ČSSD by drtivě vyhrála volby před KSČM, pravice je ve smrtelné křeči

Jak šetření společnosti SANEP dále ukazuje, v dubnu by oproti dubnovému šetření společnosti SANEP posílila i třetí nejsilnější strana TOP 09, a to se ziskem 14,5% hlasů (březen 13,2%), což by ji zaručilo v hypotetických dubnových volbách do Poslanecké sněmovny 35 mandátů (březen 32 mandátů). TOP 09 si tak upevňuje svoji pozici nejsilnější pravicové strany, která by se navíc umocnila ve spojení se Starosty a nezávislými (STAN), kteří by stejně jako v březnu aktuálně získali 1,1% hlasů rozhodnutých voličů.

Pod deseti procentní hranicí se v dubnu ocitají se ziskem 9,3% (22 mandátů) občanští demokraté, kterým se nedaří zastavit propad volebních preferencí. ODS tak během měsíce ztratila podporu dalších 0,9% voličů a přišla by tak oproti březnovým hodnotám o tři poslanecké mandáty.

Pátou nejsilnější parlamentní stranou by se aktuálně stala Strana Práv Občanů ZEMANOVCI se ziskem 8,4% hlasů a 20 poslaneckými mandáty. SPOZ si tak oproti minulému měsíci polepšila o jednu desetinu procentního bodu.

Poslední stranou, která by aktuálně získala poslanecká křesla je KDU-ČSL se ziskem 6,1% hlasů a 15 poslaneckými křesly.

Aktuální výsledky šetření společnosti SANEP, které představují teoretický volební zisk stran, které mají své zástupce v dolní komoře Poslanecké sněmovny ČR a dále politických stran, které v šetření společnosti SANEP překročily tříprocentní hranici, poukazují na opětovný propad volebních preferencí ODS. Pravicoví voliči tak nadále dávají přednost TOP 09, jejíž preference nadále narůstají, před stávající nejsilnější vládní stranou ODS.

Z celkového pohledu rozložení sil v Poslanecké sněmovně je pak zřejmé, že voliči dávají najevo svoji nespokojenost se stávající koaliční vládou a celkovou politickou situací výrazným preferování levicových stran v čele s ČSSD. Novým levicovým subjektem by se pak v případě řádných sněmovních voleb mohla vedle ČSSD a KSČM stát SPOZ, jejíž volební preference se ustalují na úrovni 8-9%, což by této straně podporované prezidentem Milošem Zemanem mohlo zajistit místo na vrcholné politické scéně.

Podstatné však pro budoucnost SPOZ bude, zda si dokáže vytvořit stabilní voličskou základnu, která je složena i z voličů ČSSD. Levicově orientovaný volič má navíc více možností v podobě podpory ČSSD, KSČM, ale i LEV21 či právě SPOZ. Pro tyto politické subjekty bude tak velmi složité se od sebe programově odlišit. Spíše lze očekávat určitou programovou identičnost těchto stran a proto svoji roli budou pro levicově smýšlející voliče hrát osobní empatie či antipatie vůči vrcholným představitelům těchto stran či potřeba vytvořit silný levicový subjekt na což bude bezpochyby u voličů apelovat ČSSD.Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z dubnového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 58,3% rozhodnutých voličů, a také údajů posledních sněmovních voleb.

Volební hypotetický model společnosti SANEP ukazuje, že vítězná ČSSD s 67 mandáty by vytvořila pohodlnou vládní většinu v sedmi možných volebních koaličních uskupeních. Jako jedna z reálných variant možné koaliční vlády by byla aktuálně možná i případná koalice ČSSD, SPOZ a KDU-ČSL, která by disponovala většinou 102 hlasů.

Ústavní většinu v podobě 128 mandátů by pak disponovalo koaliční spojení ČSSD, KSČM a SPOZ.

Sociální demokraté by však mohli vládnout i v koalici pouze s KSČM, s níž by disponovali silou 108 hlasů.

Do rozložení povolebních sil však stále mohou zasáhnout i menší strany, které se přibližují pětiprocentní hranici, a tedy vstupu do Poslanecké sněmovny.