Ústavní soudkyně se zlobí: Žalobu na Klause jsme řešit měli

"Výhrady mám vůči celkové koncepci většinového stanoviska i jeho argumentačním jednotlivostem. Docházím k závěru, že důvody k zastavení řízení nejsou dány a ústavní žaloba měla být věcně projednána. Tím v žádném případě nemá být řečeno, že bych byla přesvědčena o důvodnosti podané ústavní žaloby," napsala Janů.

Odlišné stanovisko uplatnil také soudce Stanislav Balík, ten ale nesouhlasil pouze s odůvodněním. Sám byl pro zastavení řízení, ale z jiných důvodů, které osvětluje spíše v náznacích a metaforách.

"Kdo jsou poškození? Oni, kteří prezidenta vítávali chlebem a solí? Ti, kteří mu podle průzkumů dlouhodobě v mnoha desítkách procent vyjadřovali důvěru? Oni, kteří jeho jménem zaštiťovali své akce? Ti, kteří žádali o autogram do jeho knih?" ptá se Balík ve svém krátkém disentu. Obě odlišná stanoviska tvoří součást usnesení ÚS, mají ale spíše akademický význam.

Důvodem zastavení řízení je to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Ivo Pospíšila se řízení o ústavní žalobě svým charakterem vymyká ostatnímu rozhodování Ústavního soudu, v mnohém připomíná trestní řízení. "Primárním účelem toho řízení je v podstatě odstranění z funkce prezidenta, který poškozuje zájmy státu a právního státu, což neplatí v případě, kdy uplynulo funkční období bývalého prezidenta," uvedl pro ihned.cz Pospíšil.

Někdejší Klausův kancléř a ředitel jeho nového institutu Jiří Weigl řekl, že verdikt byl očekávaný. "Je logické, že Ústavní soud takto rozhodl," uvedl Weigl. Celá kauza podle něj byla nesmyslná a dehonestující. "Stalo se to, co se stát mělo. A to je dobře," dodal Weigl.

"Šlo o dehonestaci, pošpinění Klause a zviditelnění se, snahu znemožnit mu návrat do politiky. Klaus by měl podat normální občanskou žalobu," uvedl šéf senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera.