Poslanci vydali Pekárka, Paroubek se pustil do Nečase

Praha - Poslanci v úterý odhlasovali vydání svého kolegy Romana Pekárka k trestnímu stíhání, v polovině prosince ho čeká odvolací soud v jeho korupční kauze. Proti jeho vydání se nepostavil ani jediný zákonodárce, sám Pekárek se hlasování zdržel.

Hlasování o vydání Romana Pekárka k trestnímu stíhání si sněmovna v úterý stanovila jako první bod, přesto se k němu kvůli průtahům se schvalováním programu dostala až po šestnácté hodině.

Všechny parlamentní strany dlouhodobě deklarovaly touhu zbavit se poslance, nejhlasitěji členové jeho bývalé domovské ODS. Apely od předsedy strany Petra Nečase ovšem přišly až den poté, co Pekárek zvedl ruku pro církevní restituce a daňový balíček, s nímž bylo svázáno vyslovení důvěry vládě. Ještě chvíli po prohlasování zákona Nečas novinářům řekl jen tolik, že Pekárkův hlas je legitimní. O několik málo hodin později zdůrazňoval, že by na jeho místě mandát nikdy ani nepřijal a že svou přítomností ve sněmovně poškozuje celou českou politickou scénu.

"Příliš často se zabýváme podobnými žádostmi, sněmovně teď důvěřuje méně než deset procent občanů a bude hůře. Lidé se mě na ulici ptají, co tři rebelové dostali za to, že odešli. Už to vidíme, jeden v ČEZ, druhý v Českém aeroholdingu, třetí v Českých drahách. Nečasova vláda jde v nejlepších tradicích Topolánkovy vlády, když stojí na hlase člověka souzeného za korupci. Pan poslanec neměl vůbec nastupovat," zmínil v úterý Jiří Paroubek (NS LEV 21). Neopomněl poukázat ani na Rathův případ.

Pekárek je nepravomocně odsouzen na šest let za korupci, měl si říci o milion korun za výhodný odprodej městských pozemků v Kolíně, kde tehdy působil jako místostarosta. Pekárek se odvolal a nové soudní líčení ho čeká zhruba v polovině prosince. Od prvního dne trvá na dvou věcech: že se mandátu nevzdá a nic si nepamatuje.

Do sněmovny se Pekárek dostal 7. listopadu, když trojice rebelujících poslanců ODS ze středních Čech složila své mandáty kvůli nesouhlasu se zvyšováním sazby DPH. Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř nebyli ochotní hlasovat pro daňový balíček, ale zároveň nechtěli nechat padnout vládu. Rebelové svůj úmysl oznámili 6. listopadu večer a o pár minut později už novináři věděli, že do sněmovny míří právě Pekárek. Místopředseda ODS a ministr spravedlnosti Pavel Blažek i předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura ovšem 7. listopadu ráno na dotaz Mediafaxu svorně tvrdili, že nikoho v ODS nenapadlo zkontrolovat si, kdo je další na středočeské kandidátce, jaké osoby tedy do parlamentu zamíří a zda nesdílejí postoj rebelů. A to přesto, že premiér Nečas potřeboval každý hlas, aby jeho vláda nepadla.

Spolu s Pekárkem už má dolní komora pětici vydaných poslanců stíhaných pro trestné činy. V parlamentních prostorách už se žertuje o tom, že by si tito zákonodárci mohli založit vlastní poslanecký klub. Nikdo z nich se totiž mandátu nevzdal a nikdo kromě nich samotných je o něj nemůže připravit. V hypotetickém klubu by s Pekárkem usedli Vlasta Parkanová, Otto Chaloupka, Vít Bárta a Jaroslav Škárka.

Bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou (TOP 09) vydala sněmovna k trestnímu stíhání v červenci letošního roku. Policie ji viní z předražení zakázky na nákup vojenských letounů CASA. Vyšetřovatelé tvrdí, že si nenechala vypracovat nezávislý posudek na cenu transportérů, bez něhož nemohla kompetentně rozhodnout. Česká republika tak měla na zakázce tratit více než 600 milionů korun. K trestnímu stíhání se na podzim přidalo i ministerstvo obrany, aby mohlo nahlížet do vyšetřovacích spisů. Parkanová se hájí tím, že dala na doporučení svých podřízených na ministerstvu, její právník Tomáš Sokol argumentuje, že šéf resortu není osobně zodpovědný za rozhodnutí, které prošlo řadou připomínkových řízení. Soud však námitku neuznal a trestní stíhání nezastavil. Vlasta Parkanová na situaci reagovala odstoupením z funkce místopředsedkyně dolní komory parlamentu, ale poslaneckého mandátu se nevzdala.

