ČSSD ostře šije do Kalouska! Jeho dluhová brzda prošla prvním čtením

Poslanci neodsouhlasili ani návrh místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše na vrácení zákona vládě k přepracování.

Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka uvedl, že si dokáže představit zákon pouze s pozměněnými parametry pásem, ve kterých by měla začít vláda konat - aktivně snižovat státní dluh nebo například žádat sněmovnu o důvěru. ČSSD také chce do zákonu zabudovat mechanismus, díky kterému by mohla vláda v dobách krize vydávat větší prostředky, například na aktivní politiku zaměstnanosti.

Sobotka požádal o vyjádření vládní představitele, proč předkládají normu prakticky na konci svého volebního období, zákon by podle vládní předlohy měl začít účinkovat od roku 2014. Tak by podle Sobotky dopadl pouze na další vlády.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který o projednání návrhu požádal, bude čistý dluh České republiky v roce 2014 v hodnotě 42,6 procenta HDP. "Ostrá" opatření se tak nového premiéra, který vzejde z parlamentních voleb v roce 2014, ihned nedotknou.

Opoziční politici využili příležitosti a zkritizovali současnou vládní fiskální politiku. "Za dobu sedmi minut, co tu hovořím, vzrostl veřejný dluh zhruba o dva miliony korun," poznamenal poslanec Ladislav Šincl (ČSSD). Letošní schválený schodek státního rozpočtu by měl dosáhnout 100 miliard korun.

Další výhradou byla absence prováděcího zákona, bez něj nechce sociální demokracie zákon projednávat. Ministr Kalousek zákonodárcům slíbil, že jej příští úterý pošle do mezirezortního připomínkového řízení, kam zahrne i poslanecké kluby.

Jelikož jde o ústavní zákon, bude muset vláda získat hlasy 120 poslanců a také podporu Senátu, který ovládá levice. Vláda se tedy bude muset s opozicí, pokud chce, aby byl zákon schválený, dohodnout.

Nový ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který přikazuje vládě při překročení státního dluhu 50 procent HDP požádat poslance o vyslovení důvěry, projednají poslanci na své říjnové schůzi. "Hlavním cílem návrhu ústavního zákona je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků," říká důvodová zpráva zákona, který již dříve doporučila přijmout i Legislativní rada vlády pod vedením vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM).

Jakmile by výše dluhu České republiky stoupla na 50 procent HDP, musela by vláda požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Aktivní přístup ale ústavní zákon předpokládá už od překročení hranice 40 procent HDP. Od této hodnoty by mohl stát dávat záruky pouze na základě platných zákonů v den zadlužení nebo podle zákonů, které schválí nadpoloviční většina všech členů parlamentu.

Kdyby dluh stoupnul na 45 procent HDP, vláda by se musela snažit snížit výdaje a předložit poslancům návrh rozpočtu, který by měl maximálně stejně velké výdaje jako předchozí. Představitelům státu by se snížily platové základny od dalšího roku o pětinu, zmrazily by se také odměny pro pracovníky ve veřejných institucích. Na těchto hodnotách by měly zůstat, dokud dluh zase nepoklesne pod 45 procent HDP.

V případě, že by dluh dosahoval částek mezi 45 a 48 procenty HDP, musela by vláda předkládat pouze vyrovnané nebo ziskové návrhy rozpočtu. Výjimku v těchto krocích by měly vlády rok po vyslovení důvěry od parlamentu.

Kraje a další samosprávné celky by měly hospodařit tak, aby jejich dluhy nepřekročily 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Když se jim to nepovede, může jim stát dávat méně peněz z daní.

Zákon počítá s vytvořením Národní rozpočtové rady, která dostane na platy a provoz 50 milionů korun ročně, její členy včetně předsedy a místopředsedy bude volit Poslanecká sněmovna. Tento bod velmi kritizovaly odbory, podle kterých není jasné, komu se rada odpovídá, rozpočet orgánu považují za vysoký.

Nová ústavní norma by měla začít v případě průchodu legislativním procesem platit od roku 2014. Výjimku budou mít v případě schválení zdravotní pojišťovny, které by podle zákona musely překládat také vyrovnané rozpočty, těm by zákon nové povinnosti stanovil od roku 2018, stejně jako možnost zadržení výnosů z daní samosprávným celkům.