Peake chce poslanecký klub. ČSSD ostře: To můžeme mít Klub odsouzené demokracie!

Benda svůj pozměňovací návrh podal paradoxně k normě, kterou chce Senát zrušit takzvané přílepky k zákonům. "Všichni víte, že je avizovaná snaha snížit počet poslanců nutných a potřebných ke vzniku poslaneckého klubu během funkčního období sněmovny, takže bych navrhoval, aby v tomto smyslu bylo slovo deset nahrazeno slovem šest," uvedl dříve na jednání ústavně-právního výboru Benda. Doplnil, že na začátku nového funkčního období sněmovny stačí k vytvoření klubu tři poslanci a změna by tedy byla logická.

Koalice se změnou přichází z jednoduchého důvodu, aby nejmenší koaliční partner, strana LIDEM vicepremiérky Karolíny Peake, mohla v dolní parlamentní komoře založit vlastní klub.

Předseda občansko-demokratický poslanců zároveň načetl další změnu, která ruší takzvané právo veta dvou poslaneckých klubů na to, aby se o třetích čteních hlasovalo i v jiné dny, než jsou vyhrazené středa a pátek. "Je to důsledek toho, že třetí čtení mělo být jen hlasovací procedurou. Namísto toho se z něj ale mnohdy stává nekonečná, desetihodinová rozprava, která může účinně zablokovat celé jednání sněmovny," vysvětlil.

S těmito návrhy samozřejmě nesouhlasí opozice. "Pokud by se z toho tisku stal pouze nosič na omezení práv opozice, tak s tím nemůžeme souhlasit. Je to věc, která naší zemi neprospěje. A k tomu prvnímu bodu, pokud se účelově sníží počet poslanců potřebných na dosažení klubu na šest, tak se možná brzy dočkáme i toho, že se založí Klub odsouzené demokracie (KOD), protože odsouzených poslanců tu možná bude více než šest," reagoval šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc.

Senátní novela obecně ruší možnost přílepků zavedením negativní definice pozměňovacího návrhu. Jejím cílem je zamezit, aby mohli poslanci k zákonům podávat pozměňovací návrhy, které s projednávaným zákonem vůbec nesouvisí, což je zákonodárci tolik oblíbený přílepek. Jedním z jeho nejznámějších užití bylo schválení přílepku k novele o spotřební dani, které zajistilo energetickému kolosu ČEZ emisní povolenky v hodnotě 68 miliard korun.

Komplexní pozměňovací návrhy by mohl podávat pouze garanční výbor, zlepšit by se mělo také odůvodnění předkládaných pozměňovacích návrhů.

Změnit se má i projednávání zákonů zavedením institutu přerušení třetího čtení návrhu zákona. V praxi by to znamenalo, že by se po přijetí pozměňovacích návrhů třetí čtení ve sněmovně přerušilo alespoň na 24 hodin, aby je mohli poslanci posoudit.

Norma však v ústavně-právním výboru velké pochopení nenašla.

"Rozhodně nemůžu souhlasit s tím, jak je tato problematika upravena v senátním návrhu. Pokud chceme v této oblasti změnu a bude tu pro ni vůle, tak bych byl spíše pro prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením. Není mnohdy ani v lidských silách zvládnout pozměňovací návrhy během současných 48 hodin. Lhůta by se mohla prodloužit například na 14 dní, aby zákon nebylo možné projednávat ve druhém a třetím čtení na jedné schůzi," navrhl Tejc.

Ještě dále šel ve své kritice senátní předlohy Benda: "Pokládám za naprosto neslušné od Senátu, že se nám pokouší diktovat změnu našeho jednacího řádu. To je zbytečný populismus chytráků, kteří tu mnohdy ani neseděli. Šlo by to dokonce označit za záměr zmařit hlasování Poslanecké sněmovny."

Benda proto navrhl vypustit z normy její podstatnou část, což ale nakonec neprošlo. "Říkáme tu, že bod 1 až 12 vypadne, přitom jde o celou podstatu té normy. Pokud tu původní normu chceme vykrást a nahradit jí něčím jiným, tak bych byl pro to, abychom dnes tento bod ještě přerušili," uvedl například Stanislav Polčák z TOP 09.

Členové ústavně-právního výboru nakonec zmíněné body v návrhu nechali, výbor zároveň schválil změny navržené poslancem Bendou, tedy zrušení veta a snížení poslanců potřebných pro vznik nového klubu.

Důležitých změn, které novela o jednacím řádu sněmovny přináší, je podle předkladatelky, kterou je dnes již bývalá senátorka Soňa Paukrtová (nez.) celkem sedm. Například důvodová zpráva k návrhu zákona má povinně obsahovat odhad dopadů na výdaje právnických a fyzických osob. "Důvodová zpráva se musí upravit. V současné době má veliká většina důvodových zpráv k návrhům zákonů spíše formální charakter," uvedla již dříve v Senátu Paukrtová.

V normě se upravuje také postup přezkoumávání náležitostí, které musí podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny návrh zákona splňovat při podání. Bývalá senátorka Paukrtová stojí i za další změnou jednacího řádu, která se však týká horní parlamentní komory. Také tu ve středu projednal ústavně-právní výbor sněmovny a ta také počítá se zrušením přílepků k zákonům. Rozsáhlejší a kvalitnější mají podle normy být odůvodnění k návrhům zákonů i pozměňovacím návrhům.

Určité změny má doznat podle novely i procedura hlasování Senátu. Možnost senátorů hlasovat na plénu "nezabývat se návrhem zákona", což projednání legislativních změn výrazně zrychluje, předloha vylučuje. A to v případě, že proti návrhu podal námitku alespoň jeden senátorský klub nebo skupina deseti senátorů.