SPR-RSČ skončila, řekl soud. Sládek je v propadlišti dějin

Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) dnes rozpustil Sdružení pro republiku - Republikánskou stranu Československa (SPR-RSČ). Vyhověl tak návrhu vlády, zjistila ČTK z úřední desky. Důvodem jsou nedodané výroční finanční zprávy za roky 2006 až 2011. NSS už před třemi lety pozastavil republikánům činnost. Strana měla možnost zprávy doplnit, ale neudělala to.

Proti rozhodnutí NSS neexistují řádné opravné prostředky. Strany by se ale teoreticky mohly obrátit na Ústavní soud a požádat jej, aby posoudil, zda je rozhodnutí o rozpuštění ve shodě s ústavním pořádkem.

SPR-RSČ patřila od počátku 90. let až do roku 1998 k parlamentním stranám, poté se vliv republikánů zmenšoval. Strana vedená Miroslavem Sládkem proslula například extremistickou rétorikou a obstrukcemi při schůzích sněmovny. Sládek sám třikrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. V programu strany se objevovaly nacionalistické a xenofobní názory.

Jak strana ve skutečnosti fungovala, nastínil časopis Reflex.

První rozkol ve straně přišel hned před volbami v roce 1990. Tehdy nechal Sládek vyhodit své kritiky z kandidátek těsně před odevzdáním na Ústřední volební komisi. Měli prý pozitivní lustrační osvědčení. Vtip byl v tom, že SPR–RSČ o lustrace nikdy nepožádala.

Poslanec neposlanec – pokud se stranické porady konaly někdy na venkově, každý den byla rozcvička a pak se hrál fotbal. Hráči mužstva, které prohrálo, museli udělat před předsedou padesát kliků. Jednoho člena vyloučil dokonce kvůli tomu, že mu zbaštil poslední palačinku – Sládkovu to oblíbenou pochoutku.

Vedle fobií z Cikánů, narkomanů, soudců, ostatních politiků a celé plejády dalších je Sládek znám i jako odpůrce Němců, především těch sudetských. Jenom pár zasvěcených ovšem ví, že to mohlo být úplně naopak. Zavilého nepřítele ze Sládka udělal legendární vůdce bavorských nacionalistů Schönhuber, když českým republikánům odmítl finanční výpomoc.

Ostatně měl-li Sládek ještě něco raději než palačinky, jsou to právě peníze. Zaměstnanci poslaneckého klubu museli pravidelně odevzdávat část své výplaty a ještě dlouho po zániku strany se neúspěšně o zrekvírované částky soudili. Dodnes jsou přesvědčeni, že strana vlastně fungovala jako Sládkova soukromá firma.

Poté, co původní SPR-RSČ v roce 2001 skončila v konkurzu, přelila se většina straníků do nového subjektu pojmenovaného Republikáni Miroslava Sládka. Pod původním názvem se strana vrátila na scénu v roce 2008, na dřívější úspěchy však nenavázala.

Národní strana existovala od roku 2002 a v několika posledních letech už nevyvíjela činnost. Nejznámější tváří byla někdejší předsedkyně Petra Edelmannová. Strana vystupovala například proti členství v EU a proti islamismu. Hlásila se k odkazu takzvaných staročechů v české politice v 19. století. Soudci dnes také pozastavili činnost Nezávislých pro Prahu, Občanského hnutí pro Mimoň, Strakonické veřejnosti a Nové budoucnosti.

Související

Václav Klaus

Klaus definitivně bez pokuty za projev bez roušky. NSS potvrdil její zrušení

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil zrušení pokuty pro bývalého prezidenta Václava Klause za projev bez roušky v době pandemie covidu-19, zamítl kasační stížnost ministerstva zdravotnictví proti zrušujícímu rozsudku pražského městského soudu. Ministerstvo také musí Klausovi zaplatit náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jde zhruba o 4100 korun. ČTK to zjistila z úřední desky NSS. Bývalý prezident dnes v reakci na rozhodnutí NSS pro ČTK uvedl, že vyhrál rozum nad snahou státu diktovat lidské životy.

Více souvisejících

Nejvyšší správní soud Miroslav Sládek

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 22 minutami

před 55 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy