Máte starší auto? Do některých měst se už možná nepodíváte

Praha - Obce by si už brzy měly samy případným zřízením nízkoemisní zóny rozhodnout, jaké typy motorových vozidel a kam v rámci svého území vpustí. Schválení příslušného nařízení potvrdil po středečním jednání vládního kabinetu ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).

Pro vjezd do zón budou řidiči potřebovat jeden ze tří typů plaket udávajících množství produkovaných emisí.

Od nízkoemisních zón si ministerstvo slibuje, že sníží v obcích prašnost, množství výfukových zplodin i hluk. Optimálním řešením by tak měly být například pro obce, kterými projíždí kamiony místo toho, aby volily objízdnou trasu.

Obce si přitom samy budou moci vlastní vyhláškou určit, zda na svém území tyto nízkoemisní zóny zřídí. Musí však po jejich vyhlášení nejméně rok počkat, než nabude vyhláška účinnosti.

Nízkoemisní zóny budou vždy vytyčené značkami zákazu vjezdu, které budou doplněné podobou emisní plakety, pro níž omezení platit nebude. Rozdělení plaket bude dané podle toho, jakou hodnotu emisí EURO automobil splňuje. Ač v českých technických průkazech není v Evropě používaná hodnota EURO uváděna, mohou si řidiči zjistit kategorii svého vozidla podle hodnot EHK, které v průkazu uvedeny jsou. Hodnoty EURO se používají kvůli sladění se zbytkem Evropy, což by mělo umožnit uznatelnost českých plaket a možnost například vjíždět do emisních zón v německých městech.

Používat se budou tři typy barevných plaket označených kategoriemi 2 až 4 (2 – červené, 3 – žluté a 4 – zelené) a plakety budou obsahovat ochranné prvky proti padělání. Jejich platnost bude neomezená. Pro životní prostředí nejhorší emisní kategorie 1 plaketu mít nebude. Emisní plakety budou podobné dálničním známkám a jejich distribuci budou zajišťovat obce s rozšířenou působností a Státní fond životního prostředí. Ministerstvo ale plánuje, že v budoucnu bude možné plaketu získat i od dalších subjektů jako například u stanic technické kontroly. Jednotná cena bude 80 korun.

Polovina částky bude příjmem Státního fondu životního prostředí, který zajišťuje výrobu emisních plaket, a polovina příjmem obcí s rozšířenou působností nebo ministerstva životního prostředí, které emisní plakety budou prodávat koncovým uživatelům.

"Je to systém známý svíce než sto tisícům řidičů v České republice, kteří už nyní mají emisní plakety pro vstup do nízkoemisních zón vyhlášených desítkami německých měst," uvedl ministr Chalupa s tím, že plakety budou muset být umístěny z pohledu zevnitř v pravém dolním rohu předního skla vozidla, v případě motocyklů pak součástí dokumentů, které má řidič u sebe.

Ministr dále uvedl, že už má za sebou také finální jednání s Německem o uznatelnosti těchto plaket, které se konalo na konci ledna. "Další jednání bude na přelomu února a března a my doufáme, že se nám podaří předložit mezinárodní dohodu v horizontu několika měsíců," dodal ministr.

O tom, s jakou plaketou budou automobily moci do nízkoemisní zóny vjíždět, rozhodne obec. Ta by měla mít také široké kompetence a možnost například vyřadit z povinnosti mít plaketu automobily podniků sídlících na svém území či samotných občanů obce.

Zřízení nízkoemisních zón se předpokládá zejména v oblastech lázní, chráněných krajinných oblastí a v místech s nadlimitně znečištěným ovzduším, vždy podle podmínek v konkrétní obci.

Zájem o zavedení emisní zóny dříve projevilo například lázeňské město Klimkovice, v Praze možnost vytyčení zón posuzuje zvláštní pracovní skupina. Novinku po vzoru Německa zavedli do českého práva zákonodárci schválením novely zákona o ovzduší v loňském roce.

Související

Tomáš Chalupa na 24. kongresu ODS

Majetek politiků: Plachetnice, přívěšek se světýlkem a dluhy

Praha - Někteří exposlanci vyplnili majetková přiznání za loňský rok rok do rozpuštění Sněmovny poměrně podrobně. Tomáš Chalupa (ODS) vypsal jako v minulosti desítky darů, mimo jiné vodku, slivovici, medovinu a vína. Nezařazená Kristýna Kočí zase dostala hodinky "neurčité hodnoty" a Lenka Andrýsová (LIDEM) uvedla výdaje účasti na kongresu, které za ní hradila nadace Friedrich Neumann Stiftung.

Více souvisejících

Tomáš Chalupa obce Ministerstvo životního prostředí

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy