Marvanová: Amnestie vyvolá vlnu žalob u evropskému soudu

Podle Marvanové by jen zastavení trestního stíhání u 18 největších případů, například firmy H-Systém nebo krachu Union banky, již podruhé poškodilo desetitisíce jidí, škody jdou do miliard. Vymáhání peněz v civilních soudních řízeních by však bylo vysoce komplikované, vleklé a s nejistým výsledkem. Poškození lidé by si pak mohli oprávněně stěžovat u Evropského soudu pro lidská práva. "Byla by to ostuda a obrovský problém pro Českou republiku. Hrozily by souhrnně miliardové sankce za náhradu újmy za nespravedlivý proces," uvedla Marvanová s tím, že by evropský soud mohl také druhý článek amnestie shledat v rozporu s mezinárodní úmluvou proti praní "špinavých peněz", neboť stíhaným osobám by omilostněním jejich nyní obstavený majetek zůstal.I kdyby Ústavní soud druhý článek nezrušil, ale prohlásil by ho za protiústavní, mohly by se podle Marvanové o takový výrok opřít soudy při posuzování jednotlivých případů amnestie. Pouze však v případech, kdy již není definitivně rozhodnuto o zastavení trestního stíhání. Lidé by také měli argument ÚS, že byla poškozena jejich práva, čímž by se měla zabývat vláda, hledat možnosti nápravy a požadovat náhradu škody po vinících. "Jestliže státní představitelé způsobí škodu, měla by se po nich vymáhat," míní advokátka.Podle místopředsedkyně Senátu Miluše Horské by se právní argumenty shromážděné při přípravě stížnosti senátorů mohly využít i při budoucí úpravě ústavy. "Na toto téma bude v Senátu slyšení 21. února a myslím, že to bude začátek těchto debat. O změně ústavy se uvažuje z vícero stran," řekla Horská. Podle Marvanové by možnost zastavit trestní stíhání do pravomocí prezidenta patřit vůbec neměla.