Volím z nouze nejmenší zlo, říká téměř polovina voličů

Průzkum, který byl proveden počátkem dubna, ukázal velké rozpaky voličů. Pětina přiznala, že neví, kterou stranu by měla do poslanecké sněmovny volit, skoro desetina rozhodně volbu nějaké strany (byť jen hypoteticky) odmítla. Jakou motivaci mají ti ostatní, kteří nějakou stranu uvedli? A pro kolik z nich je volba nějaké strany jen východiskem z nouze?

Tazatelé STEM předkládali respondentům 12 charakteristik politické strany a respondenti ke každé z nich uváděli, do jaké míry se ta „jejich" strana, kterou uvedli jako svého favorita pro volby do poslanecké sněmovny, s těmito charakteristikami shoduje.

Graf na následující straně uvádí celkové výsledky za všechny respondenty, kteří v dubnovém průzkumu uvedli pro volbu do poslanecké sněmovny nějakou stranu. Pořadí důvodů je poměrně vyrovnané. Nejvíce se lidé hlásí k tomu, že volí „svou" stranu proto, že usiluje o změnu a podstatné reformy, že má důvěryhodné představitele a jasnou strategii do budoucna. Bezmála polovina stoupenců nějaké strany (43 %) přiznala, že strana jmenovaná ve volbě do sněmovny (tedy ve stranických preferencích) je pro ně jen východiskem z nouze. Je to však poněkud méně než loni.

Jaké aspekty „své" strany vyzdvihují stoupenci čtyř nejsilnějších stran? Jasná strategie, důvěryhodnost a profesionalita představitelů jsou sdíleny univerzálně. Stoupenci komunistů zdůrazňují akceschopnost strany, schopnost naslouchat občanům a vysvětlovat i řešit problémy s klidem a rozvahou. Odráží se v tom jejich pevný vztah ke straně. Ve schopnosti naslouchat lidem a vysvětlovat věci se jim blíží stoupenci ČSSD. Příznivci pravicových stran zdůrazňují úsilí o změny a reformy, přiznávají slabší práci v regionech a obcích a zejména schopnost vysvětlovat věci lidem a menší schopnost jim naslouchat. Polovina lidí, kteří by volili TOP 09, uvedla, že tato volba je pro ně jen východiskem z nouze, trochu lépe je na tom voličstvo ODS (43 %) a ČSSD (40 % volby z nouze).Jednoznačně nejpevnější voličské jádro mají ze čtyř nejsilnějších stran komunisté, a proto i podíly jejich příznivců, kteří „zcela souhlasí" s charakteristikami KSČM, jsou vysoké. Zajímavější je porovnání „uvnitř strany", tedy toho, jaké jsou pro stoupence jednotlivých stran nejčastěji uváděné hlavní důvody volby.

Stoupenci komunistů volí tuto stranu především proto, že umí naslouchat občanům, že je podle nich zárukou pevného řádu a zachování tradic, a jsou častěji přesvědčeni i o tom, že představitelé KSČM v krizových situacích jednají s klidem a rozvahou – „skórují" tedy nejvíce ve skupině „tradice a rozvaha".

Zcela odlišné důvody motivují stoupence pravicových stran. Ti staví svou volbu především na programové reformní orientaci ODS a TOP 09, na tom, že tyto strany mají jasnou strategii do budoucnosti.

Stoupenci sociální demokracie jsou někde mezi těmito póly. Poměrně vyrovnaně uvádějí jako hlavní důvod volby strategii strany, tradici a rozvahu a také důvěru k představitelům. Celkový profil je však nevýrazný, chybí jasný hlavní motiv volby.Pokud jde o vývoj důvodů volby levicových stran v posledních dvou letech, stojí za povšimnutí zejména pokles motivace spojené s představiteli strany a s její akceschopností v případě ČSSD a na druhé straně pokles volby KSČM jako východiska z nouze, který se odehrál v posledním roce.