Nejvíce policejních žádostí do sněmovny přitáhli poslanci z řad Věcí veřejných, stranu se podařilo rozložit zevnitř. Korupční škraloup mají Vít Bárta, Otto Chaloupka a Jaroslav Škárka, ten už členem jmenované strany není. Na jaře roku 2011 podali Škárka a další bývalá členka Věcí veřejných Kristýna Kočí na Víta Bártu trestní oznámení, protože jim podle jejich slov nabízel úplatky za to, že k němu budou loajální. Bárta se hájil tím, že se jednalo o bezúročné půjčky, kterým chtěl svým kolegům pomoci, a oni ho pak zradili. Hovořil dokonce o řízeném puči ve Věcech veřejných a naznačoval, že za ním stojí ODS. Výsledkem bylo zdiskreditování a rozklad celé strany a odstoupení Víta Bárty z čela rezortu dopravy.

Škárka, který jako první informaci o úplatcích vypustil, nakonec přísnému soudnímu oku také neunikl. V dubnu nad oběma muži vynesl rozsudek prvoinstanční soud. Bárta dostal podmínku za uplácení a Škárka tři roky za podvod. Soudce Jan Šott tehdy uvedl, že Škárka požádal Bártu o půjčku s cílem obrátit ji následně v úplatek a použít k diskreditaci Bárty. Škárku soud označil za vrcholně nevěrohodného, obzvláště kvůli rozporům v jeho výpovědích. Oba se odvolali a oba nadále zůstávají českými zákonodárci.

Letos v listopadu se do neblaze proslulé party obviněných poslanců přidal i Otto Chaloupka. Je podezřelý z toho, že si od svého bývalého asistenta Vratislava Vařejky bral až polovinu jeho platu za to, že ho zaměstnával. Chaloupka tvrdí, že všechno bylo jinak. V jeho verzi zaplatil Vařejkovi v roce 2010 volební kampaň, a pak jen inkasoval zpět své peníze. "Poté, co jsem poznal, že pan Vařejka není schopen vykonávat funkci asistenta, chtěl jsem ukončit spolupráci s tím, že potřebuji zkušenějšího asistenta v Praze a on zůstane mým asistentem v Hodoníně. V ten moment se z Vařejky stal zcela jiný člověk," obhajoval se poslanec Věcí veřejných ve sněmovně. Soud s Chaloupkou i jeho asistentem by mohl začít u Okresního soudu Hodonín ještě letos. Kdyby se poslancova vina prokázala, může skončit ve vězení až na deset let.

Jak vypadá cela zevnitř, byť pouze vazební, už několik měsíců zakouší poslanec a bývalý středočeský hejtman David Rath, který dříve hájil barvy sociální demokracie. Ve vazební věznici v Litoměřicích dlí Rath již od poloviny května kvůli obvinění v souvislosti s podezřením z korupce u opravy buštěhradského zámku a také při vybavování nemocnic a dodávce zdravotnických technologií. Vzdal se stranických i regionálních funkcí, poslancem však zůstal. Zveřejněné odposlechy, kde se Rath raduje nad příjmem "zlatých kulaťoučkých" se svými kumpány Petrem Kottem a bývalou ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Pancovou, se staly zdrojem všelidové zábavy. V činorodosti ovšem Rath neustává ani za mřížemi. Sepsal knihu, kterou vydala manželka Jiřího Paroubka, a pravidelně dodává sněmovně novely zákona, například o bezplatné antikoncepci pro mladé dívky a ženy v hmotné nouzi.

Související

Karla Maříková (SPD)

Sněmovna by neměla vydat Maříkovou (SPD) k stíhání, doporučil mandátový výbor

Sněmovna by neměla vydat poslankyni SPD Karlu Maříkovou k trestnímu stíhání. Vyplývá to z dnešního doporučení mandátového a imunitního výboru, který podle informací ČTK policejní žádost jednomyslně nepodpořil. Policie chce Maříkovou obvinit kvůli jejím výrokům o migrantech. Sněmovní plénum by mohlo o vydání poslankyně rozhodnout na schůzi, která začne odpoledne.

Více souvisejících

poslanecká imunita Poslanecká sněmovna Roman Pekárek

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí

Vstoupili jsme do posledního ryze červencového týdne, v jehož průběhu bude počasí pro mnoho lidí zklamáním. Na léto totiž nebude moc teplo. Už příští týden ale přijde změna, vyplývá z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy