Soud rozhodl: Klausovou velezradou se zabývat nebude

Klaus by se tak vyhnul veřejnému projednávání žaloby podané Senátem. Soud chce rozhodnutí nejprve doručit účastníkům řízení, ještě dnes výsledek zveřejní, řekl novinářům generální sekretář Ivo Pospíšil.

Soudci se dnes podle dostupných informací měli zabývat tím, zda vůbec lze v řízení o žalobě pokračovat po Klausově odchodu z Hradu. Podle dřívějšího vyjádření exprezidentova advokáta Marka Nespaly je vypršení mandátu důvodem k zastavení řízení.

Kdyby se chtěli soudci zabývat konkrétními argumenty obsaženými v žalobě pro velezradu, museli by svolat veřejné jednání. Na uzavřené poradě pléna tak mohli pravděpodobně rozhodnout jen o zastavení řízení.

Pro žalobu na tehdejšího prezidenta bylo 38 senátorů, 30 hlasovalo proti. Počínání senátorů odsoudil Klausův nástupce Miloš Zeman, premiér Petr Nečas či ministr financí Miroslav Kalousek.

Prezident Klaus podle návrhu ústavní žaloby tím, že udělil amnestii, kterou mimo jiné zastavil některá pravomocně neskončená trestní stíhání, výrazně zasáhl do fungování trestní justice, významně ji demotivoval v další práci a nezávislé činnosti a oslabil důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva a v existenci prvku spravedlnosti v rozhodování soudů a činnosti orgánů činných v trestním řízení a prezidenta republiky.

Prezident Klaus dále od 20. března 2012 nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu, byť se uvolnila celkem tři místa (20. března 2012, 6. června 2012 a 28. ledna 2013). Rovněž nevybral místopředsedu Ústavního soudu. Podle návrhu žaloby prezident nevyvinul ani žádnou odpovídající činnost směřující k obsazení uvolněných míst s výjimkou podání Senátu dvou návrhů na jmenování, se kterými Senát nevyslovil souhlas.

Klaus byl dále žalován proto, že odmítl podepsat dodatek Lisabonské smlouvy a otálel s podpisem Evropské sociální charty.