Praha – Podle politologa Jiřího Pehe Miloš Zeman v debatách s Karlem Schwarzenbergem dodržuje slib, že nebude užívat podpásovek a zákeřných osobních útoků. Těch se však dopouští mnozí jiní jako například Václav Klaus mladší.
Pehe považuje za nejzákeřnější výpad Zemana proti Schwarzenbergovi to, když mu řekl, že Schwarzenbergovi není rozumět v němčině o moc lépe. Podle politologa se tak zbytečně snížil na úroveň Václava Klause mladšího, který se vysmíval Schwarzenbergovi za výslovnost při zpívání české hymny.
„Režisér Jan Hřebejk správně reagoval připomínkou, že když Klaus zesměšňuje Schwarzenbergovo „kté domoff můj....", ve skutečnosti se posmívá nikoli neznalosti češtiny, ale fyzickému handicapu. A dodal: „A to je od vás, řekl bych, trapný. Myslíte, že by Karla Schwarzenberga napadlo žertovně se ptát, proč se – a já se omlouvám - šklebíte?"," cituje Hřebejka.
Zdá se mu však, že podrazů se dopouštějí komentátoři v médiích a politici, jako Klaus mladší, který se snažil lživě očernit otce Karla Schwarzenberga. Tohoto kandidáta pak jiní očerňují skrze otce manželky, který podporoval nacisty. K němu však kandidát v diskuzi Prima family uvedl: mnozí mají problémy s tchýní, já je měl s tchánem.
„Pokud bychom chtěli přistoupit na podobné metody, neměli bychom „vykádrovat" z veřejného prostoru některé respektované české osobnosti současnosti jen proto, že „se o nich říká", že jejich rodiče byli vysokými funkcionáři KSČ," zamýšlí se v článku pro deník Právo.
Pehe popisuje, jakou pozici by zaujal jeden i druhý z kandidátů jako prezident: „Schwarzenberg by byl prezidentem spíše „zahraničním", už proto, že má excelentní síť mezinárodních kontaktů. Zeman by byl prezidentem „domácím", přičemž by se občas pokoušel aktivně ovlivňovat chod vlády a působil rozkladně na sociální demokracii podobně, jako to činil během svého prezidentství Klaus vůči ODS."
Související
Rakousko se rozloučilo s Karelem Schwarzenbergem
Události Petra Nutila: Pohřeb Karla Schwarzenberga a zavedení korespondenční volby
Karel Schwarzenberg , Miloš Zeman , Jiří Pehe
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák