Sněmovna znovu projedná úlevu pro oznamovatele kartelu

Praha - Poslanci na zářijové schůzi znovu rozhodnou o novele zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou jim s pozměňovacími návrhy vrátil Senát. Podle normy se dočká účastník kartelu, který s praktikami sám přestane a další účastníky nahlásí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), prominutí pokuty.

Senátoři k návrhu jednomyslně připojili pozměňovací návrhy ústavně-právního výboru a jeho předsedy Miroslava Antla (BEZPP). "Odstraňují některé nepřesnosti, které původní zákon obsahoval," souhlasil s pozměňovacími návrhy ministr obrany Alexandr Vondra (ODS)."Navrhovaná úprava přináší účastníkům kartelových dohod, že při splnění stanovených podmínek jim nebude udělena pokuta, nebo ji ÚOHS významně sníží," uvedl již dříve k návrhu předseda vlády Petr Nečas (ODS).ÚOHS ve svých rozhodnutích takzvaný program shovívavosti používá už pět let na základě unijních doporučení. Antimonopolní úřad přistupuje buď k úplnému upuštění od potrestání, nebo aspoň k prominutí poloviny pokuty tomu, kdo mu poskytl důležité informace. Může jít například o fakt, že kartel trval déle, než si ÚOHS myslel, nebo že se týkal i dalších trhů.Smyslem nové legislativní úpravy je zakotvit tento program přímo do zákona. Žadatelé, kteří budou chtít úlevu ze svého trestu, tak mají získat právní jistotu. Celý mechanismus se svým uzákoněním navíc sladí s dalšími legislativními nástroji, například s přístupem do spisu nebo s trestní odpovědností.O úplné prominutí pokuty se může pokoušet jen ta firma, která bude s ÚOHS po celou dobu řízení aktivně spolupracovat, a navíc v minulosti na ostatní účastníky kartelu nevyvíjela nátlak. Informace od této společnosti musí vést buď k tomu, že antimonopolní úřad zahájí šetření na místě, nebo bude moci existenci kartelu prokázat.Poloviční úleva na pokutě se týká těch, kdo antimonopolnímu úřadu poskytnou k už prošetřovanému kartelu další informace. Mělo by jít zejména o jeho rozsah nebo trvání.Shovívavost antimonopolního úřadu se má ze zákona vztahovat jenom na prvního oznamovatele. Cílem ÚOHS je rozšířit nedůvěru mezi těmi, kdo by se chtěli o narušení hospodářské soutěže pokoušet.Firmy, které budou chtít kartel nahlásit, mají mít 15denní lhůtu na rozmyšlenou. Během ní budou moci své oznámení stáhnout a ÚOHS k němu nebude vůbec přihlížet. "Omezením do 15 dnů ode dne sdělení výhrad by se mělo předejít situacím, kdy úřad připraví a vydá velmi obsáhlé rozhodnutí ve věci v prvním stupni, a teprve následně žadatel vezme žádost, na níž je rozhodnutí založeno, zpět," zdůvodnili lhůtu předkladatelé.Poslanci k normě schválili důležitý pozměňovací návrh poslance Jaroslava Plachého (ODS), který ÚOHS dává kompetenci zrušit zakázky takzvaně šité na míru, tedy zvýhodňující jednoho soutěžitele."Ostatní soutěžící se mohou obrátit na ÚOHS a ten bude mít právo zakázku zrušit. Myslím, že jde o jeden z velmi významných prostředků boje proti korupci. Právě například u zadávacích kritérií je ten prostor pro korupci veliký," řekl tehdy Mediafaxu Plachý.Až s desetimilionovou pokutou počítá návrh poslance Plachého pro úřad, který by při vypsání zakázky zvýhodnil určitou firmu.Novela obsahuje i další pasáž, která zakazuje účast na veřejných zakázkách těm firmám, které byly při kartelu už přistiženy. Opatření by mělo přispět k větší transparentnosti a efektivnosti zadávání zakázek.Další podstatnou změnou je podle předkladatelů možnost nezabývat se marginálními případy porušení zákona. Právě ty přitom ÚOHS dlouhodobě vytěžují, na tržní prostředí v Česku mají ale jenom minimální dopad.Novelu zákona předložili vládě premiér Petr Nečas a šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj.

Související

Narkobaron Prcek, Joaquín Guzmán

Jak vypadají vražedné domy? Bývalý drogový dealer svědčil u soudu s Prckem

Ve Spojených státech probíhá soud s mexickým drogovým bossem Joaquínem Guzmánem, který je také známý pod přezdívkou „el Chapo“ neboli Prcek. V průběhu soudních líčení vyplouvají na povrch detaily o strukturách a aktivitách drogových kartelů. Díky svědectví jednoho drogového dealera tak můžeme nahlédnout za oponu brutálního boje o moc.

Více souvisejících

kartel Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy