkoli máme zkušenosti z desítek let totality?

Jeden z důvodů, kdy komunisty volí mladí lidé je to, že oni tu nesvobodu nezažili. Mladí mohou slyšet na slova o rovnosti a sociální spravedlnosti. Ve svobodné společnosti, kde navíc pokulhává právo za ekonomickým vývojem, je mnoho lidí, kteří zbohatli nečistým způsobem. To mladým lidem vadí a chtějí sociální spravedlnost. Je to vlastně odpor vůči současnému vedení státu, proti současné politické reprezentaci. Je skutečně historická chyba, že jsme hned po revoluci komunisty nezakázali, tehdy by to situace a historické podmínky dovolovaly. S odstupem dvaceti let se spoustou věcí mění a nové generace by zákaz komunistické strany vnímaly jako nespravedlivý proces.