Zeman exkluzivně prozradil: Plánuje režim tvrdé ruky?

Berlín/Praha - Prezident nemůže podle Miloše Zemana změnit českou ústavu, může ale změnit ústavní zvyklosti. Hlava státu na to poukázala v rozhovoru pro dnešní vydání německého listu Handelsblatt.

"Ani přímo zvolený prezident nemůže změnit ústavu. Co ale změnit můžu, jsou ústavní zvyklosti, které v ústavě nejsou. To se týká i jmenování velvyslanců," řekl Zeman. Právě kvůli otázce velvyslanců vedl prezident spor s dosavadním ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.Zeman se v rozhovoru, který se týkal především podpory investic v době krize, hovořil i o úřednické vládě designovaného premiéra Jiřího Rusnoka. Zopakoval, že nejdůležitějším úkolem kabinetu bude sestavení nového rozpočtu. O osudu Rusnokovy vlády, která patrně nezíská důvěru parlamentu a do podzimu skončí, ale odmítl spekulovat.

"Musíme počkat na hlasování Poslanecké sněmovny," řekl Zeman s tím, že možnost předčasných voleb vítá. "Pokud dolní komora nové volby odmítne, budeme muset znovu vyjednávat," dodal o možnosti, kdy poslanci Rusnokovi důvěru nedají a zároveň odmítnou rozpuštění parlamentu.

Zeman rovněž řekl, že na rozdíl od svého předchůdce v prezidentském úřadu a velkého kritika Evropské unie Václava Klause chce, aby Česko bylo součástí jádra evropské integrace. "Proto jsem například podepsal fiskální dohodu (nový záchranný fond eurozóny) a ve svém sídle vyvěsil unijní vlajku," vysvětlil.

V Česku sílí hlasy po změně ústavy

Podle vyjádření předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky pro Hospodářské noviny by měla kandidáta na premiéra určit většina ve sněmovně, a nikoli prezident. U volby premiéra by se nebránil německému modelu, kdy kandidáta nejprve určí většina ve sněmovně, poté ho jmenuje prezident.

Změnu ústavy by ocenila i TOP 09; do budoucna by chtěla prezidentovi jasně nastavit lhůty, během kterých by měl plnit svoje povinnosti - hlavně při neúspěšném pokusu premiéra na sestavení vlády. "Jsme povinni bránit parlamentní mechanismy proti něčemu, co se neobávám nazvat zvůlí," podotkl stranický místopředseda Miroslav Kalousek, píše web ČT.

Zavedení německého modelu podle prvních informací zvažovala i občanská demokracie. "Jestliže prezident Zeman vychýlil ty pravomoci tak, že si je strhl na sebe, tak je jasné, že to kyvadlo bude chtít parlament vrátit zpátky a spíše bych očekávala, že bude prosazovat tuto zásadnější změnu ústavy," uvedla ještě odpoledne místopředsedkyně ODS a koaliční nominantka na premiérku Miroslava Němcová.

Související

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman ústava čr

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy