Ústavní soud poprvé rokoval o žalobě na Klause. S jakým výsledkem?

Soud bude nadále shromažďovat podklady, uvedl generální sekretář Ivo Pospíšil. Předseda soudu Pavel Rychetský ani soudce zpravodaj Jan Musil s novináři mluvit nechtěli.Musil spolu s analytickým odborem soudu už v minulých dnech zpracoval srovnávací analýzu zahraničních právních úprav a rozhodnutí v případech takzvaného impeachmentu, kdy prezidenti demokratických zemí museli obhajovat své činy před tribunály. Například ve Spojených státech čelil impeachmentu prezident Bill Clinton kvůli lži po aféře se stážistkou Monikou Lewinskou. Impeachment hrozil také Richardu Nixonovi po kauze Watergate, nakonec ale sám rezignoval.

Na dnešní více než dvouhodinové poradě soudci diskutovali také o tom, zda lze v řízení o ústavní žalobě pokračovat po vypršení Klausova funkčního období. Zákon o Ústavním soudu ve znění platném v době podání ústavní žaloby tuto situaci výslovně neřešil. Pokud by soudci dospěli k závěru, že už se žalobou zabývat nemohou, museli by zastavit řízení.

Zatím není jasné, kdy se soudci znovu sejdou ke společné neveřejné poradě. Podle Pospíšila se k ústavní žalobě "vrátí v dohledné době". Tento týden už to nebude, pravidelná porada pléna se neuskuteční ani příští týden v úterý. Pokud se soudci nakonec začnou žalobou věcně zabývat, musejí podle zákona s desetidenním předstihem svolat veřejné jednání, což zatím neudělali. 

Podle Pospíšila není Klausovo vyjádření k žalobě v tuto chvíli vůbec podmínkou k tomu, aby soud v záležitosti rozhodl. "Zákon o Ústavním soudu nepředpokládá v této fázi, že by si soud vyžadoval vyjádření Václava Klause, ani nebyl vyzván, aby podal písemné vyjádření. Pouze mu byla žaloba doručena," řekl pro Českou televizi s dodatkem, že zaslání stanoviska k žalobě je samozřejmě Klausovým právem, ale není nutností pro soud. Pokud by ÚS podle Pospíšila přistoupil k věcnému projednání, konalo by se ústní jednání.

Ústavní žaloba:

Senátoři mají vůči odcházejícímu prezidentovi pět okruhů výtek. Jde o novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus - navzdory pravomocnému verdiktu - nijak nerozhodl. Dále senátorům vadí to, že Klaus dosud nepodepsal doplněk Lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny.

Poslední problém se týká přímo Ústavního soudu. Klaus podle senátorů porušil své povinnosti, když po dvou neúspěších v Senátu nenavrhl další kandidáty na soudce. Klausova nečinnost je podle ústavní žaloby výrazem despektu jak vůči Senátu, tak Ústavnímu soudu a směřuje k oslabení jedné z nejvýznamnějších pojistek demokratického zřízení.