Klause chceme ve Sněmovně! 18 zastavených kauz je už příliš!

Podle Zemana jde však prozatím o předběžný odhad. "Bližší závěry ohledně statistik lze předpokládat v polovině února, neboť jsem požádat soustavu státních zastupitelství o informace, abych mohl připravit zvláštní zprávu," upřesnil nejvyšší státní zástupce. Ani v únoru však podle něj nemusí být k dispozici zcela finální čísla.

U 18 velkých kauz, ve kterých se škoda u jednotlivých případů pohybuje mezi 300 miliony a jeden a tři čtvrtě miliardou korun, však rozhodnutí, zda se na ně amnestie vztahuje, nepadne v příštích dnech, ale je pravděpodobné spíše v řádu týdnů.

"Je nutné si uvědomit, že jsou to kauzy před soudem a to znamená, že bude záviset na rozhodnutí soudu. Hovořil jsem s oběma vrchními státními zástupci již dříve a víceméně jsme se shodli na tom, že jednotliví dozoroví státní zástupci budou posuzovat každou kauzu individuálně a budou zkoumat pečlivě, zda skutečně na kauzu, na kterou bylo vztaženo amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky, toto rozhodnutí spadá a budou brát v úvahu přirozeně i zájmy poškozených," vysvětlil Zeman s tím, že případnou stížnost státního zástupce nelze aplikovat univerzálně u všech věcí a je nutné tyto kauzy individuálně zkoumat, zda tam existují podmínky pro podání stížnosti.

Podle premiéra Petra Nečase (ODS) nebylo možné dopředu odhadnout, kolika případů se amnestie bude týkat. Ta podle něj musí být v principu "slepá" a nebylo by správné předem dohledávat, kterých konkrétních kauz se dotkne.

Premiér ve středu připustil, že ho mrzí, jaký společenský odpor vyvolala prezidentská amnestie, ale označil ji za prezidentův akt milosrdenství a soucitu. Prezident má ústavní právo o amnestii rozhodnout, vláda je jen vykonavatel, uvedl premiér na tiskové konferenci.

Vláda se na svém středečním zasedání věnovala prezidentské amnestii jako prvnímu bodu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a premiér Petr Nečas (oba ODS) seznámili kolegy s jejím průběhem a svým názorem. "Chci zdůraznit, že amnestie je výsostným právem prezidenta v souladu s naším ústavním pořádkem. Její podstatou je individuální akt soucitu a milosrdenství. Proto nemůže podléhat politickým jednáním, či dokonce obchodům," zopakoval premiér několikrát po schůzi vlády. Zároveň popřel, že by amnestii s Klausem vyměnil za konsolidační balíček.

Premiér dále zmínil, že amnestie poukázala na mezery v právním systému republiky, vláda se chce zaměřit na to, aby systém zefektivnila. "Jednoznačně se ukazuje, že je chybou našeho právního řádu, že je možné prodlužovat trestní řízení a rozkládat je do velmi dlouhého časového období. Nalezení spravedlnosti je už pak spíše hypotetickou otázkou. Řízení, která trvají osm i dvanáct let, nás nesmí nechat lhostejnými. Chceme na tom velmi intenzivně pracovat," zdůraznil Nečas a dodal, že obroda musí přijít i na vězeňský systém. Vláda by ráda pracovala s alternativními tresty namísto pobytu za mřížemi.

Také zopakoval, že podle ústavního pořádku je podpis premiéra na amnestii jen úkonem právním, nikoli politickým. "Je u nás ústavní zvyklostí, že kontrasignace premiéra se považuje za právní. Tedy že je amnestie v souladu s právním a ústavním pořádkem, že je vykonatelná a že vláda za její provedení přebírá zodpovědnost a slouží jako pojistka, kdyby se tu objevil nějaký exces," dodal.

Za takový exces, pod nějž by svůj podpis nepřipojil, označil například propuštění všech vězňů nebo zavedení alternativního trestu, který náš právní řád nezná. "Premiérova kontrasignace má zaručit, že rozhodnutí o amnestii je v souladu s právním a ústavním pořádkem, je vykonatelná a neobsahuje žádný legislativní exces. Ústava stanovuje, že premiér může nepodepsat jen tehdy, jestliže je porušena některá z těchto tří podmínek," uvedl Nečas.

Opozice mu vyčítá, že si Ústavu vyložil zbytečně submisivně a měl nárok do znění amnestie zasáhnout. Premiér vyjmenoval dva důvody, proč se k takovému kroku neuchýlil. "V posledních osmi letech náš ústavní pořádek trpí tím, že řada institucí chce extendovat s pravomocemi za záměr zákonodárce. Vracejme se k něčemu, co nazvu sebeomezením. Vraťme se k nenatahování gumovosti Ústavy, a to všichni - Ústavní soud, Senát, vláda, sněmovna, obecné soudy, premiér – všichni se musíme sebeomezit, naše země to potřebuje. Natahovat Ústavu až na mez únosnosti je podle mne špatně, nepokoušejme se rozšiřovat své pravomoci, narušuje to rovnováhu," vysvětlil Nečas, proč nechtěl uplatňovat právo, o němž se Ústava vyloženě nezmiňuje. "Kdyby zákonodárce chtěl, aby amnestie byla výrazem dohody vlády a prezidenta nebo prezidenta a premiéra, uvedl by to," shrnul ministerský předseda.

Druhým důvodem je, že ani on neměl tušení, jakých kauz se kontroverzní druhý článek amnestie dotkne. Jedná se o ustanovení, které ukončuje trestní řízení se sazbou pod deset let a táhnoucí se déle než osm let. Podle Petra Nečase ani není možné, aby kdokoli dopředu věděl, jakých případů se amnestie dotkne. "Pak by mohl někdo přijít se spekulací, že je amnestie šitá na míru, kdyby se dopředu vědělo, která kauza se vejde a která už ne. Amnestie je slepá narozdíl od milosti, je plošná a není možné hledět v ní na jednotlivé případy," ozřejmil první muž ODS.

Podle serveru idnes.cz premiér Petr Nečas má dokonce s prezidentem Václavem Klausem projednat, jestli by kvůli amnestii vystoupil ve Sněmovně ještě před hlasováním o nedůvěře vládě. Prezident by tak mohl osobně poslancům vysvětlit pohnutky, které jej vedly k udělení amnestie.

Hlasování o nedůvěře vládě vyvolala opoziční ČSSD právě kvůli tomu, že Nečas spolupodepsal Klausovu amnestii.