Konečně konec poslanecké imunity?

Praha - Přímá volba hlavy státu je možností, jak změnit současnou politiku a předejít možné ztrátě důvěry v demokracii, v pátek to při představení svého programu uvedl kandidát na prezidenta Jan Fischer. Ten se zaměří na čtyři priority – silnou ekonomiku, vládu práva, odpovědnost a slušnost a národní zájmy.

"Prezidentský úřad požívá v naší zemi velké vážnosti. V přímé volbě vidím začátek a katalyzátor dalšího vývoje v naší zemi. Lidé očekávají zásadní změnu fungování politiky a já k ní chci přispět," řekl při pátečním představení svého programu na pražském Žofíně Jan Fischer.Česká republika podle něj v současné době trpí krizí důvěry v politiku, a je proto potřeba přesvědčit politické strany o tom, že jim demokracie nepatří: "Nesmíme ztratit demokracii, musíme změnit politiku."Fischer zároveň představil čtyři hlavní oblasti, na které by se v prezidentském úřadu zaměřil. Jsou jimi silná ekonomika, vláda práva, odpovědnost a slušnost a národní zájmy."V ekonomice vidím základ řešení skutečných problémů, které trápí občany ve zdravotnictví, ve školství a dalších oblastech. Jen v dobré ekonomické kondici se nám podaří udržet zaměstnanost a sociální smír.Pro silnou a konkurenceschopnou ekonomiku je podle něj zásadní především shoda napříč politickým spektrem v otázkách veřejné správy, eura, energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti a inovací.Fischer v pátek představil celou řadu konkrétních kroků, k jejichž navržení by přistoupil po svém vstupu do úřadu. V oblasti boje s korupcí chce například prosazovat přísný zákon o regulaci lobbingu a povinnost, aby ústavní činitelé při nástupu do funkce museli veřejně učinit úplné majetkové přiznání.Zrušená má být přestupková a správní imunita prezidenta i trestní a přestupková imunita poslanců a senátorů. Zůstala by pouze nestíhatelnost za vyjádření v parlamentu včetně hlasování.Bývalý český premiér počítá i s navržením takzvaného institutu lidové iniciativy, tedy práva skupiny 50 tisíc občanů podat návrh zákona, který by parlament musel projednat. K zásadní změně musí podle Fischera dojít v oblasti financování politických stran.Fischer také v případě svého volebního vítězství zeštíhlí a zmodernizuje činnost kanceláře prezidenta republiky, počet úředníků pracujících na Hradě sníží o čtvrtinu a svůj plat sníží o 20 procent. Zveřejnit chce také svůj pracovní program a všechny schůzky týkající se veřejného zájmu. "Rovněž bych přivítal snadnější proceduru odvolání prezidenta republiky a navrhnu například, aby členové Bankovní rady České národní banky byli prezidentem jmenováni se souhlasem Senátu a nezáleželo jen na libovůli hlavy státu," doplnil.Fischer zároveň slíbil, že nebude udělovat amnestie a k milostem přistoupí pouze ve výjimečných případech a po rozsáhlých konzultacích.Během svého projevu také mimo jiné řekl, že by nikdy nejmenoval premiérem člověka podezřelého z korupce.V oblasti upevňování pozice České republiky na mezinárodní scéně se chce Fischer zaměřit na rozvojovou politiku, humanitární pomoc a prosazování lidských práv, na fungování země v EU, na euroatlantické spojenectví a na ekonomickou diplomacii."Členství ČR v EU je dokladem toho, že národní zájem nepodléhá žádné ideologii. Buďme tedy racionální. Skutečně to není buď, anebo: buď povinně přijmeme vše, co z Bruselu přijde, nebo z Evropské unie rovnou vystoupíme. Buď fiskální pakt, nebo konec eura. Buď tuhá federalizace, nebo rozpad unie. Naším národním zájmem není ani tuhá federace, ani model tvrdého jádra a periferie, ale flexibilní integrace. Každá země si má zvolit takovou rychlost a míru integrace, jaká jí vyhovuje," podotkl Fischer.Na Žofín ho přišlo podpořit několik stovek příznivců a spolupracovníků. "Zavazuji se, že za prezidenta naší země se nebudete muset stydět. Nikdy nebudu naši vlast přirovnávat ke spálené zemi, protože věřím v dobrou budoucnost, protože si vážím jejích občanů," řekl jim na závěr téměř hodinového projevu Fischer a vysloužil si mohutný potlesk.Jan Fischer má podle průzkumů veřejného mínění stále nejlepší vyhlídky na to stát se novým českým prezidentem. Například podle zářijového průzkumu společnosti STEM by mu v prvním kole volby dalo svůj hlas 30 procent voličů. Až s velkým odstupem následují Miloš Zeman (SPOZ), Jiří Dienstbier (ČSSD), Karel Schwarzenberg (TOP 09) a Přemysl Sobotka (ODS).

Související

Jan Fischer

Expremiér Fischer nechápe, že vláda plánuje větší schodek než v roce 2020

Bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer nechápe, že vláda plánuje pro příští rok větší deficit, než v koronavirovém roce 2020. Řekl to dnes v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun schválila vláda v pondělí, loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun.

Více souvisejících

Jan Fischer

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy