Nečas otevřeně: Doufám, že TOP 09 nechce vnitrokoaliční válku!

TOP 09 podle premiéra nikdy nesignalizovala, že by se měl podpis nové koaliční smlouvy podmiňovat přistoupením k paktu. "Věřím, že není veden myšlenkou vyvolat na tomto tématu vnitrokoaliční střet ve světle výsledku prezidentských voleb," prohlásil premiér s tím, že o novince se bude standardně jednat.

Pro předsedu vlády je ale důležitější, aby vláda zvládla v Parlamentu prosadit zákon o rozpočtové zodpovědnosti, ke kterému potřebuje i souhlas opozice. "Schválení finanční ústavy bude faktickým testem toho, kdo v České republice chce realizovat politiku rozpočtové odpovědnosti. Teprve po schválení tohoto zákona má smysl vést debatu o ratifikaci Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii," dodal Nečas, který zároveň znovu zopakoval tezi, že by o přistoupení k euru měli Češi rozhodnout v referendu.

Na požadavek již reagovala i nejmenší koaliční strana LIDEM, která by chtěla v případě novinek v koaliční smlouvě prosadit i své priority. Jednalo by se o snížení povinných odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Ze strany ODS je slyšet lítost nad ultimáty, podle šéfa stranických poslanců by Marka Bendy by mohla vláda pokračovat i bez revize koaliční smlouvy. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer (ODS) pak konstatoval, že téma nyní není v Evropské unii na pořadu dne, spíše by se měla řešit bankovní unie nebo fiskální rámec unie.

V rámci eurozóny podepsalo dohodu všech 17 zemí eurozóny a osm zemí, které v eurozóně nejsou. Zbývajícími dvěma státy jsou Velká Británie a Česká republika, které smlouvu nepodepsaly. Samotný text smlouvy se měnil i během březnového jednání, jednotliví představitelé předem nevěděli, jaká varianta se schválí. To byl i jeden z hlavních argumentů českého premiér.

Smlouva je platná v zemích eurozóny. V ostatních zemích Evropské unie, které ji podepsaly, vstoupí ale v platnost až od doby, kdy tyto státy přijmou euro.

Fiskální kompakt vyžaduje, aby země přijaly politiku rozpočtové odpovědnosti a právně zajistily, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Pokud je v dané zemi dluh vyšší než 60 procent HDP, musí jej snižovat minimálně o pět procent ročně.

Prezidentské volby vyhrál o deset procentních bodů Miloš Zeman nad kandidátem TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, kterému dala podporu i ODS. Občanský demokrat Přemysl Sobotka získal v prvním kole necelá 2,5 procenta hlasů, skončil tak předposlední z devíti kandidátů. Hůře dopadla pouze Jana Bobošíková (Suverenita).