Levice výrazně posiluje, ODS klesla na třetí místo

Pětiprocentní hranici, která je nutná pro vstup do sněmovny, by počátkem listopadu podle údajů ppm factum překročilo šest politických stran. "Takové hypotetické složení dolní komory parlamentu sledujeme již od června," dodal Jan Herzmann ze společnosti ppm factum.

Vítězná sociální demokracie si od začátku října ještě polepšila, dosáhla na 25,1 procenta hypotetických voličů. Dosáhla tak úrovně podpory, jaká straně náležela na jaře letošního roku. Druhou stranou s nejvíce hlasy by se stala KSČM se 16,5 procenta a na třetím místě by se uchytil jediný zástupce pravice v první trojce, a sice ODS s 15,3 procenta. Podpora občanské demokracie od minulého měsíce poklesla, takže novou důvěru do voličů nevlil ani volební kongres strany na začátku listopadu, kde se mírně obměnilo vedení, straníci zhodnotili krajské a senátní volby a určil se směr další strategie.

Sněmovní křesla by získala také TOP 09 se ziskem 11,8 procenta. Současná strana vládní koalice si udržuje stabilní podporu, ale nedosahuje výsledku z posledních voleb, tehdy dosáhla na 16,7 procenta.

Nad pětiprocentní hranicí se dlouhodobě pohybují rovněž Strana práv občanů - Zemanovci (SPOZ) a KDU-ČSL. První uskupení získalo 5,3 procenta, druhé 6,3 procenta. Strana zelených stále nedosahuje na zákonnou hranici, v průzkumu dostala 3,2 procenta.

"Kdyby se volby do sněmovny konaly v prvním listopadovém týdnu, přišlo by k urnám 59,7 procenta oprávněných voličů, což je propad oproti 62,6 procenta z posledních voleb v roce 2010. Z celkového počtu by 19,8 procenta hlasů šlo na konto stran, které by se do sněmovny nedostaly, protože by nezískaly dostatečnou podporu," popsal Herzmann.

Pokud by se takový volební model na začátku listopadu naplnil, sněmovně by vládla levicová koalice. Kdyby sestávala z ČSSD, zemanovců a KSČM, dosáhla by na 119 mandátů, což je těsně pod hranicí ústavní většiny. Spojení současných vládních stran ODS a TOP 09 s KDU-ČSL by dohromady vygenerovalo 81 mandátů.

Dotazování agentury ppm factum se konalo od 1. do 9. listopadu na vzorku 948 občanů České republiky. Volební model je pak založen na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do sněmovny. Zohledňuje i deklarovanou ochotu lidí účastnit se voleb a vývojové trendy skutečné účasti.