O posledním správném kroku premiéra Nečase

Ti, kteří byli zatčeni, nejsou politici - ani jeden - a místa, kde se razie prováděly, nejsou místy, kde se dělá vrcholná politika. Trio Fuksa-Šnajdr-Tluchoř mezi politiky dnes nepatří ani omylem (i když kdysi tomu tak bylo), Nagyová je úřednice a další tři jsou vojáci. Na úřadu vlády nebyla policie vyšetřovat, ale informovat.

Samozřejmě, je možné (a myslím, že docela pravděpodobné), že na "politiky" dojde - že hlavním jádrem vyšetřování bude nelegální propojení mezi politickými stranami a velkým byznysem. Ale zatím to na stole není, takže je korektní říkat pouze to, že vyšetřování se týká státní správy, klidně lze říci, že na velmi vysokých místech státní správy - nikoli však v politice.

Zájem médií o (například) soukromý život Nagyové je z pohledu "média píší o tom, co chtějí lidé číst" pochopitelný, ale opět nekorektní. Pokud chtějí média něco zjišťovat, a ne pouze přenášet tiskové konference šéfa vyšetřovatelů či premiéra, musí jít po jedné jediné věci: z čeho jsou dotyční obviněni. Dokud toto nebude řečeno, musí novináři klást do omrzení na tiskovkách jednu a tu stejnou otázku: z čeho byl jeden, první, druhý, třetí, čtvrtá, pátý, šestý a sedmí obviněni, z jakého trestného činu, jak zní přesně sdělené obvinění, přesná formulace.

Zatím se totiž dění prezentuje tak, jakoby samotnou vinou dotyčných bylo to, že je policie zatkla a provedla "razii", kdy zabavila to nebo ono, a nyní se bude vyšetřovat, jak dokonce zní oficiální vysvětlení policie i státního zastupitelství. Je zatím brzo hodnotit, jestli silový zákrok 400 zakuklených policistů byl adekvátní nebo ne, ale není možné připustit tezi, že se nejdříve pozatýká, pozabavují materiály a nyní začne vyšetřování. To bychom skutečně žili v policejním státě, kdy se nejdříve zatýká a pak se hledá (nebo vyrábí?) vina. Pokud totiž prokurátor dá povolení k takovémuto zákroku (a bez něj to nejde), musí už mít připraveno obvinění. V opačném případě, pokud dostatek důkazů není, musí policie šetřit "v rukavičkách", tedy maximálně s využitím sledování, odposlechů atd.

Pozornost a žádosti médií o informace se nyní navíc musí soustředit na prokuraturu státní zastupitelství daleko více než na policii: ta vyšetřuje na pokyn státního zástupce, předává mu výsledky a ten je pak povinen informovat veřejnost. Ten má říci: jmenovaní byli obviněni z těch a těch trestných činů, předáni do vyšetřovací vazby z těch a těch důvodů, a nyní nám prosím dejte tři-čtyři týdny klidu na došetření a prozkoumání zabavených údajů, následně sdělíme více. Neustálé dotazy na policii, která vlastně jen koná na příkaz a předává zjištěné údaje výš, jsou nemístné.

Požadavky na klid a současné informování jsou trochu protichůdné, ale prokuratura (nebo policie, má-li mandát mluvit) je musí umět zvládnout. Pokud chce klid, musí říci: potřebujeme jej na to a na to, víme, že je naší povinností informovat, jelikož se to týká veřejného dění a v podstatě "peněz váš všech", peněz občanů, ale chystáme se ještě na pár dalších rybiček a nechceme je vyplašit. Na druhé straně však není nejmenší překážka říci všechno důležité týkající se již obviněných a zatčených, protože ti jsou stejně dostatečně vyplašení, a jednak jsou už za katrem.

Proč to dozoruje Olomouc a Ostrava

Důvod, proč tyto případy řídí státní zástupce z druhého konce republiky, je snad nad slunce jasný. Kdykoli se zasahuje proti "mafii", tedy očekávané chobotnici s mnoha chapadly, u nichž nevíme, kam přesně zasahují, musí být zásah naprosto utajený, neprozrazený. Pokud necháte "Pražáka vyšetřovat Pražáky" (či "Olomoučáka Olomoučáky"), šance, že někdo z chapadýlek chobotnice je zrovna policajt, který dá podezřelým echo, aby jednak zdrhli pryč, jednak spálili důkazy, je nebezpečně vysoká. Odnepaměti takovéto akce chystají policajti z vedlejšího města a dobře vědí proč.

Chce opozice vědět, co se stalo, nebo se jen dere k moci?

Zaráží mě, že tuto věc média nedemaskují více. Pečlivě jsem poslouchal proklamace opozice (ČSSD, KSČM) a nenašel jsem tam jediné slůvko, jediné vyjádření "chceme vědět, co se stalo, co dotyční udělali". Proč? Protože je to nezajímá a už ani nedokáží předstírat, že je to zajímá. (Dokonce si nedokáží ani uvědomit, že by se měli tvářit kvůli veřejnosti, že je to zajímá a že to je samozřejmě na aféře to nejpodstatnější - co se doopravdy stalo, co kdo spáchal).

Volají pouze po odstoupení, jinými slovy po předčasných volbách - pouze z toho důvodu, že momentálně mají nejvyšší preference a vyhrají je asi s velkým náskokem. (Za rok a něco může být situace o hodně jiná - přestává se totiž šetřit a začne se dávat více chleba a her, což hamižný český národ umí ocenit). Jde jim tedy pouze o to, aby se v tuto vhodnou chvíli prodrali k moci. Vím, že neříkám nic objevného, ale je potřeba tento motiv zdůrazňovat, aby si to voliči přebrali.

(Poznámka: článek byl psán v pátek, následující odstavec i něco z výše uvedeného je neaktuální. Rozhodl jsem se to ale ponechat v původním znění, komu to vadí, zaměňte si čas budoucí a způsob podmiňovací za čas minulý a je to)

Proč by měl Petr Nečas přece jenom odstoupit

Nejsem příznivcem odstupování politiků okamžitě, kdy cokoli stane, a vyjádření "v každé civilizované zemi by bla bla okamžitě atd." je jen povinným rituálním tanečkem, občas zcela nechutným, když jej pronese například člověk jménem Vít Bárta. A je mě jasné, že tady by odstoupení premiéra mělo skutečně další silné důsledky.

Ale přece jenom - i když je to jen o kousínek za hranou, nijak výrazně - by zde premiér odstoupit měl. Důvody jsou dva, každý je relativně silný, v součtu je to pak ještě silnější.

Prvním je "handl" lukrativních míst pro naše tři krále za odstoupení z poslaneckých postů. Rozlišujme prosím dvě věci: něco jiného je, když existují "uložení" ex-politici či ex-poslanci, momentálně bez práce, nicméně relativně osvědčení, vyznající se ve státní správě a manažersky kompetentní, a dostanou právě z tohoto důvodu flek v dozorování některé ze státních firem. To je v pořádku a vlastně tomu ani jinak nemůže být, dozor nad státními podniky musí být částečně politický a částečně odborný (tj. v dozorčích a správních radách musí být jedni i druzí). Vláda má za tyto státní podniky odpovědnost, musí tedy mít i pravomoci, a to pravomoci politické.

Zcela odlišnou věcí ale je, když premiér ještě v situaci, kdy dotyční ještě poslancují a rebelují, s nimi už dopředu vyjedná a jasně deklaruje, podmíní "hele hoši, když odstoupíte z poslaneckých postů, já vám to vynahradím čtvrtmiliónovými platy ve státních podnicích". To je, ať si Nečas říká co chce, úplatek,  navíc z veřejných peněz. (Nečas samozřejmě neřekl nic o platu, ale kolik se v dozorčích radách velkých gigantů bere, je dobře známé).

Druhá věc je pak záležitost, až trochu tragikomická, s paní "vrchní ředitelkou kanceláře". Premiér je zodpovědný za své přímé podřízené, tak jako každý manažer nebo vrcholný úředník. (Je samozřejmě v jakési přenesené zodpovědnosti odpovědný za všechny své podřízené, tedy teoreticky za každého mravence ve státní správě, ale zdravý rozum nám říká, že toto si ohlídat nelze, a že tedy pokud vezme úplatek starosta Maršovic, nežádejme odstoupení premiéra). Ale za ty osoby, které mu přímo podléhají, které si notabene on sám vybírá a ustanovuje do funkcí - tedy ne například ministry z jiných stran, ale určitě ministry vlastní, a samozřejmě zcela určitě "vrchního ředitele své kanceláře" - zodpovědný je. Paní Nagyová se zcela zjevně chovala jako utržená z řetězu a semtam taky spíše jako paní premiérová - o tom, kdo je vlastně na úřadu vlády nejmocnější, se hovoří dva roky, nikoli posledních pár dní. Toto je profesní a manažerské selhání, které je stěží odpustitelné. Milostný románek je pak selháním, které premiérovi "ubírá body" - tohle by se stávat nemělo, ale stalo se, důvěra v kompetenci a integritu předsedu vlády země narušena je.

Je to trochu paradox: Nečas není špatný premiér. (Říkám to s výhradou, že nevím, co ještě vyšetřování ukáže). Dostal do vínku stranu bez schopných lidí (ty vyhnal jeho před-předchůdce Klaus), zemi v ekonomické krizi, dostal do vínku koalici s šílenci z Věcí veřejných (jinak to ale sestavit nemohl), a s TOP 09, tedy se svým přímým konkurentem, který ze všeho nejvíc touží po sestřelení ODS a přebrání pravicových voličů. Dělá kroky, které jsou nepopulární, ale dělá je, protože jsou správné: v podstatě prostírá stůl sociální demokracii, ač by nemusel.

Připomíná mě to fotbal. Jeden tým hraje tvrdě, záludně až na samé hranici pravidel, zdržuje, finguje. Druhý hraje slušně a pohledně, ale pak zahraje nechtěnou ruku v šestnáctce. A musí přijít penalta - taková jsou pravidla hry. Proto, až je to trošku nevděčné a trošku nespravedlivé, by si měl současný premiér tu červenou kartu udělit.

(dopsáno v pondělí)

Nečas tím, že odstupuje, učinil morálně správnou věc, která povede ke špatným koncům. Osud vlády země totiž vložil do ruky nejpomstychtivějšímu, nejzáludnějšímu a bezskrupulóznímu člověku – prezidentu Zemanovi. To všichni vědí a všichni se děsí, jakou hru s jediným cílem – posílení vlastní moci – teď bude Zeman hrát a všichni vědí, že tento člověk, na rozdíl od Klause, nemá vůbec žádné zábrany.

Má člověk učinit morálně správnou věc, i když ví, že povede k horším koncům, než kdyby ji neučinil? Ano, má.Článek vyšel na webu Bloc.cz.