Advokáti "rejžují" na malých dluzích, Ústavní soud: A dost!

Podle senátorů vyhláška neplnila svůj účel, nezohledňovala faktickou náročnost sporů a dělala z vymáhání malých částek výnosné podnikání. Vyhlášku považovali za jednu z příčin systémových problémů české justice, včetně jejího zahlcení množstvím sporů o bagatelní částky. ÚS dospěl k závěru, že vyhláška skutečně motivovala věřitele k vedení sporů jen kvůli tomu, aby získali paušální náhradu nákladů řízení.

Senátoři upozornili, že k vymáhání pohledávek si advokáti díky přiznávaným odměnám udělali výnosný byznys. S dluhy se proto mezi nimi obchoduje, dělí se na více částek, aby měli advokáti nárok na vícenásobné náhrady. "Podle navrhovatelů vytváří přísudková vyhláška v nižších pásmech hodnoty sporu situace, ve kterých je přiznaná úhrada nákladů obecně zjevně nepřiměřená povaze a obsahu sporu," uvedla Pelcová.

"Lze pozorovat zajímavý společenský jev - z vedení sporů se stává podnikatelský obor," řekl soudce zpravodaj Jan Musil. Specializované firmy podle něj obchodují s drobnými pohledávkami jako se zbožím.

"Justice se dostává do polohy nikoliv tradičního ochránce práv. Justice se stává inkasní agenturou," doplnil Musil. Zmínil také sociální dopady vyhlášky, která dlužníky i kvůli malým částkám zatížila značnými náklady řízení, vedla k dalším dluhům a exekucím. Nález Ústavního soudu vstoupí v platnost dnem publikování ve Sbírce zákonů.

Podle přísudkové vyhlášky se počítaly například částky, které hradí dlužníci v prohraných sporech jako náklady řízení svým věřitelům. Peníze obvykle končí u advokátů. ÚS už před časem rozhodl, že u takzvaných formulářových žalob o částky do 10.000 korun nesmí přiznané náklady přesáhnout hodnotu původního dluhu.

Hlavním zastáncem přísudkové vyhlášky bylo ministerstvo spravedlnosti. Naopak Česká advokátní komora neměla k návrhu senátorů vyhraněný názor. "Bude-li vyhláška zrušena, nestane se nic. Advokacie existovala před vyhláškou, bude existovat i po ní," řekla před vyhlášením rozsudku mluvčí Chaloupková.