Rozkol v Ústavu totality vyvrcholil, vědecká rada už není

Praha - Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se rozpadla, na protest proti odvolání ředitele Daniela Hermana a vývoji v ústavu odešlo, nebo se na to chystá všech 15 členů. Na webu ÚSTR je v seznamu vědecké rady psán už jen ředitel Národního muzea Michal Lukeš, který ale dnes na dotaz ČTK uvedl, že se chystá také odejít.

S novou ředitelkou Pavlou Foglovou se dnes nedohodl na další práci 1. náměstek Eduard Stehlík.

Z ÚSTR odchází, mimo jiné proto, že nesouhlasí se zvažovaným odvoláním ředitelky Archivu bezpečnostních složek (ABS) Zlatuše Kukánkové. Na její místo má nastoupit Světlana Ptáčníková, která už z ABS má zkušenosti a o funkci ředitelky dřív usilovala. Archiv spadá pod ÚSTR.

Odvolání Kukánkové, která se postavila za Hermana, musí nejdříve projednat hlavní rada ÚSTR. Ta odvolala minulou středu Hermana, nahradila ho Foglovou. I kvůli archivu a stavu digitalizace archiválií komunistických složek členové hlavní rady ústavu Hermana radní kritizovali.

"Byl jsem odvolaný asi před hodinou," sdělil iDNES.cz před jedenáctou dopoledne historik Eduard Stehlík, bývalý pracovník Vojenského historického ústavu a do pondělka první náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů.

Petruška Šustrová, šéfka politiky jmenované Rady ÚSTR, v České televizi prohlásila, že se Stehlík pouze rozhodl nepokračovat. Odvolaný historik ale iDNES.cz řekl, že to tak nebylo. Odvolání podle něj šlo ráz na ráz.

Vědecká rada je odborný poradní orgán pro badatelskou činnost ÚSTR. Členy na návrh ředitele ústavu schvaluje hlavní rada instituce (právě tato hlavní rada odvolala ředitele ústavu Hermana). Členové vědecké rady se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je na rozdíl od člena hlavní rady neplacená, připomíná idnes.cz.

Na protest proti odvolání Hermana rezignoval ve vědecké radě třeba i historik Igor Lukeš. "Daniel Herman je čestný člověk, který vykonal pro ÚSTR v krátké době veliký kus práce. Je škoda, že ho teď - místo poděkováni, které by si zasloužil - vyhnali pomoci lži a v důsledku konspirace," uvedl v dopise profesor Bostonské univerzity Lukeš.

Dodal, že kritikové Hermana překazili slibně se rozvíjející projekt. Je mu líto, že se Hermana podařilo vystrnadit pomocí takových pseudoargumentů, jako že v ústavu "nejsou splňovány základní standardy vědecké práce". Podotkl, že pod Hermanovým vedením ústav vydal důležité monografie a jeho úspěchy v internacionalizaci ústavu z ÚSTR udělaly v očích zahraničních odborníků respektovanou instituci.

Historik Lukeš není zdaleka jediný odborník, který rozhodnutí Rady ÚSTR ostře kritizuje. O situaci v ústavu a chystaných personálních změnách v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ hovořil i badatel Radek Schovánek.

Co říkáte na odvolání ředitele ÚSTR Daniela Hermana?

Nejsem nezaujatý pozorovatel. Jsem zaměstnanec ústavu. Domnívám se, že Herman byl výborný ředitel, který nezasahoval do odborných věcí, ale dával prostor badatelům, aby mohli dělat svou práci. Jeho odvolání způsobem, kdy si paní předsedkyně rady jako úřední osoba (Petruška Šustrová - pozn. red.) otevře pivo a postaví si ho na stůl a pak odvolá ředitele a bez výběrového řízení jmenuje novou ředitelku, se mi nelíbí.

Chystají se v ÚSTR další personální změny?

Paní ředitelka minutu po svém zvolení řekla, že odvolá ředitelku Archivu bezpečnostních složek. Přitom nikdy ji neviděla, nikdy s ní nemluvila a o práci archivu nic neví. Na dotaz, jestli byla někdy v Archivu bezpečnostních složek, odpověděla, že ne, ale že tam zajde.

Proč si myslíte, že chce ředitelku Archivu bezpečnostních složek odvolat?

Myslím si to, co říká Herman. Jde jim o klíče k Archivu bezpečnostních složek. Nechtějí, aby se stávalo, že někdo dá proti Schwarzenbergovi lživý inzerát a za dvě hodiny je na webu zpráva, že to byl příslušník StB. Sociální demokracie se chystá vládnout s komunisty a bojí se, že na ně něco praskne, proto chtějí archivy zavřít.

ČSSD ústy místopředsedy Lubomíra Zaorálka odsoudila politizaci personálních změn a odmítla, že by jakkoliv kooperovala s komunisty. "To se nikdy nemělo stát, " konstatoval Zaorálek a pozastavil se nad slovními ataky vůči předsedkyni Rady ústavu Petrušce Šustrové, když připomněl její postoje za minulého režim.

Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) označil snahy kritiků změn za "pravicový bolševismus", který podle něj dokládá "zoufalství české pravice", která se prý v boji o voliče uchyluje k podobným atakům, píší Novinky.cz.

 

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr ČSSD historie

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy