Začne válka prezident-premiér? Změnit ústavu je risk, varují právníci

Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze by se takové změně nebránil za předpokladu, že se o ní bude uvažovat v širším kontextu. "Já si nemyslím, že si můžete z německého modelu zrovna vybrat tento komponent, když to má širší souvislosti," říká Kysela a jmenuje například nepřímo voleného prezidenta a výrazně silnější postavení spolkového kancléře.

"Reagovat na tuhle konkrétní situaci tím, že si vytáhnu nějaký institut, který u nás může fungovat úplně jinak než u nich, tím že bude odlišný kontext, my připadá úplně scestné," upozorňuje Kysela. Změna by podle něj předpokládala hlubší diskuzi, při níž je nutné se rozhodnout, "jestli se vám spíš líbí Paříž, nebo Berlín, jestli chcete mít spíš silného prezidenta, nebo spíš silného premiéra."

Podle politologa Josefa Mlejnka by posun k německému systému, kterým se prý inspirovala řada evropských ústav, jasně posílil postavení premiéra na úkor prezidenta. Upozornil také, že se již nyní může Sněmovna proti jednání prezidenta bránit tím, že se rozpustí. O to nyní usilují opoziční ČSSD, KSČM a Věci veřejné, ale zatím nemají potřebných 120 hlasů. Mlejnek také vyjádřil přesvědčení, že je to přímá volba prezidenta, která u nás do značné míry nabourává systém a může posílit politickou nestabilitu.

Ústavní právník Jan Kudrna ale upozorňuje, že ke stabilitě by nutně nemuselo vést opatření po německém vzoru, pokud nebude stabilní Poslanecká sněmovna. I on je přesvědčen o tom, že nemůže jít o čistě dílčí změnu jedné věty ústavy, ale o součást širšího komplexu změn.

Další ústavní otázkou, o níž se v posledních dnech hovoří, je možnost vyjádření nedůvěry Rusnokově vládě ještě předtím, než Sněmovna bude hlasovat o její důvěře. Podle Kysely něco takového možné je. 

Také podle Kudrny by to formálně možné bylo, i když by takový krok považoval za obrácení smyslu tohoto institutu. Bylo by to prý podobné, jako kdyby dnes někdo vyslovoval nedůvěru vládě Petra Nečase (ODS), která je přitom již v demisi.

Možnost přiblížit českou ústavu Berlínu zmínil v rozhovoru pro Hospodářské noviny i předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. Jako předvolební propagaci dále označil fakt, že tři navržení ministři do Rusnokovy vlády jsou spojeni se SPOZ. Tedy stranou, jejímž čestným předsedou je prezident Miloš Zeman.

Místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš ale Sobotkovy obavy vyvrátil. "Kandidáty SPOZ schvaluje krajská konference, která ještě nebyla. V tuto chvíli žádná jména nejsou jasná a jsou čistou spekulací. Řešení kandidátů do parlamentu není nyní otázkou na pořadu dne," řekl serveru IHNED.cz.

To ale neznamená, že kandidáti na ministry nejsou se SPOZ nijak spojeni. Sám Rusnok v komunálních volbách v roce 2010 vedl kandidátku zemanovců do zastupitelstva v Praze-Vinoři. Straně radil i v ekonomických otázkách, v létě 2011 kupříkladu publikoval coby vedoucí odborného týmu SPOZ pro oblast financí článek o dluhové krizi v Evropě.

Podle politologů může Rusnokův krok zemanovcům v nadcházejících volbách výrazně pomoci. I kdyby se konaly za čtvrt roku nebo za rok.

"Podívate-li se na historii úřednických vlád po roce 1989, tak hlavně v těch prvních měsících šla důvěra velmi výrazně nahoru. A to se samozřejmě do určité míry promítne do důvěry i vůči SPOZ," myslí si politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.

Podle něj navíc nová vláda nebude mít šanci toho moc zkazit. "Nebude mít žádný dalekosáhlejší úkol. Pokud se objeví skandály v souvislosti s jejími členy, tak bych počítal, že se začnou vynořovat s nějakým časovým odstupem. Pokud to mám shrnout, pro SPOZ je úřednická vláda pochopitelně výhra v loterii," dodává.

(Zdroj: iHned.cz)