Sněmovna chce zabránit přílišnému zadlužení státu finanční ústavou

"Hlavním cílem návrhu ústavního zákona je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků," uvádí se v důvodové zprávě zákona, který již dříve doporučila přijmout i Legislativní rada vlády pod vedením vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM).

Jakmile by výše dluhu České republiky stoupla na 50 procent HDP, musela by vláda požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Aktivní přístup ale ústavní zákon předpokládá už od překročení hranice 40 procent HDP. Od této hodnoty by mohl stát dávat záruky pouze na základě platných zákonů v den zadlužení nebo podle zákonů, který schválí nadpoloviční většina všech členů parlamentu.

Kdyby dluh stoupnul na 45 procent HDP, vláda by se musela snažit snížit výdaje a předložit poslancům návrh rozpočtu, který by měl maximálně stejně velké výdaje jako předchozí. Představitelům státu by se snížily platové základny od dalšího roku o pětinu, zmrazily by se také odměny pro pracovníky ve veřejných institucích. Na těchto hodnotách by měly zůstat, dokud dluh zase nepoklesne pod 45 procent HDP.

V případě, že by dluh dosahoval částek mezi 45 a 48 procenty HDP, musela by vláda předkládat pouze vyrovnané nebo ziskové návrhy rozpočtu. Výjimku v těchto krocích by měly vlády rok po vyslovení důvěry od parlamentu.

Kraje a další samosprávné celky by měly hospodařit tak, aby jejich dluhy nepřekročily 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Když se jim to nepovede, může jim stát dávat méně peněz z daní. "Zadržený výnos daní určených územnímu samosprávnému celku lze uvolnit pouze na splacení dluhových závazků územního samosprávného celku uzavřených před rokem, v němž došlo k zadržení," dodává zákon, který předkládá ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Zákon počítá s vytvořením Národní rozpočtové rady, která dostane na platy a provoz 50 milionů korun ročně, její členy včetně předsedy a místopředsedy bude volit Poslanecká sněmovna.

Nová ústavní norma by měla začít v případě průchodu legislativním procesem od roku 2014. Výjimku budou mít v případě schválení zdravotní pojišťovny, které by podle zákona musely překládat také vyrovnané rozpočty, těm by zákon nové povinnosti stanovil od roku 2018, stejně jako možnost zadržení výnosů z daní samosprávným celkům.

Podle Českého statistického úřadu činil vládní dluh v loňském roce 40,82 procenta HDP. Pro přijetí eura musí zůstat dluh pod 60 procenty hrubého domácího produktu. Jelikož se jedná o ústavní zákon, bude k jeho přijetí potřeba hlasy tří pětin zákonodárců.

"Hlavním cílem návrhu ústavního zákona je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků," říká důvodová zpráva zákona, který již dříve doporučila přijmout i Legislativní rada vlády pod vedením vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM).

Jakmile by výše dluhu České republiky stoupla na 50 procent HDP, musela by vláda požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Aktivní přístup ale ústavní zákon předpokládá už od překročení hranice 40 procent HDP. Od této hodnoty by mohl stát dávat záruky pouze na základě platných zákonů v den zadlužení nebo podle zákonů, který schválí nadpoloviční většina všech členů parlamentu.

Kdyby dluh stoupnul na 45 procent HDP, vláda by se musela snažit snížit výdaje a předložit poslancům návrh rozpočtu, který by měl maximálně stejně velké výdaje jako předchozí. Představitelům státu by se snížily platové základny od dalšího roku o pětinu, zmrazily by se také odměny pro pracovníky ve veřejných institucích. Na těchto hodnotách by měly zůstat, dokud dluh zase nepoklesne pod 45 procent HDP.

V případě, že by dluh dosahoval částek mezi 45 a 48 procenty HDP, musela by vláda předkládat pouze vyrovnané nebo ziskové návrhy rozpočtu. Výjimku v těchto krocích by měly vlády rok po vyslovení důvěry od parlamentu.

Kraje a další samosprávné celky by měly hospodařit tak, aby jejich dluhy nepřekročily 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Když se jim to nepovede, může jim stát dávat méně peněz z daní. "Zadržený výnos daní určených územnímu samosprávnému celku lze uvolnit pouze na splacení dluhových závazků územního samosprávného celku uzavřených před rokem, v němž došlo k zadržení," dodává zákon, který předkládá ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Zákon počítá s vytvořením Národní rozpočtové rady, která dostane na platy a provoz 50 milionů korun ročně, její členy včetně předsedy a místopředsedy bude volit Poslanecká sněmovna.

Nová ústavní norma by měla začít v případě průchodu legislativním procesem od roku 2014. Výjimku budou mít v případě schválení zdravotní pojišťovny, které by podle zákona musely překládat také vyrovnané rozpočty, těm by zákon nové povinnosti stanovil od roku 2018, stejně jako možnost zadržení výnosů z daní samosprávným celkům.

Podle Českého statistického úřadu činil vládní dluh v loňském roce 40,82 procenta HDP. Pro přijetí eura musí zůstat dluh pod 60 procenty hrubého domácího produktu. Vzhledem k tomu, že se jedná o ústavní zákon, bude k jeho přijetí potřeba hlasy tří pětin zákonodárců.