Praha – Otázka, jaká firma by měla vyhrát tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, je v českém prostředí značně ožehavá. Nevládní nezisková organizace Evropské hodnoty proto uspořádala debatu nad tezí „zájmem České republiky je, aby se na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín nepodílely ruské firmy.“
Souhlasné stanovisko s myšlenkou zastával ředitel Občanského institutu a dnes již bývalý poradce premiéra Petra Nečase kvůli kritice Václava Klause Roman Joch a redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundera. Druhou stranu barikády a tedy myšlenku, že by mělo být ruské firmě povoleno ucházet se o zakázku rozšíření Temelína, reprezentoval stínový ministr financi z ČSSD Jan Mládek a analytik Diplomat Services Ondřej Šlechta.
V roce 2009 zahájil ČSZ tendr na výběr firmy, která by rozšířila jadernou elektrárnu o dva bloky. K červenci tohoto roku dostal ČEZ tři nabídky. O zakázku se uchází americký Westinghouse, česko-ruské konsorcium MIR a francouzská Areva, ta však byla ze soutěže vyloučena kvůli technickým problémům. V prosinci by měl ČEZ zveřejnit pořadí firem a v průběhu roku 2013 by měly být vylepšené nabídky a rozhodování vlády o firmě, která bude nakonec rozšiřování jaderné elektrárny na starosti.
Dle Jocha je téma rozšíření Temelína tak ožehavé, že kvůli němu možná padne i současná vláda. On sám váhá, jestli jsou další dva bloky vůbec potřebné, na čemž se shoduje i se svými rivaly v rámci diskuze. Mládek vidí důvody, proč netrvat na rozšiřování jaderné elektrárny. Německo po Fukušimě změnilo energetickou politiku, která má velký vliv na tu českou. Navíc i Francie snižuje podíl jaderné energie. Takový přístup v zemích Evropské unie zvyšuje investiční riziko.
Jestliže však má dojít k rozšíření, je Joch přesvědčen, že Rusové by se neměli účastnit ani soutěže. Důvod, proč by se rusko-české konsorcium nemělo podílet na rozšíření, spočívá v tom, že to není podle Jocha v souladu s českými zájmy i hodnotami. S čímž souhlasí i Kundera a je přesvědčen, že Rusové by u nás chtěli uplatňovat své hodnoty.
Vyloučení ruské společnosti ze soutěže by však neslo velké negativum, které připomíná Mládek. Už by se nejednalo o soutěž, neboť v této chvíli soupeří Westinghouse a rusko-české konsorcium. Jeho vyloučení by tak vedlo ke zničení soutěže. Tím by se zhoršila i pozice České republiky pro vyjednávání o ceně zakázky a Westinghous by si diktoval podmínky. Takže ruskou firmu potřebujeme, i kdyby jen kvůli tomu, aby proběhla férová soutěž.
Měla by zde být podle Jocha snaha o diverzifikaci a ne, abychom byli závislí jen na jednom monopolu, jakým pro nás Rusko svým způsobem je. Dodává nám totiž jak plyn, tak i palivové tyče do jaderných reaktorů. Šlechta právě z toho důvodu rozumí obavám z Ruska, avšak například na Slovensku stavěla ruská firma a žádné obavy odtamtud nejsou slyšet.
Podle Kundery je také důležité si uvědomovat u tak velké zakázky velký korupční potenciál, který dle něj vzroste s účastí ruské firmy na zakázce. Ruské vnímání právního prostředí je totiž trochu jiné než v Evropské unii.
Pochybné jednání Ruska vůči ČR se projevilo i v proslovu šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, který apeloval na ČR a Polsko, aby si uvědomily, že jsou východní Evropou a tedy i v ruské sféře zájmu, což připomněl Kundera. Skrze tuto velkou zakázku Rusko chce podle Kundery uplatnit svůj vliv u nás.
Dalším důvodem, který uvedl Joch, je to, že vedení Ruské federace zastrašuje naše alianční spojence a pokračuje v chování, jako bylo běžné od Sovětského svazu za studené války, a ČR by měla být loajální vůči spojencům. Navíc jsou ruské firmy součástí vládního režimu. A Kundera je přesvědčen, že konsorcium je prokremelskou firmou, o čemž svědčila přítomnost člověka z ruského velvyslanectví v publiku, který uvedl, že rozšíření Temelína podporují.
Mládek uvedl, že takové všelijaké rozhodování působí jako, kdybychom se teprve rozhodovali, jakým směrem půjdeme, jestli vstoupíme do NATO a EU, čemuž napomáhá i proruský euroskeptický prezident Václav Klaus. Je přesvědčen, že dokud bude fungovat Evropská unie, měli bychom mít jasno v tom, kam směřujeme. „Skoro to vypadá, že tu zakládáme novou Varšavskou smlouvu,“ dodává.
Avšak právě kvůli euroskepticismu není jisté, zda budeme stále směřovat stejně, neboť takové projevy oslabují naší pozici v rámci integrované Evropy. Kundera se dokonce domnívá, že větší vliv Ruska u nás skrze zakázku rozšíření Temelína, by zdestabilizovalo naší pozici ještě více.
Mládek však proti těmto argumentům oponuje jednoduchým: a mají lidé kvůli tomu, že nechceme ruskou firmu při rozšíření Temelína, platit po padesát let dražší energii? Za výhodu, ať už by zakázku dostali Američané či Rusové, považuje situaci, kdy by vítěz spolupracoval s českými firmami, což by přineslo pracovní příležitosti.
Jaderná energetika je pro Českou republiku velmi podstatná, neboť zde nemáme ideální podmínky pro uplatnění obnovitelných zdrojů. Podle Kundery bychom měli přemýšlet i nad jinými zdroji energie, ale ČR má problémy v této oblasti. V naší zemi nefouká ani nesvítí Slunce, tak jak by bylo třeba. V potaz tu proto přichází buď prolomení těžebních limitů uhlí, nebo využití jádra.
Pořadatel debat o českých zájmech je nevládní proevropská organizace Evropské hodnoty, která skrze vzdělávání a výzkum usiluje o rozvoj občanské společnosti a zdravé tržní prostředí.
Související
Dva nové bloky jaderné elektrárny Dukovany postaví Korejci, rozhodla vláda
Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?
Jaderná elektrárna Temelín , Jan Mládek
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák