Sociologové varují: Politická scéna v Česku se dramaticky mění. Budou se dít věci

"Z postupu Karla Schwarzenberga do druhého kola velmi profitovala TOP 09, naopak po neúspěchu Přemysla Sobotky pokračoval sestup ODS na nejnižší úroveň od rozkolu v roce 1998," uvádí analýza výsledků průzkumu. TOP 09 se tak stala aktuálně nejsilnější stranou pravice a svůj hlas by ji do volební urny vhodilo 14,2 procenta voličů.

Z volby Miloše Zemana vytěžila Strana práv občanů Zemanovci (SPOZ), která by se pravděpodobně dostala do sněmovny s podporou 5,2 procenta voličů. Na pětiprocentní hraně nutné pro vstup do parlamentu nadále balancuje KDU-ČSL, která ve volebním modelu zůstala tentokrát těsně pod touto hranicí.

Daleko před ostatními politickými stranami je současná opoziční ČSSD. "Tu jako svoji volbu uvedlo 28,2 procenta respondentů," informuje průzkum. Pokud by se nyní konaly předčasné volby, tak by se KSČM stala třetí nejsilnější stranou ve sněmovně s podporou 11,3 procenta voličů.

Ve sněmovně by do lavic zasedlo podle průzkumu 83 poslanců ČSSD, 43 poslanců za KSČM a také nově sedm nových tváří ze strany SPOZ. Politickou pravici by pak zastupovalo 43 poslanců za TOP 09 a 35 za občanské demokraty.

Sociologové upozorňují, že takový výsledek by znamenala patovou situaci. ČSSD by se musela spojit s SPOZ, ale stále by ji chybělo jedenáct hlasů, aby toto uskupení mělo v parlamentu většinu. Podobná situace by čekala i pravici. Straně TOP 09 by po spojení s ODS a SPOZ chybělo stále šest hlasů. Patovou situaci by pak rozhodly svou skrytou či otevřenou podporou komunisté.