Praha - Stížnost na zákon o přímé volbě prezidenta z rukou vyřazeného kandidáta Tomia Okamury připadla předsedovi Ústavního soudu (ÚS) Pavlu Rychetskému. Byl určen jako zpravodaj a připraví podklady, o výsledku rozhodne plénum, uvedl web soudu v pátek.
"Dne 28. prosince 2012 byla věc v souladu s platným rozvrhem práce přidělena jako soudci zpravodaji Pavlu Rychetskému. Soudce zpravodaj však v tomto řízení žádnou samostatnou rozhodovací pravomoc nemá - všechna rozhodnutí, včetně rozhodnutí procesních, si atrahovalo (převzalo) plénum Ústavního soudu. Soudce zpravodaj toliko připravuje podklady pro rozhodování pléna a má právo, stejně jako ostatní členové pléna, navrhovat rozhodnutí, o nichž pak plénum hlasuje," vysvětlil na webu generální sekretář ÚS Tomáš Langášek.
Tomio Okamura svou šestadvacetistránkovou stížnost odevzdal na podatelnu ÚS ve čtvrtek. ÚS začal materiál hned nastudovávat a v pátek má od Nejvyššího správního soudu (NSS) a ministerstva vnitra obdržet písemné podklady. Ústavní soud není na rozdíl od NSS vázán žádnými zákonnými lhůtami, v nichž musí rozhodnout, a řádný termín je tím pádem ohrožen. Jestli se bude datum posouvat, nebo ne, nechtěl zatím generální sekretář ÚS Tomáš Langášek předjímat. "Jisté je, že plénum ÚS se ke stížnosti pana Okamury dostane v prvním lednovém týdnu. Už teď materiál studujeme a analyzujeme. Chceme mít všechno pohromadě a nachystáno do 1. ledna," popsal proceduru Langášek pro Mediafax.
Okamura ve své stížnosti, kterou pro něj vypracovala jeho advokátka Klára Samková, žádá revizi Ústavy. Současné znění zákona i postup ministerstva vnitra při kontrole podpisů na petičních arších podle něj porušují základní lidská práva. "Možná mě někdo nařkne, že pohrdám vůlí občanů republiky, kteří chtějí jít k volbám prezidenta v řádném termínu. Jenomže právě volby za podmínek stanovených protiústavními zákony jsou pohrdáním občany a jejich právy. To, co parlament schválil, je právní a legislativní paskvil. Skutečným účelem je, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Vlkem i kozou jsou občané, mají se nažrat přímé volby, ale má být znemožněno, aby byla opravdu přímá, svobodná a rovná. Schválení těchto legislativních návrhů je schválnost, aby byli ošáleni lidé," odůvodnil Okamura svou stížnost.
Posunutí termínu přímé volby prezidenta nemůže podle něj znamenat více než vyvrácení všech pochybností o jejich neústavnosti. "Mě a moje spolupracovníky vedlo rozložení argumentů na dvě misky vah, na jedné straně občanská, politická a lidská práva nás všech, na druhé straně odložení termínu voleb. Souhlasím s předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefem Baxou, že nezpochybnitelnost demokratičnosti a ústavnosti voleb je důležitější než jejich termín," poznamenal.
Tři ze sedmi soudců NSS si přáli, aby stížnosti vyřazených kandidátů putovaly rovnou k Ústavnímu soudu, zastávali totiž názor, že forma ústavního zákona o přímé volbě prezidenta i jeho prováděcí zákon trpí řadou legislativních nedostatků. Většina však rozhodla o tom, že postup ministerstva vnitra při kontrole podpisů na peticích byl chybný, protože úřad zvolil špatný vzorec pro výpočet množství chybovosti signatur. Namísto, aby hodnoty ze dvou vzorků zprůměrovali, úředníci hodnoty sečetli, čímž je uměle navýšili. NSS aplikoval správný postup, ale po přepočtu se nad padesát tisíc podpisů dostala jen Jana Bobošíková, její kandidaturu vnitro zaregistrovalo. Vladimír Dlouhý a Okamura však nedosáhli na padesát tisíc ani po přepočtu, chybovost jejich podpisů byla stále příliš vysoká.
Okamurova advokátka Klára Samková doufá, že se Ústavní soud bude jejich stížností zabývat přednostně. "Očekáváme, že bude posunut řádný termín voleb, aby měl Ústavní soud dost času na řádný přezkum stížnosti," zmínila. Dodala, že žádají například vypuštění ustanovení o nutnosti nasbírat padesát tisíc podpisů.
"Žádáme samozřejmě také, aby bylo zrušeno rozhodnutí ministerstva vnitra a NSS o vyřazení kandidatury pana Okamury. Chceme, aby se přímých voleb coby kandidát na prezidenta účastnil," dodala.
To by ovšem musel ÚS přijmout předběžné opatření, protože jinak jeho rozhodovací činnost nemá odkladný účinek. Řádný termín přímé volby prezidenta připadá v prvním kole na 11. a 12. ledna 2013.
Související
Vládní poslanci vlepili políček spravedlnosti. Sněmovna nevydala Babiše ani Okamuru ke stíhání
Nebojím se vás, ale vy se bojte mě, řekl Babiš. Požádal poslance, aby ho nevydávali ke stíhání
Tomio Okamura , prezidentská kampaň , Pavel Rychetský
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 1 hodinou
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 2 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 2 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
před 4 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
včera
Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie
včera
Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu
včera
Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku
včera
Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky
včera
Cena ropy překonala hranici 100 dolarů za barel. Čeká se prudké zdražení paliv, zasedne G7
Cena ropy na světových trzích překonala hranici 100 dolarů za barel, což se stalo poprvé od roku 2022. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem pokračujících válečných operací na Blízkém východě. Podle ekonomických expertů se očekává, že tento vývoj povede k dalšímu zdražování pohonných hmot na čerpacích stanicích.
Zdroj: Libor Novák