SPR-RSČ skončila, řekl soud. Sládek je v propadlišti dějin

Proti rozhodnutí NSS neexistují řádné opravné prostředky. Strany by se ale teoreticky mohly obrátit na Ústavní soud a požádat jej, aby posoudil, zda je rozhodnutí o rozpuštění ve shodě s ústavním pořádkem.

SPR-RSČ patřila od počátku 90. let až do roku 1998 k parlamentním stranám, poté se vliv republikánů zmenšoval. Strana vedená Miroslavem Sládkem proslula například extremistickou rétorikou a obstrukcemi při schůzích sněmovny. Sládek sám třikrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. V programu strany se objevovaly nacionalistické a xenofobní názory.

Jak strana ve skutečnosti fungovala, nastínil časopis Reflex.

První rozkol ve straně přišel hned před volbami v roce 1990. Tehdy nechal Sládek vyhodit své kritiky z kandidátek těsně před odevzdáním na Ústřední volební komisi. Měli prý pozitivní lustrační osvědčení. Vtip byl v tom, že SPR–RSČ o lustrace nikdy nepožádala.

Poslanec neposlanec – pokud se stranické porady konaly někdy na venkově, každý den byla rozcvička a pak se hrál fotbal. Hráči mužstva, které prohrálo, museli udělat před předsedou padesát kliků. Jednoho člena vyloučil dokonce kvůli tomu, že mu zbaštil poslední palačinku – Sládkovu to oblíbenou pochoutku.

Vedle fobií z Cikánů, narkomanů, soudců, ostatních politiků a celé plejády dalších je Sládek znám i jako odpůrce Němců, především těch sudetských. Jenom pár zasvěcených ovšem ví, že to mohlo být úplně naopak. Zavilého nepřítele ze Sládka udělal legendární vůdce bavorských nacionalistů Schönhuber, když českým republikánům odmítl finanční výpomoc.

Ostatně měl-li Sládek ještě něco raději než palačinky, jsou to právě peníze. Zaměstnanci poslaneckého klubu museli pravidelně odevzdávat část své výplaty a ještě dlouho po zániku strany se neúspěšně o zrekvírované částky soudili. Dodnes jsou přesvědčeni, že strana vlastně fungovala jako Sládkova soukromá firma.

Poté, co původní SPR-RSČ v roce 2001 skončila v konkurzu, přelila se většina straníků do nového subjektu pojmenovaného Republikáni Miroslava Sládka. Pod původním názvem se strana vrátila na scénu v roce 2008, na dřívější úspěchy však nenavázala.

Národní strana existovala od roku 2002 a v několika posledních letech už nevyvíjela činnost. Nejznámější tváří byla někdejší předsedkyně Petra Edelmannová. Strana vystupovala například proti členství v EU a proti islamismu. Hlásila se k odkazu takzvaných staročechů v české politice v 19. století. Soudci dnes také pozastavili činnost Nezávislých pro Prahu, Občanského hnutí pro Mimoň, Strakonické veřejnosti a Nové budoucnosti.