Praha – Končící prezident Václav Klaus podle politologa Jiřího Pehe mnohokrát za svá dvě funkční období zkoušel, kam až může zajít. Mnohokrát mu jeho přešlapy procházely bez většího problému, avšak na závěr prezidentování už to skutečně přehnal.
„Ve vztahu k ústavě těžil Klaus z toho, že nejvyšší zákon definuje řadu prezidentských pravomocí poněkud nejasně, a testoval tudíž pravidelně, kolik si toho může dovolit vůči vládě v zahraniční politice, kolik vůči premiérovi, například při odvolávání či neodvolávání ministrů, anebo vůči justici, jejíž některá rozhodnutí prostě odmítl respektovat," uvedl v článku pro Český rozhlas 6.
Ve vztahu k veřejnosti si zase úřad náležitě vychutnával, neboť z tradice zde mají čeští občané prezidenta ve velké úctě a berou jej jako autoritu, které je dobré poslouchat. Jakou váhu zde prezident má se dle politologa projevilo i na rychlém vzrůstu oblíbenosti Klause, před ziskem úřadu byla na 30% a náhle povyskočila na 60%. Výzkum popularity prezidenta tu zde svědčí o úctě k úřadu, než k osobě prezidenta.
Mnoho prapodivných záležitostí s Klausovou popularitou neotřáslo, což mělo dle politologa za následek, že „začal před koncem svého prezidentství agresivně testovat, kam až může zajít. Výrazně přitvrdil nejen ve své nacionalistické rétorice, odmítání Evropské unie, či odsudcích svých kritiků," připomíná Pehe s tím, že Klaus spustil i válku s premiérem Petrem Nečasem. Pak se jal ostře kritizovat zesnulého prezidenta Václava Havla.
„Když už se zdálo, že Klaus dokončí svoje prezidentství, aniž by mu mohlo u většiny české veřejnosti něco výrazně ublížit, udělal, dalo by se říci, osudovou chybu v podobě vyhlášení rozsáhlé amnestie, v jejímž rámci bylo zastaveno trestní stíhání řady tunelářů," dodává k prezidentskému působení Klause. Klausův poslední krok se projevil i v popularitě, která klesla na pouhých 26%.
Související
Politologové: Proti vládě demonstrovali extremisté i lidé jen nespokojení
Koncert pro budoucnost 2020 se konal online. Zapojili se umělci, promluvil politolog Pehe
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák