Praha – Rozbité letouny CASA mají i jedno pozitivum. Jako omluvu nám totiž Španělé vrátili dvoumístný Albatros, který armáda využije k výcviku pilotů. V Interview ČT24 to řekl Jiří Šedivý, 1. náměstek ministra obrany. Letadla CASA byla ústředním tématem rozhovoru.
České armádní letectvo totiž v době nákupu letadel CASA budovalo cvičnou letku. Jenže poté, co se vláda rozhodla nakoupit transportní letadla, se zároveň dohodlo, že jeden letoun bude zaplacen výměnou za české podzvukové letouny L-159.
Část z nich byla ale součástí budované cvičné letky. Výměna tak letku rozbila. To vše bylo v roce 2010. Dnes je Jiří Šedivý rád, že je jedna stíhačka zpět.
Co se týká samotného nákupu, o kterém policie řekla, že je předražený o stovky miliard, byl Šedivý diplomatem. Je znát, že je budoucím velvyslancem ČR při NATO. Řekl totiž, že nelze jednoznačně označit zakázku za krajně podezřelou. Rozhodně ale nebyla výhodná a teď to vidíme. Poslední vojskové zkoušky totiž také nedopadly dobře. Na druhou stranu je prý znát pokrok.
Španělská transportní letadla naše armáda sice často využívá, ale nemůže je poslat do bojových akcí v Afghánistánu kvůli nefunkční protiraketové obraně. Dolet letadel také není závratný. Při převozu koně Převalského musel letoun dvakrát přistávat pro doplnění paliva, než se dostal do Mongolska.
Druhým tématem pořadu byl pronájem stíhaček Gripen. V roce 2014 totiž skončí smlouva o jejich pronájmu a ČR tak musí rychle smlouvu prodloužit nebo sehnat stíhačky jiné. Podle Šedivého se věc měla řešit mnohem dříve. Současnou smlouvu by rád upravil. Cena 2 miliardy korun ročně za 14 stíhaček se mu zdá moc.
Pokud to nepůjde, měli bychom se poohlédnout jinde. Řešením by také byla společná letka se Slováky, ale to by bylo těžké na organizaci. Rozhodně ale vlastní stíhací letku potřebujeme, abychom ubránili svou suverenitu. Nechce totiž, abychom se stali černými pasažéry NATO.
Související
Ukrajina může získat stíhačky Gripen, zaplatit by je mohly zmrazené ruské finance
OBRAZEM: Nebe nad Prahou ovládly legendární stíhačky Red Arrows
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák