Vláda souhlasí s těžbou plynu v Česku. ČSSD zuří

Metoda hydraulického štěpení hornin je kombinací hloubkových vrtů, práce s trhavinami a chemikáliemi a podle poslanců ČSSD by její využívání v Česku bylo spojeno s řadou rizik. Odkazují se přitom na zkušenosti z USA, kde i přes vhodnější geologické poměry dochází v souvislosti s hydraulickým štěpením k řadě nehod a poškozování životního prostředí.

Tento způsob dobývání zemního plynu je totiž podle nich spojen s možnostmi vzniku slabých zemětřesení, používané chemikálie jsou často jedovaté či rakovinotvorné a unikající zemní plyn také akceleruje změny klimatu. Mezi další problémy této metody sociální demokraté uvádí například to, že může docházet k znehodnocování pitné vody poblíž oblasti těžby, což se vychází opět ze zkušeností ve Spojených státech a také ke kontaminaci půdy. Při těžbě také vzniká velké množství toxického odpadu a objevit se mohou rovněž radioaktivní látky z hluboko uložených horninových vrstev, které obsahuje voda vyčerpaná po štěpení z podloží.

O právo zkoumat a případně následně těžit v Česku břidlicový plyn se už od roku 2011 zajímají dvě velké zahraniční společnosti - britská Cuadrilla a australsko-americká Hutton Energy. Zájem měli například o oblasti Trutnovska a Valašska, což vzbudilo značně nesouhlasnou reakci tamních obcí.

Návrh sociálních demokratů by tak výslovně zakazoval použití všech metod hydraulického štěpení hornin při vyhledávání, průzkumu a dobývání výhradních ložisek hořlavého zemního plynu a udával by povinnost odpisu zásoby výhradního ložiska hořlavého zemního plynu vždy, lze-li toto ložisko dobývat pouze metodami hydraulického štěpení hornin. Též by zcela vylučoval udělení souhlasu Ministerstva životního prostředí k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru, jde-li o výhradní ložisko hořlavého zemního plynu, které nelze v současnosti dobývat jinak.

Návrh však putuje z vlády do Poslanecké sněmovny s navrženým nesouhlasným stanoviskem a v legislativním procesu ho tak zřejmě čeká brzký konec.

Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) se na něm například nelíbí, že návrh zavádí zákaz použití všech metod hydraulického štěpení hornin při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek hořlavého zemního plynu, a to všeobecně na všechna ložiska, ačkoli záměrem navrženého zákona je zamezit použití u nekonvenčních ložisek hořlavého zemního plynu. Nekonvenčními zdroji jsou přitom myšleny získávání plynu z břidlic a takzvané zplyňování uhlí.

Podle MPO se totiž metoda už používá při geologických pracích a hornické činnosti i na ložiscích hořlavého zemního plynu konvenčního typu.

Klíčové ministerstvo životního prostředí zase míní, že návrh "flagrantně porušuje princip rovnosti všech před zákonem", když zakazuje i činnost, která je v Česku již několik desetiletí občasně využívána a doposud nebyly nikde zjištěny její významnější negativní dopady na životní prostředí a argumentuje také tím, že návrh zákona závažným způsobem zasahuje do podnikatelského prostředí.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) však po jednání vlády představil rozhodnutí vlády týkající se zákona o geologických pracích, které tuto problematiku částečně řeší. Stávající právní úprava zákona o geologických pracích totiž počítá s tím, že ministerstvo nestanovuje průzkumné území, pouze pokud to vyplývá ze surovinové politiky, politiky životního prostředí, a nebo pokud je tu jiný veřejný zájem.

"V zákoně není definováno, jaký to ten veřejný zájem je. Jestli je to čerpání nerostných surovin nebo ochrana životního prostředí či nějaký jiný. Vláda tímto úkonem jasně řekla, že prioritní veřejný zájem se jmenuje ochrana životního prostředí a tomu se má podřídit ono rozhodování," vysvětlil ministr. Do budoucna by se tak mělo při rozhodování o použití metody hydraulického štěpení byť jen k průzkumnému vrtu, měly hrát případné dopady na životní prostředí klíčovou roli.